Trekování v horách

El Hierro je nejmenší a nejzápadnější z hlavních Kanárských ostrovů. Zatímco Tenerife, Gran Canaria nebo Lanzarote každoročně přivítají miliony turistů, El Hierro zůstává stranou hlavních cest. Nenajdete tu velké hotelové komplexy, rušné promenády ani přeplněné pláže. Místo toho vás čekají vulkanické krajiny, dramatické útesy, husté lesy, přírodní bazény a pocit, že jste dorazili na samotný okraj Evropy.

Fotograf, cestovatel a průvodce Michal Thoma se do Bhútánu vrací už více než dvacet let. V rozhovoru vysvětluje, proč ho fascinuje právě tato himálajská země, vyvrací zažité mýty o „nejšťastnější zemi světa“ a popisuje expedici, během níž se svým týmem objevil novou trasu pod nejvyšší horou Bhútánu, Gangkhar Puensum.

Na jihu provincie Ávila, v západní části autonomního regionu Castilla y León, se zvedá horský svět, kde se zrcadlí ledovcová jezera. Sierra de Gredos není jen kulisou pro turistické fotografie. Je to kraj vytesaný ledovci, s ostrými hřebeny, kamennými kotli a jezery tak průzračnými, že se v nich odráží samotné nebe.

Každý, kdo do Huarazu míří, určitě už slyšel o laguně Parón nebo o laguně 69. V tomto článku bychom se chtěly zaměřit na méně známá místa, ale přesto krásná. Lagun je v této oblasti nespočet, takže je z čeho vybírat.

V šestnácti se vydala na dálkový trek do Norska, v sedmnácti přešla sama Pyreneje po GR 11. Justy Štěpánová začala chodit dlouhé treky dřív, než si většina lidí vůbec položí otázku, jestli by to chtěli zkusit. Colorado Trail — téměř 800 kilometrů přes Rocky Mountains, vysoko nad hranicí 3000 metrů — je jednou z tras, kde se všechny její dosavadní zkušenosti potkávají v praxi: v každodenních bouřkách, dlouhých dnech v sedlech hor a v rytmu, který dovolí pochopit, proč se některé cesty zapisují pod kůži napořád.

Jana je nejen nadšená poutnice a milovnice dálkových tras, ale zabývá se hlavně tématem nastavení mindsetu šťastného poutníka. Sama prošla přes 1000 kilometrů po Stezce Českem nebo jednu z poutních cest do Santiaga de Compostely, aniž by měla předešlý sportovní základ nebo zkušenosti profesionální hikerky. Dnes se s námi podělí o to, jak se na traily připravit psychicky, jak pracovat s očekáváním, krizí i návratem do běžného života a co všechno se dá při takové cestě objevit – nejen kolem sebe, ale především v sobě.

„Říkají tomu Manhattan z písku! Tam nikdo nejezdí! Je to konec světa!  Místní jsou hrdý a nikoho si k sobě nepustí!“ Tohle všechno jsem slyšela o Megdaz, vesnici ukryté v hlubokém údolí v centrální části Vysokého Atlasu. Několik let jsem ji měla na cestovatelském seznamu, takže když se na konci února v mém kalendáři objevilo pár volných dní, vytěsnila jsem varování, že silnice je po deštích nesjízdná, sebrala auto a vyrazila.  

Tři kluci z rozdílných prostředí, které spojila jedna vášeň pro dálkové pochody a touha dojít až na samotný světa kraj. Ivan Mitrus, Jakub Šolc a Daniel Pumr se vydali pěšky napříč Chile, jednu z nejdelších a nejrozmanitějších zemí vůbec. Zážitky z letošní cesty teď představí publiku vůbec poprvé, a to v rámci cyklu cestovatelských přednášek Diáky v pražském kině Aero v úterý 23. září od 20:30.

Švýcarský kanton Graubünden není jen největší v zemi, ale také jeden z nejpestřejších. Je to místo, kde se přírodní scenérie střídají s kulturním dědictvím tak plynule, až máte pocit, že jste na několika výpravách zároveň. Můžete tady šlapat horské traily, pít pivo v 1600 m. n. m., nebo fotit viadukty jako z pohádky.

Lucern není jen malebné švýcarské město u jezera – je to brána do světa, kde se historie, příroda a lidská odvaha propojují do jedinečného zážitku. Ať už míříte za dechberoucími výhledy, vysokohorskými túrami nebo kulturními příběhy starými jako konfederace sama, Lucern a jeho okolí vás překvapí na každém kroku.

Pamír Trail dlouhý přes 1300 km tádžickou divočinou ještě nikdo nepřešel celý – až do chvíle, kdy se do výzvy pustily Míša Hrdá a Martina Merisi. Za 69 dní překonaly neprošlapaný terén, sesuvy půdy i náročné podmínky. V rozhovoru se dozvíte o složité přípravě, setkáních s místními, i o tom, co všechno znamená vydat se do jedné z nejodlehlejších oblastí.

Kdysi spal na ulici, zadlužený a na dně, bez cíle i naděje. Dnes má za sebou tisíce kilometrů pěšky napříč kontinenty, přechod Jižní Ameriky i rekordní trasu kolem Československa. Cestovatel a dobrodruh, který prošel tmou, vypráví o tom, jak ho putování proměnilo, proč jsou hory jeho terapií a co ho naučil život na hraně.

Kanton Bern je skutečným srdcem Švýcarska – nejen politickým, ale i geografickým. Město Bern sice láká svou historií a atmosférou, ale opravdový poklad se skrývá jižně od něj – Berner Oberland. Tato oblast sahá od jezer Thun a Brienz až po ledovce pod Jungfrau a Schreckhornem a je považována za jednu z nejmalebnějších částí celých Alp.

Stezka Českým Banátem měří 105 km. Lze jí ujít po značených cestách KČT za 5 dní. Začíná (nebo končí) ve vesnici Eibenthal, pokračuje přes Bígr (17,5 km), horu Svinicea Mare – nejvyšší bod trasy (1224 m. n. m, 42 km), Rovensko (74,5 km), Gernik (89 km) až do Svaté Heleny (105 km), což je nejstarší dochovaná obec v oblasti. 

Wallis není jen rájem horalů a milovníků panoramat – je to i perfektní místo pro rodinnou dovolenou plnou zážitků. Od herních parků ve výškách přes tematické stezky až po vesničky plné smíchu a trampolín. V článku vás vezmeme na výlet do nejzábavnějších koutů regionu, kde se horská příroda mění v hřiště pro malé i velké.