Polsko

Mírně zvlněný kraj nekonečných borových lesů, luk a hlubokých průzračných vod. Žádné rybníky bahňáky, ale opravdová ledovcová jezera plná raků. Mezi nimi se vinou silničky a cestičky, jen zřídka potkáte větší obce. 

Dřevěné kostelíky a roubenky jsou ozdobou nádherného kraje zvlněných pastvin a bukových lesů na jih od města Přemyšl na jihovýchodě Polska. Postupně se kopce zvedají až k tisícovým poloninám u hranic s Ukrajinou a Slovenskem a jsou protkány řekami, říčkami a starými vesnicemi. Některé byly v poválečné době úplně opuštěny, jiné sloužily pohraničníkům, ale v mnoha z nich se dochoval alespoň nějaký ten dřevěný kostelík.  

Zapadlé, kouzelné a plné příběhů. Jedno z nejzelenějších a člověkem nejméně dotčených regionů Polska nabízí spousty aktivit a poznání. Od posezení v hospůdkách Přemyšle, přes průzkum ruin rakousko-uherského opevnění, renesanční architekturu, dřevěné karpatské kostelíky, Soliňskou přehradu, lesní železnici v bukových lesích Bieszczad až po nádherné túry v poloninách u hranic s Ukrajinou a Slovenskem. 

Nejde o název země, jak by se na první pohled zdálo, ale o město položené na soutoku řek Varty a Cybiny – polskou Poznaň. Vydejte se se mnou na procházku po zajímavých místech Poznaně a já vám prozradím, kde se vzalo její netradiční označení.

Jihovýchod se vyznačuje zdánlivě nekonečnou rovinou rozdělenou na nespočet malých políček a dlouhých vesnic okolo silnice. Města jsou daleko od sebe, ale večer pulsují veselým neopilým životem. A směrem k jihu začínají lesy a potom i hory.

Na polsko-běloruské hranici se rozkládá jedno z nejpozoruhodnějších míst Evropy – Białowieski Park Narodowy (Bělověžský národní park). Jde o poslední zachovalý nížinný prales na kontinentu, zapsaný na seznam světového dědictví UNESCO a chráněný také jako biosférická rezervace. Duby, javory či habry zde rostou do neuvěřitelných rozměrů a mezi nimi se potichu pohybují vlci, jeleni, rysi – a především největší evropský savec – zubři.