Cestování s dětmi

Tereza Schindlerová vystupuje na internetu pod pseudonymem Cestuj za babku. Ukazuje rodičům, že se nemusí bát cestovat s malými dětmi, doporučuje různé vychytávky do letadla a snaží se ukazovat svým dětem svět takový, jaký je.

Cestování s dětmi může být výzvou, ale pro Věrku Šustáčkovou a její rodinu se stalo přirozenou součástí života. Od prvních obav z cestování s batoletem se postupně posunuli až k dobrodružným výpravám do exotických destinací. Každá cesta je pro ně nejen objevováním světa, ale i lekcí o sobě samých. Jaké jsou jejich zkušenosti, tipy a nezapomenutelné zážitky? To vše sdílejí ve svém příběhu.

Mnozí z nás znají Nendaz jako součást Čtyř údolí – jednoho z největších alpských lyžařských středisek. Zatímco v zimě je tu čilý ruch, léto je jako stvořené pro romantické duše. Nenáročnou turistiku tu představuje třídenní trek po rozkvetlých pastvinách, voňavých lesích, tyrkysových jezerech a místních „kabinách“ – jednoduchých a maličkých horských chatách, které nabízejí nocleh ve společných pokojích a polopenzi. 

Železniční tratě Albula a Bernina ve správě alpské Rhétské dráhy jsou od roku 2008 zapsané v seznamu světového dědictví UNESCO. Je to mistrovské stavitelské dílo ve švýcarských velehorách.

Všichni rodiče vědí, že když jsou spokojené děti, jsou spokojení všichni! Právě proto návštěva rakouského Saalbachu není špatným rozhodnutím, právě naopak. Pro rodiny s dětmi nabízí tato oblast obrovské využití a své si rozhodně najdou i rodiče.

Levné letenky pro děti, žádné omluvenky do školy, ani žádná dovolená v zaměstnání. To a další důvody proč cestovat s dětmi, dokud jsou ještě malé.

Tereza Daněk je cestovatelka, veselá duše, ale v prvé řadě je také máma. Jejím nejoblíbenějším způsobem přepravy je stop. Objevování krás světa dopřává jak sobě, tak i svým dětem, se kterými cestuje stejným způsobem. Přečtěte si rozhovor o její cestě s dětmi do Íránu.

Sylva Vojtíšková má společně s manželem 3 děti, ale narozením dětí rozhodně její život neskončil, právě naopak. Užívá si s rodinou každou volnou chvíli, pomáhá ostatním cestovatelům (nejen rodičům), jak na levné letenky a jak si zkrátka zařídit s dětmi krásnou dovolenou. 

Dana a Jožo Arvayovi si troufli na cestu, která není pro každého. Se svými dvěma malými syny Jurkem (8) a Maťkem (5) se vydali na 14 000 km dlouhou cestu terénním autem do Iráku, Íránu, Arménie a Gruzie.  Jezdili offroad, spali ve stanech na střeše auta a zažívali nejrůznější setkání a dobrodružství. O nich budou také vyprávět v rámci Diáky festivalu IV.

Co kdyby vám někdo řekl, že existuje dovolená, která může být už od prvního okamžiku nekonečným dobrodružstvím plným jedinečných zážitků a nezapomenutelných vzpomínek pro celou rodinu? A navíc, že ani nemusíte cestovat někam daleko a tohle všechno si můžete užít klidně pár kilometrů od vašeho domova? Že je to nepředstavitelné? Přitom je to tak snadné! Řeč je o cestování obytným autem.

Pokud máte děti, v nichž jste zakořenili lásku k horám a poznávání, nadchnete je Švýcarskem. Kromě nádherné krajiny plné zeleně a zvuku kravských zvonců posílí jejich náklonnost k této alpské zemi i výtečná čokoláda, letní sníh, líbivá švýcarská vlajka a všudypřítomné vlaky, které připomínají nekonečný železniční modýlek.

Ptali jsme se moderátorky, herečky a scénáristky Terezy Tobiášové, jak lze spojit čas s dětmi a cestováním i do těch náročnějších destinací. 

Většinou je konec září v údolí Lauterbrunnen úchvatnou hrou barev. Ze skalní rokle se vlevo i vpravo řítí sedmdesát dva vodopádů, jejich kapky a kapičky se rozstřikují do daleka a vytvářejí závoj prosvětlený paprsky slunce. Hluboké tóny barev dělají na podzim zelenou ještě zelenější a zlatí modříny i buky v hustých lesích. Jméno Lauterbrunnen pochází z keltského výrazu pro „samá voda“.

Jónské ostrovy patří k nejzelenějším oblastem Řecka. Mají nejvíce vláhy, mírnější klima a byly v rozhodujícím období antického drancování lesů tak trochu stranou zájmu. Díky tomu můžeme odpočívat v borových lesích a vnímat typickou středomořskou vůni cypřišů a řev cikád.

Syn spal poprvé ve stanu, když mu byly 4 měsíce. Nacestoval se s námi už dost, ovšem nikdy ne tak daleko. Když mu byl rok a půl, koupila jsem levné letenky do Panamy a „děj se vůle boží“. V době našeho pobytu byly malému dva roky a dva měsíce, stále nosil plínky a budil se v noci na mléko. Přesto mám pocit, že si cestu užil stejně jako my.