Cestování ve všech svých podobách se stalo ve 21. století životním stylem. Každý se rozlétá jiným směrem ochutnávat svobodu, každý hledáme jiný způsob, jak se toulat pod cizím nebem. Mezi námi – cestovateli 21. století, existuje spousta rozdílů, ale je mnohem víc toho, co nás spojuje.
Co spojuje ženy, které lezou po skalách, chodí po highline nebo sjíždějí divoké řeky na kajaku? Celovečerní dokument FLOW přináší jejich příběhy z různých koutů světa a otevírá témata dobrodružství, předsudků i vztahu k přírodě. S protagonistkou a koproducentkou filmu Denisou Krásnou jsme mluvili o natáčení v divokých krajinách, zkušenostech žen v outdooru i o tom, proč stojí za to vydat se někdy mimo vlastní komfortní zónu.
Ve dvaceti letech má za sebou tisíce kilometrů v horách, stokilometrové ultratraily a sólo přechod celých Pyrenejí. Haute Randonnée Pyrénéenne (HRP) ho na 27 dní vystavila drsnému terénu, nejistotě i stesku. S Lukášem Cíglerem jsme mluvili o životě na trailu, svobodě pohybu mimo vyšlapané cesty i o tom, čím si ho Pyreneje získaly.
Cestovat umí kdekdo. Ale dokázali byste provést světem skupinu turistů? Průvodce neřeší jen zajímavosti po cestě a své potřeby. Musí umět pracovat s různými povahami, zvládat náročné situace i specifické požadavky klientů, správně předávat informace a udržovat atmosféru. S průvodcem CK Mundo Michalem Krouželem jsme si povídali o tom, co tahle práce skutečně obnáší, jaké superschopnosti vyžaduje a proč ho i přes všechna její úskalí pořád baví.
Když se Vilém “Vilík” Dvořák v 19 letech rozhodoval, co dál, Kudrna pro něj byl jasnou volbou. Jako nadšený sportovec si našel místo především v cyklistických zájezdech, jeho doménou se stala Ukrajina, Banát a Peloponés. Postupně se začal věnovat vodáckým zájezdům, na které časem přesedlal – důvěrně zná snad všechny řeky z kudrnovské nabídky. Vypracoval se na lídra vodácké sekce a dlouhá léta jako garant zaštiťoval organizaci vodácké nabídky a přípravu nových programů. Když voda zamrzne, stává se nadšeným lyžařem, pod jehož taktovkou se připravoval například lyžařský Skitest. Na sklonku roku 2016 přišla logická výzva, které se chopil a převzal post ředitele CK. Uchopil tak podstatně větší kormidlo, ale na pár srdcových akcí si čas najde i dnes.
V mládí se rozhodla stát se profesionální dobrodružkou a tento sen si beze zbytku plní. Už dvanáct let cestuje po světě bez letadel, pěšky, stopem (ale třeba i na kole, packraftu nebo autem s obytnou vestavbou) a s minimem peněz. Viktorka Rys přešla Karpaty, Balkán i Kavkaz, půl roku žila na Islandu a při svých cestách zažila chvíle hlubokého štěstí i situace, kdy šlo o život. V rozhovoru vypráví o tom, co ji v životě inspirovalo, co pro ni znamená pojem komfortní zóna, jak řeší práci na cestách i jak se dá dobrodružstvím živit. A vysvětluje také, proč za ním ani zdaleka nemusíme vyrážet na druhý konec světa.
Většina cestovatelů míří do jihovýchodní Afriky spíše na safari, Šebestián Bok to ale vzal z úplně jiné strany. Během dvou měsíců prošel Tanzanii, Malawi, Zambii a Botswanu, urazil stovky kilometrů po svých a další tisíce kilometrů stopem. Setkával se s lidmi, kteří bělocha viděli vůbec poprvé, dobrovolničil a poznával Afriku z perspektivy, kterou běžný turista nezažije. V rozhovoru vypráví, proč ho přitahuje nejistota, co všechno člověka naučí cestování mimo komfortní zónu a proč za dobrodružstvím nemusíme vyrážet nutně až na vrcholky hor.
