Buďte na svých cestách užiteční a zúčastněte se některého z mnoha dobrovolnických projektů. Pomáhejte chránit prales, učit děti nebo obnovovat památky.
Všichni jsou na nohou. Celá džungle, celá vesnice, celé Bali se pomalinku připravuje na veliký svátek. Podle jejich hinduistického kalendáře 27. 2. 2024 přichází opět po 210 dnech svátek Galungan a Kuningan. Je to svátek pompézností velký asi jako naše vánoce, jen chybí ta velká komerce a dárky.
Neziskovka Himálajský patron (dříve Brontosauři v Himálajích) začíná podporovat dvě nové školy v Himálaji. Jako první možnost podpory zde mohou zájemci jet pomáhat jako dobrovolníci. K této příležitosti vydává neziskovka video, které zachycuje, jak si v dalších vesnicích představují, že jim Češi zlepší život. Budou zlaté české ručičky vypadat stejně jako ruce jejich zlatého Buddhy u nich na vesnici?
Intenzivně v sobě vnímám pocit, že kamkoliv se pohnu, něco se zkrátka posere.
Usměvavá a rázná, dvacetiletá studentka charitativní a sociální práce na Jihočeské univerzitě, začala s venčením pejsků z útulku. Pokračovala pomocí v potravinových bankách, které shromažďují jídlo od neziskových organizací a distribuují je organizacím dalším. Ani to ji nestačilo a její hladové laskavé srdce se dožadovalo dál.
27. září byla za přítomnosti českého velvyslance v Zambii Pavla Procházky otevřena dílna, kterou za tři měsíce postavili čeští stavaři s místními dobrovolníky. Dílna je první budovou budoucí střední školy pro 250 studentů.
Jak a kam cestovat po světě se psem? Co k tomu potřebujete, jaká jsou úskalí a jaké radosti? Cestovatel Slávek Král a fenka border kolie Corey spolu projeli autostopem už 28 států. V rámci své neuvěřitelné 33 000 kilometrů dlouhé pouti po 19 státech euroasijského kontinentu si prošli si cesty po Balkánu i Banátu, podívali se do Ruska, Střední Asie, Íránu nebo Turecka. Kromě toho v zimě přešli Šumavu po nouzových noclezištích a podnikli i mnoho dalších výletů po ČR a Evropě.
Když jsem v mládí ať s rodiči či se školou objížděl různé památky, byl jsem z toho nadšený a přál jsem si, aby každý mohl takto jezdit a vidět Benátky, Eifelovku, Hayu Sofii nebo Trafalgar Square.
Filip Ouroda je učitel, fotbalový trenér, ale také cestovatel a dobrodruh se srdcem na pravém místě. Aktuálně je na cestě kolem světa a jeho cíl je jasný – pomáhat v každé zemi, kterou navštíví. Jak se mu to daří a kde všude už pomohl?
Rádi byste poznali Gruzii více do hloubky, než obyčejný turista a přitom podali pomocnou ruku a přispěli tak alespoň malým dílem k rekonstrukci zajímavých míst? Vítejte v Thušsku!
Tomáš Ouhel ze ZOO Liberec je nejen koordinátor ekologických projektů, ochránce přírody a dokumentarista, ale také detektiv, který statečně pátrá po pašerácích zvířat. S týmem lidí z neziskovky LESTARI propaguje a podporuje ochranu přírody hlavně v Indonésii – konkrétně chrání loskutáka niaského, mořské želvy a ekosystémy ostrovů Bangkaru a Babi. Poslední dobou se Tomáš zabývá rozkrýváním pašeráckých sítí v Indonésii a aktuálně vyšetřuje případy lovu ryb pomocí výbušnin a organizuje společný výcvik s námořní policií na Filipínách.
Jako člověk, který projel 86 zemí a nastopoval přes 300 000 kilometrů, se na svých cestách aktivně zapojoval do dobrovolnických prací nejrůznějších druhů. Dobrovolničil například jako maskot na festivalu Brutal Assault, učil děti v Africe či se učil pracovat se včelami.
Jak cestovat udržitelně? Jaké místo považuje za svůj domov? Má někdy pocit, že její snaha chránit přírodu nemá smysl? A co ji dělá šťastnou?
Přečtěte si rozhovor s Hanou Svobodovou, zakladatelkou organizace Chráníme mořské želvy. Hanka vystudovala biologii a ochraně mořských želv se věnuje více než 16 let, a to nejen v Indonésii, ale také na Srí Lance a v Ekvádoru. Je propagátorkou udržitelného cestování a každý den se snaží plnit si své sny.
Nový projekt Jeřábí život se věnuje pozorování a ochraně jeřábů popelavých, kteří jsou u nás kriticky ohroženým druhem. Vliv na jeho hnízdění mají jak klimatické změny a vysychání potřebných mokřadů, tak nově také situace spojená s koronavirem, kvůli zvýšenému pohybu lidí v přírodě, kteří mohou jeřáby rušit na hnízdištích.
“Sebereš všechny své nástroje, svou mačetu a další věci, a jakmile si nasadíš batoh, začneš se potit a potíš se a potíš, a v okamžiku jsi dehydrovaný. Ukážou ti místo, kde je ohniště požáru a to tě vyděsí, protože nevíš, jak začít, a máš strach, protože cítíš kouř, který tě může otrávit. Cítíš paniku z nedostatku kyslíku a máš chuť to všechno zahodit, ale začneš pracovat a od tohoto momentu je všechno na tobě. Je to neskutečně unavující…”
Je tomu 200 let od doby, kdy lidská noha vkročila na kontinent věčného ledu. Antarktida byla označována jako dlouho nedotčená oblast.