Lidé jsou velmi přátelští a pohostinní. Pokud budete bydlet u místních v casa particular (což doporučujeme), každý si s vámi bude chtít popovídat. Poznáte zároveň jejich rodinný život a okouknete chod kubánské domácnosti, kde se nikam nespěchá. Řada domů, např. v Trinidadu, Cienfuegos, Havaně atd. má stále koloniální nádech s velkou vstupní halou, sloupy a pestrobarevnou dlažbou. Samotnou kapitolou je výzdoba domů – na stěnách visí kromě fotek potomků nesčetně cetek, všude po skříňkách stojí sošky a dekorativní hrníčky.
Obecně jsou Kubánci velmi rodinně založení. Členové rodiny, ale i různí sousedé a známí se rádi a často navštěvují. Klábosí klidně hodinu na zápraží, odpoledne vidíte celé rodinky i s dětmi na verandách domů, jak se líně pohupují ve všudypřítomných houpacích křeslech.
Všudypřítomný je kubánský rum a mojito, kubánské doutníky, dřevěné masky, žhavá latinskoamerická hudba a pestrobarevné karnevaly. V pátek a sobotu večer to ve městech žije až do ranních hodin, jednotlivé podniky se překřikují latinskoamerickými rytmy a panuje všeobecná bujarost.
Všední život
Kubánský postoj k práci je takový, aby se i ostatní měli kam postavit. Politika 100% zaměstnanosti má jako vždy za následek, že práci jednoho člověka dělají klidně tři, ale o to hůř. Naopak dobré služby můžete čekat od soukromníků – po reformách v letech 2011 – 2015 je na Kubě povolena řada podnikatelských oborů (nypř. provozování rodinných hotelů, soukromých restaurací a kaváren, taxikaření apod.). Za všechno je požadováno spropitné/bakšiš, časté jsou nekonečné řady v obchodech, pekárnách, na jízdenky autobusu, v cestovní agentuře, zkrátka všude.
Jelikož turisté platí konvertibilními pesy (kurz 1:1 k USD), zatímco Kubánci národními (kubánskými), je pro ně všecho několikanásobně dražší. Pro Kubánce, který má průměrný plat 25 dolarů za měsíc, je příjem z turismu velkým přilepšením, např. za 1 noc v casa particular zaplatí turisté zhruba 25 dolarů, tedy jeden měsíční příjem Kubánce!!! Z lidí, kteří mají přístup k tvrdé měně, se tak stává novodobá střední třída, zatímco lidé na venkově závislí jen na kubánských pesech dál žijí v chudobě.
Protože se na Kubu skoro nic nedováží, žije řada lidí na vesnicích stále stylem jakéhosi samozásobitelství. V samoobsluhách je omezený výběr, ve vesnických lokalitách seženete akorát rajčatový protlak, těstoviny, rum a stolní olej. Ve městech jsou k dostání všechny základní potraviny, i když od každého jen jeden druh (jedny sušenky, jeden druh oleje, jeden druh rybiček). Ovoce a zelenina místní produkce se prodává výhradně na ulici. Na druhou stranu je všechno bio a lokální 🙂
Etnické složení a náboženství
Obyvatelstvo tvoří běloši (64 %), mulati (26 %) a černoši (10 %). Kvůli dlouhotelé vládě komunismu je postoj k víře celkem laxní, převažujícím náboženstvím je katolická víra a santería, tedy náboženství, které se vyvinulo smíšením tradic katolictví a afrických náboženství bývalých otroků.