Klasické zájezdy stárnou spolu se svými klienty a mladá generace chce cestovat jinak než její rodiče. Jak se za posledních deset let proměnilo cestování, proč mladí lidé často odmítají velké organizované skupiny a co vedlo CK Kudrna ke vzniku nové značky Explorito? O tom jsme si povídali s Mírou Turákem – marketérem, který stál u celého projektu od prvních dat až po finální koncept.
Co člověka přiměje dobrovolně riskovat vlastní život? A lze po návratu z vrcholu ještě žít stejně jako dřív? Bývalá neurochirurgyně Mária Hundža Stratilová po vyhoření a vážném zranění kolene vyrazila do Himálaje vystoupat na osmitisícovou Manáslu. O odvaze opustit jistoty, následovat vlastní sny i o tom, jak vzniká dokumentární film přímo v říši osmitisícovek, jsme si povídali s ní a režisérem Michalem Gálikem, který její cestu zachytil ve filmu Ticho nad 8000.
Fotograf, cestovatel a průvodce Michal Thoma se do Bhútánu vrací už více než dvacet let. V rozhovoru vysvětluje, proč ho fascinuje právě tato himálajská země, vyvrací zažité mýty o „nejšťastnější zemi světa“ a popisuje expedici, během níž se svým týmem objevil novou trasu pod nejvyšší horou Bhútánu, Gangkhar Puensum.
Čtyři měsíce na cestě, minimální rozpočet, život v pralese i intenzivní setkání s tradičními rituály. Sebastian se vydal do Brazílie, Peru a Ekvádoru, aby poznal kulturu domorodých kmenů a na vlastní kůži zažil život mimo moderní civilizaci. V rozhovoru popisuje pobyt mezi Huni Kuin, digitální nomádství uprostřed džungle i to, proč podobné cesty člověka navždy promění.
Jak dlouho trvá objet autem celou Austrálii? Martin Vlk vyrazil na druhý konec světa, aby to zjistil — a stalo se z toho půl roku v Indonésii a další půlrok v australské divočině. Sopky, mořští cikáni, rituály, při nichž se mrtví vytahují z rakví. K tomu 30 000 kilometrů za volantem, spaní ve střešním stanu i chvíle, kdy se plány rozpadnou. O své velké cestě bude Martin vyprávět už v úterý 7.4. v pražském kině Bio Oko na Letné.
Venezuelský kmen Hoti patří k nejméně dotčeným komunitám Jižní Ameriky. Žijí v odlehlém pohoří, kam vede jen několikadenní cesta pralesem – a přesto i jejich svět dnes ohrožuje těžba zlata a misionářské tlaky. Cestovatel a filmař Miroslav Haluza byl součástí jediné české expedice, která se vydala zaznamenat jejich život, jazyk a tradice dřív, než se nevratně promění. Jeho připravovaný film Poslední kmen tak není jen dobrodružným svědectvím, ale i výzvou k odpovědnosti.
V šestnácti se vydala na dálkový trek do Norska, v sedmnácti přešla sama Pyreneje po GR 11. Justy Štěpánová začala chodit dlouhé treky dřív, než si většina lidí vůbec položí otázku, jestli by to chtěli zkusit. Colorado Trail — téměř 800 kilometrů přes Rocky Mountains, vysoko nad hranicí 3000 metrů — je jednou z tras, kde se všechny její dosavadní zkušenosti potkávají v praxi: v každodenních bouřkách, dlouhých dnech v sedlech hor a v rytmu, který dovolí pochopit, proč se některé cesty zapisují pod kůži napořád.
Afrika se mu vryla pod kůži stejně jako prach z jejich cest. Filip Vítek ji objel autem dokola – přes 45 000 kilometrů, 39 zemí, tisíce checkpointů a pár rozbitých motorů. Cestou Filip zjistil, že plán je v Africe jen orientační pomůcka, že bezpečí může mít tvar Toyoty Land Cruiser a že z pekla se dá vrátit, ale ne celý. O své cestě bude vyprávět 20.listopadu v Biu Oko.
Po celý rok 2025 jsme sledovali expedice a projekty našich cestovatelů, horolezců, trekařů, vodáků, polárníků a dalších dobrodruhů a dobrodružek. Slavností vyhlášení proběhlo na festivalu OBZORY. Zajímá tě, kdo získal Zlatý kompas?