Kuba

Tak se to konečně podařilo. Po dvaceti létech jsem konečně na Kubu přiletěla bez zpáteční letenky. První půl rok je za námi a obavy, které jsem měla posledních pár let se z větší části rozplynuly. Ne vše však bylo podle očekávání a v některých situacích jsme se dost dobře vykoupali. Ale popořadě.

Ať už jste zběhlí cestovatelé, kteří na cestách zkouší nové chutě nebo vyrážíte na dovolenou klasicky jednou za rok, určitě budete zvědaví, jaké jídlo na Vás v dané destinaci čeká. Možná si i podle toho vybíráte, kam se podíváte.

Sezóna je v plném proudu. V diskusích i na našem Facebooku se setkáváme s mnohými dotazy ohledně Kuby. Pojďme se tedy podívat, jak to na ostrově funguje a na co se připravit a čeho se naopak neobávat.

Veronika Jiříčková má neklidné nohy – tohle je nejspíše nejtrefnější popis její osoby. Toulá se po světě s koloběžkou a objevuje nové kouty. Její dosavadní expedice směřovaly na Island, do Irska nebo podél polského pobřeží. Nedávno se ale vypravila na ostrov v Karibském moři, který si žije svým vlastním životem. Řeč je o krásné, ale divoké Kubě. 

Po projetí nejvýchodnější části Kuby během prvních 1000 km nás teď čekal střed ostrova. Opustili jsme nejvyšší pohoří i moře a vyrazili přes úrodné roviny plné cukrové třtiny, navštívili známá místa jako Trinidad, Údolí cukrovarů nebo národní park Topes de Collantes a oblíbili si město Camagüey. Byly to kilometry ve znamení krásného počasí, dálnic, pěších túr, ale i zdravotních problémů a klíšťat.

Když se řekne exotická dovolená, napadne nás mnoho zemí a jednou z nich je i Kuba. Ta se však natolik liší od ostatních (přinejmenším tedy od těch karibských), že i „resortové“ doslova vytáhne za zdi zlaté klece. Kouzlo spočívá nejen v autech ze 60. let, v rumu či v doutnících, ale především v jinakosti a osobitosti denního života na ostrově, který může být pro leckoho až šokující.