Tradice

Objevit zvláštní krásu pouště někomu netrvá ani minutu, někdo jí objevuje postupně, ale kdo v poušti pobýval, „nemůže zapomenout“.

Vydejte se s námi do země, kde karavany velbloudů putují vyprahlou pouští, kočovníci pasou svá stáda a lidé v poušti žijí jako za starých časů. Najdete tu nejkrásnější duny Sahary, starobylá pouštní města a oázy jakoby vystřižené z knihy pohádek Tisíc a jedna noc. Setkat se tu můžete i s příslušníky původních kmenů oslavujících mužskou krásu při rituálu Gerewol, do jehož organizace se snaží zasáhnout i vládní činitelé s cílem přilákat zahraniční turisty.

„V článku popisuji několik oblastí života, se kterými se denně v Izraeli setkávám, a kde vnímám odlišnosti oproti české společnosti“, říká Gabriela Kahoferová, Češka žijící již třetím rokem v Tel Avivu.

Stále živé chrámy, samurajské hrady, tradiční zenové zahrady i moderní Tokio vás při návštěvě Japonska pohltí stejně jako místní kuchyně a její tajemně znějící pojmy suši, tempura, jakitori, udon a soba, rafute či takojaki, ochutnávku exkluzivního hovězího masa wagjú nevyjímaje. Každý váš den bude plný dojmů, barev a vůní, každý krok poodhalí o něco víc nejen z krásy této fascinující země, ale i z jejích chutí.

Dnešní Sámové, nazývaní dříve Laponci, žijí na pomezí severní hranice Norska, Finska a Švédska. Hlavní lákadlem do Sápmi, jak Sámové s láskou nazývají své končiny napříč Skandinávií, je vyhlášený velikonoční festival v Kautokeinu.

Když se řekne Norsko, každý si jistě představí studenou severskou zemi, fjordy, hory, polární medvědy a neohrožené Vikingy. Ale Norsko toho v sobě ukrývá mnohem víc.

Kodrcáme se po prašné cestě a každý menší výmol mě probudí z příjemného klimbání. V terénním autě, které většinou brázdí národní parky, už jsme urazili přes 400 kilometrů ze severu Tanzanie do jejího středu. Teď nás čeká něco výjimečného.

Geopark Maestrazgo je pozoruhodná oblast na pomezí centrálního a severovýchodního Španělska. Území o rozloze kolem dvou a půl tisíc kilometrů čtverečních skrývá 67 takzvaných geolokací včetně dvou s globálním významem. Bohatstvím zdejší, mezi turisty stále „neprovařené“ skalnaté krajiny jsou nejen spektakulární geologické formace, ale i nesčetné příležitosti ke sportovnímu vyžití. Magnetem je rovněž pro milovníky dinosaurů.

Profláknuté Thajsko plné lidí? Omyl. Covid, protiepidemická opatření a nouzový stav všechno změnily a dříve přeplněné chrámy a paláce navštěvují hlavně místní a vyhlášené pláže na jihu země vykazují výrazně nižší návštěvnost než v předchozích letech. Thajci jsou unavení a vyhlížejí lepší zítřky spojené s příjezdem turistů, ale i tak vás přivítají s odzbrojujícím úsměvem a vřelou atmosférou. Vydejte se s námi na toulání tak trochu jiným Thajskem, Thajskem bez turistů.

Je poslední dubnový týden, brzké jarní odpoledne a v historickém centru Andújaru to zeje prázdnotou. Počasí je jak ze škatulky, na nebi ani mráček. Kvetoucí pomerančovníky tu sebevědomě šíří omamnou vůni, připomínající jasmín. Zpěv slavíka občas přeruší zvuk nějakého motorového dopravního prostředku, kterému se podařilo proklouznout skrz úzké uličky, jinak je tu naprosté ticho. Je to ale klid před bouří. Za několik hodin se tu rozběhne několikadenní slavnost, která nemá ve světě obdoby – Romería de la Virgen de la Cabeza.

Propichování tváří, zdobení těla jizvami nebo vzdušné tibetské pohřby jsou zvyky tolik odlišné od západního světa. Pojďme se za některými podívat a pokusme se je přijímat takové, jaké jsou, a neodsuzovat.

Součástí Panonské roviny v jihovýchodní Evropě je oblast Banátu, která je od severu ohraničena řekou Mureş, od západu řekou Tisa, zatímco jižní hranici tvoří řeka Dunaj a na východě pohoří jižních Karpat. Za Rakouska-Uherska byl jeden Banát a teprve poválečná dělení jej rozdělila hranicemi.

Každý kdo rád cestuje, vždycky nakonec vypráví o lidech, s kterými se na své cestě setkal. Jezdíme za poznáním cizích krajů, jiné přírody, neobvyklé architektury, a stejně nám nakonec uvízne v hlavě nejvíc, jací tam byli lidé, co jedli, jak se bavili a zda byli přátelští či naopak.

Prosinec je výjimečný měsíc v roce prodchnutý řadou svátečních oslav. Vydejme se napříč světem prozkoumat, jak se kde slaví Vánoce – a nejen ony.

Mezináboženský dialog je čím dál naléhavější – a také zajímavou, ba krásnou – výzvou pro všechny, pro cestovatele potom zvlášť.