Co člověka přiměje dobrovolně riskovat vlastní život? A lze po návratu z vrcholu ještě žít stejně jako dřív? Bývalá neurochirurgyně Mária Hundža Stratilová po vyhoření a vážném zranění kolene vyrazila do Himálaje vystoupat na osmitisícovou Manáslu. O odvaze opustit jistoty, následovat vlastní sny i o tom, jak vzniká dokumentární film přímo v říši osmitisícovek, jsme si povídali s ní a režisérem Michalem Gálikem, který její cestu zachytil ve filmu Ticho nad 8000.
Fotograf, cestovatel a průvodce Michal Thoma se do Bhútánu vrací už více než dvacet let. V rozhovoru vysvětluje, proč ho fascinuje právě tato himálajská země, vyvrací zažité mýty o „nejšťastnější zemi světa“ a popisuje expedici, během níž se svým týmem objevil novou trasu pod nejvyšší horou Bhútánu, Gangkhar Puensum.
Čtyři měsíce na cestě, minimální rozpočet, život v pralese i intenzivní setkání s tradičními rituály. Sebastian se vydal do Brazílie, Peru a Ekvádoru, aby poznal kulturu domorodých kmenů a na vlastní kůži zažil život mimo moderní civilizaci. V rozhovoru popisuje pobyt mezi Huni Kuin, digitální nomádství uprostřed džungle i to, proč podobné cesty člověka navždy promění.
Jak dlouho trvá objet autem celou Austrálii? Martin Vlk vyrazil na druhý konec světa, aby to zjistil — a stalo se z toho půl roku v Indonésii a další půlrok v australské divočině. Sopky, mořští cikáni, rituály, při nichž se mrtví vytahují z rakví. K tomu 30 000 kilometrů za volantem, spaní ve střešním stanu i chvíle, kdy se plány rozpadnou. O své velké cestě bude Martin vyprávět už v úterý 7.4. v pražském kině Bio Oko na Letné.
Venezuelský kmen Hoti patří k nejméně dotčeným komunitám Jižní Ameriky. Žijí v odlehlém pohoří, kam vede jen několikadenní cesta pralesem – a přesto i jejich svět dnes ohrožuje těžba zlata a misionářské tlaky. Cestovatel a filmař Miroslav Haluza byl součástí jediné české expedice, která se vydala zaznamenat jejich život, jazyk a tradice dřív, než se nevratně promění. Jeho připravovaný film Poslední kmen tak není jen dobrodružným svědectvím, ale i výzvou k odpovědnosti.
V šestnácti se vydala na dálkový trek do Norska, v sedmnácti přešla sama Pyreneje po GR 11. Justy Štěpánová začala chodit dlouhé treky dřív, než si většina lidí vůbec položí otázku, jestli by to chtěli zkusit. Colorado Trail — téměř 800 kilometrů přes Rocky Mountains, vysoko nad hranicí 3000 metrů — je jednou z tras, kde se všechny její dosavadní zkušenosti potkávají v praxi: v každodenních bouřkách, dlouhých dnech v sedlech hor a v rytmu, který dovolí pochopit, proč se některé cesty zapisují pod kůži napořád.
Jeho poslední projekt znamenal, jak sám říká „pot, slzy, krev i drama“. 800 metrů dlouhá highline mezi čtyřtisícovkami La Dent du Géant a Mont Mallet, kterou nosil v hlavě sedm let. Vyprávět nejen o ní bude už 16.12. v pražském kině Aero. Kam nejradši jezdí a kdy naposledy vyměkl?
Afrika se mu vryla pod kůži stejně jako prach z jejich cest. Filip Vítek ji objel autem dokola – přes 45 000 kilometrů, 39 zemí, tisíce checkpointů a pár rozbitých motorů. Cestou Filip zjistil, že plán je v Africe jen orientační pomůcka, že bezpečí může mít tvar Toyoty Land Cruiser a že z pekla se dá vrátit, ale ne celý. O své cestě bude vyprávět 20.listopadu v Biu Oko.
Po celý rok 2025 jsme sledovali expedice a projekty našich cestovatelů, horolezců, trekařů, vodáků, polárníků a dalších dobrodruhů a dobrodružek. Slavností vyhlášení proběhlo na festivalu OBZORY. Zajímá tě, kdo získal Zlatý kompas?
Tony je cestovatel a fotograf, který se nejraději přesouvá stopem. Tvrdí o sobě, že jeho talentem je (ne)dobrovolně se dostávat do průšvihů – a občas i z nich. O svých trablích umí vyprávět tak, že se publikum směje, i když jemu samotnému tehdy do smíchu nebylo. A teď nás vezme na Balkán – region divoký, pohostinný a plný kontrastů, kde není nouze o rakiji, rodinné oslavy a někdy i střelbu do vzduchu.
Jana je nejen nadšená poutnice a milovnice dálkových tras, ale zabývá se hlavně tématem nastavení mindsetu šťastného poutníka. Sama prošla přes 1000 kilometrů po Stezce Českem nebo jednu z poutních cest do Santiaga de Compostely, aniž by měla předešlý sportovní základ nebo zkušenosti profesionální hikerky. Dnes se s námi podělí o to, jak se na traily připravit psychicky, jak pracovat s očekáváním, krizí i návratem do běžného života a co všechno se dá při takové cestě objevit – nejen kolem sebe, ale především v sobě.
Jak si užít mráz, stan a polární dobrodružství? Přijď na workshop Jirky Lichtenegera a Mili Vaňkátové a posuň své outdoorové schopnosti na mrazivý level. Tahali polární saně stovky kilometrů za severním polárním kruhem, spali v -30 °C, znají fígle i krizové situace, a teď své zkušenosti předávají dál. Na festivalu OBZORY ti ukážou výbavu, naučí tě základy zimního přežití a třeba i zažehnou jiskru pro tvé vlastní dobrodružství.
Dvacet let strávila na cestách, aby navštívila všechny země světa. Pracovala v krizových oblastech, běžela maraton v Pchjongjangu, hledala klid v Antarktidě i odvahu v indickém nočním vlaku. Přesto říká, že procestovat svět nebyl konec, ale začátek – a že skutečné dobrodružství se skrývá nejen v mapě, ale i v nás samých.
Tereza žila několik let v medině v srdci Marrákeše, mluví marockým dialektem i jazykem Berberů, a Maroko zná tak, jak ho většina turistů nikdy nepozná. V rozhovoru prozrazuje, jak se z bankéřky stala průvodkyně marockou kulturou, co ji na místních fascinuje i rozčiluje, a zve na voňavý workshop o marocké kuchyni, který chystá na festivalu OBZORY.
Pamír Trail dlouhý přes 1300 km tádžickou divočinou ještě nikdo nepřešel celý – až do chvíle, kdy se do výzvy pustily Míša Hrdá a Martina Merisi. Za 69 dní překonaly neprošlapaný terén, sesuvy půdy i náročné podmínky. V rozhovoru se dozvíte o složité přípravě, setkáních s místními, i o tom, co všechno znamená vydat se do jedné z nejodlehlejších oblastí.