Cestovatelé 20. století

Legendární bioložka Jane Goodallová v 88 letech stále cestuje po světě. „Velvyslankyně“ a „advokátka“ zvířat s plným nasazením propaguje globální program Roots and Shoots, který založila a jenž aktivizuje mladé lidi v ochraně živé přírody a životního prostředí. Fungování a životní styl naší průmyslové civilizace podle Goodallové pomalu ničí sama sebe i celou planetu. Osobnost, kterou proslavil zúčastněný výzkum afrických šimpanzů, ale vidí naději právě v dětech a dospívajících. V rozhovoru, který vedl Petr Horký v rámci pořadu Hausbot, Goodallová také zopakovala své přesvědčení, že „na každém člověku záleží“.

Je to už třicet let, kdy Vilda Dvořák, tehdy tramp a organizátor různých společenských akcí a dálkových pochodů i zájezdů po Čechách, založil cestovku. Ovšem už tehdy měl obrovské zkušenosti s organizací akcí v přírodě, na kterých lidi čekaly treky, poznávání a zábava. Pak přišla revoluce, s ní Banát a postupně celý svět. Přestože cestování prodělalo ještě i v poslední dekádě velké změny a z Vildovy někdejší činorodosti vyrostla jedna ze dvou nejstarších a největších outdoorových CK u nás, to nejdůležitější v Kudrnovi zůstává.

Mick Conefrey je britský spisovatel a filmař žijící v Oxfordu. Posledních dvacet let pracoval hlavně v televizi, a to především pro BBC a většinu hlavních britských a amerických stanic, Discovery a History Channel. Natočil řadu filmů, od experimentálních dokumentů až po úspěšné série jako Icemen a Mountain Men. Natáčel po celém světě, od Kambodži po K2, od Portorika po Špicberky.

Slovenský režisér a dobrodruh Palo Barabáš za svou dosavadní kariéru natočil desítky dokumentárních snímků z těch nejodlehlejších oblastí světa. Silný příběh, neobjevená místa a výjimečné výkony jsou hlavními lákadly všech jeho filmů, které navíc nejsou jen o extrémních výpravách, ale i o přístupu ke světu a výjimečné životní filosofii.

S legendárním etnologem a cestovatelem Miloslavem Stinglem o touze poznávat cizokrajné národy, útrapách někdejšího cestování, indiánech, kanibalismu, konci světa i o tom, co ztrácíme s postupem civilizace.

Po vzoru strýce se stal badatelem a polárníkem. Procestoval Aljašku nebo Antarktidu. Přes to, že jeho výpravy nebyly tak úspěšné jako strýcovo, využil své poznatky z cest jako profesor geografie na univerzitě.

V Grónsku nejprve hledal inspiraci pro své literární postavy, poté vedl vědecké expedice. Poslední mu byla osudnou.

Zabýval se geologickými průzkumy v Pamíru, na Blízkém východě a na Kavkaze. Hledal původ zemětřesení v Alma Ata.

Absolvoval teologická studia na Blízkém východě. Objevil letohrádek Amra, který je dnes chráněn organizací UNESO. Za války se snažil vzužít své obliby u arabských kmenů ve prospěch Ústředních mocností.

Zmapoval kus pobřeží Nové Guineje, do map zanesl také Collingwoodův záliv a sopku Trafalgar.

Biolog, zkoumal mnoho míst v Africe, doplnil informace o posledních neznámých místech.

Horolezec, který zdolal všech 14 osmitisícovek a nejvyšší vrcholy všech kontinentů. Také absolvoval několik náročných pochodů v Grónsku nebo Číně.

Člen několika mezinárodních expedicí na Jižní pól a Antarktidu, prozkoumal dosud neznámé ledové pobřeží a poznatky přednášel na univerzitě a publikoval v několika knihách.

G.A. Scheinfurtha provázela pověst jednoho z největších znalců severovýchodní Afriky. Jako první přinesl důkaz o existenci „trpasličích lidí“- Pygmejů. Objevil několik tamních řek a dokonce vydal knihu shrnující jeho africké zážitky.

Další z řad významných ruských polárníků M.V. Somov, který na Antarktodě postavil významné polární stanice