Historky z cest

Každý rok pořádáme přes 100 přednášek o zajímavých místech světa. Mezi přednášejícími je řada špičkových fotografů a cestovatelů. Přijďte si jejich vyprávění poslechnout i vy! Začínáme hned v lednu.

Součástí Panonské roviny v jihovýchodní Evropě je oblast Banátu, která je od severu ohraničena řekou Mureş, od západu řekou Tisa, zatímco jižní hranici tvoří řeka Dunaj a na východě pohoří jižních Karpat. Za Rakouska-Uherska byl jeden Banát a teprve poválečná dělení jej rozdělila hranicemi.

„Cestovat nejde a pokud ano, tak je to nebezpečné.“ Opak je ale pravdou. Já jsem na cestě už téměř rok. Na svém seznamu mám „pouze“ Itálii, Francii, Mexiko, Ekvádor a v současné době i Kolumbii. V každé zemi se snažím strávit delší čas, abych se naučila jazyk dané země. Jazyk je totiž důležitou a nepostradatelnou součástí každé kultury. A jazyky mě baví. Poznání nových kultur a to, jak lidé žijí, byl jeden z důvodů, proč jsem dala po 5 ti letech v Praze v práci výpověď a vydala se na Cestu kolem světa. V době koronavirové.

Je půl osmý a rybář a ještě jeho komplic jsou konečně tady i s kanystrama. Vzhůru na rybolov!

Už jsem tu druhý týden. Je tu hezky, to ne, že ne. Krásná dlouhá pláž a já ji vidím z hotelu jako na dlani. Jenže… je to tu průchoďák. Dávají si tady sraz američtí a kanadští expati, co se sem nebo do okolí přistěhovali. Mají dost času a posedávájí v restauraci a v relaxační části s hamakami třeba celej den. Docela hlasitě klábosí, pijou jedno kafe za druhým….. No a teď před Vánocema je tu spousta ubytovaných hostů a lidí, co přijdou z ulice jen tak na jídlo nebo na drink. Majitelka přistavuje další pokoje, takže jsou tu k tomu řemeslníci, rámus a prach.

Když jsme před několika lety s přítelkyní Michaelou cestovali stopem a pěšky napříč celou Afrikou, často jsme slýchali varování o té či oné oblasti, kde nás bez místního doprovodu určitě zabijí nebo přinejmenším okradou a zmlátí. Příliš jsme na tato varování nedbali, což se nám mělo dosti vymstít…

Toto opravdu není dobré čtení pro lidi, kteří trpí velkou fobii z hadů. Ale pro cestovatele, kteří se s nimi mohou setkat na svých výpravách, rozhodně ano.

Představte si, že máte zodpovědnost za 8 lidí, v ledvince přes sto tisíc korun a před sebou 17 dní v Barmě, kde nefungují bankomaty. Sáhnete do ledvinky a peníze nikde!

Západní Čína skrýva místa, která by měla zůstat navždy ukrytá před zraky cizinců. Samotnému se mi v průběhu mého čtrnáctiměsíčního stopování okolo světa nechtíc podařilo jedno takové místo najít…

Vespa expedice má v plánu dojet z thajského Bangkoku do Horních Řepčic v Čechách. Za své dopravní prostředky si dobrodruzi zvolili krásného veterána Vespu a thajský tříkolový taxík tuktuk. 15 000 km dlouhou cestu by zdolat za pět měsíců. Projeli už Thajsko, Laos i Kambodžu, další výzvou je Barma.

Jedno Embéčko, 4 světadíly, 22 zemí, přes 35 000 kilometrů. To vše v kombinaci s bláznivým nápadem dvou studentů, který se zrodil jak jinak než u piva v hospodě slibuje vážně skvělou zábavu.

První zkušenosti začínajících průvodců jsou vždycky kruté. Opravdovou perličkou je ale absolvovat svůj první zájezd se skupinkou pacientů psychiatrické léčebny.

9 zlomených obratlů a rozdrcené rameno si Radka Tkáčíková odnesla po pádu v Himálaji Před více než rokem vyšel její článek o samotné nehodě a potom článek o rekonvalescenci v nepálské nemocnici. I když tomu málokdo nevěřil, Radka se do roka dokázala do Nepálu vrátit!

Komentovaná procházka po klášteře, návštěva mnišského obydlí i instruktáž o modlení. A co za to? Jen malý příspěvek na stavbu chrámu! Vaše jméno bude na střešní tašce.

Horor třicetimetrovým pádem teprve začíná. Radka tráví dlouhé týdny v nepálské nemocnici a bojuje nejen se zraněními, ale i s neprofesionálním přístupem pojišťovny!