Denně nové reportáže a cestopisy ze všech zemí svět. Cestovatelské tipy, zajímavá místa, online průvodce, aktuální informace připravené cestovateli.
Jeskynní chrámy Ajanta objevil téměř před dvěmi sty léty anglický voják, který byl v tu dobu na lovu tygrů. Do jednoho sloupu v jeskyni č. 10 vyryl: John Smith, 28. kavalérie, 28. dubna 1819. Tato obrovská jeskyně a čtyři další pocházejí z let 100 př. n. l. – 150 n. l. Byla to doba, kdy buddhismus právě rozkvétal po celé západní Indii.
Indie jee tak velká země, že se o ní často pojednává jako o subkontinentu. Tolerantní smýšlení Indů je velkým předpokladem pro polyteismus. V Dillí jsme se setkali s dalším náboženským směrem, vírou Bahá’í. Navštívili jsme totiž majestátní Lotosový chrám. Bahá’u’alláh sděluje světu: „Bože dej, aby světlo jednoty mohlo pokrýt celou Zemi a aby na ní mohla být opatřena čela všech lidí pečetí ‚království je Boží‘.“
V New Delhi na Main Bazaru jsme se pařili už dostatečně dlouho a nadešel čas přesunu do hor. Je konec července 2005 a monzunové období v Dillí není takové jako by mělo být. To nám potvrdila i jedna Česka v Aurangabadu, která se svým manželem žije v Indii už více než rok. Místo aby pršelo aspoň jednou denně, tak je polojasno, děsný vedro (noviny píšou 37°C ve stínu) a vysoká vzdušná vlhkost. Navíc není vidět ani oblohu ani sluníčko. Bílá deka smogu úspěšně všechno překrývá.
Bum, bum, bum! Už od rána se z dolní části Lehu ozývá hlasitá rytmická hudba. Copak se tam asi dějě? Vyrážíme na obhlídku. Obyvatelé Lehu a okolí jsou rozděleni na mnoho různých komunit. Každá skupina pořádá jednou ročně oslavu. Základem slavnosti jsou mužské lukostřelcké závody, veselá muzika, dobré jídlo a čang – domácí ječmenné pivo.
Malé městečko ve východním cípu indického státu Rádžasthán leží pár desítek kilometrů od pákistánských hranic. Zlatavou barvu najdete pár minut před setměním, když se žluté pískovcové hradby mohutné pevnosti ozáří zapadajícím sluncem. Pod pevností lákají k návštěvě detailně zdobená sídla „haveli“, která patřila bohatým obchodníkům na hedvábné stezce. Návštěvu města jsme zakončili velbloudím safari na blízkých dunách Thárské poušte.
Pulzující hlavní město Rádžasthánu nejvíce láká své návštěvníky svými dochovanými památkami uprostřed starého města. To je obehnáno mohutnými hradbami, které nechal natřít tehdejší mahárádža na červeno. Při západajícím slunci však dostávají růžový nádech, a tak se Džajpuru přezdívá růžové město. Pojďme vstoupit do dávné historie, do života bohatých mahárádžů v zdobeném palácovém komplexu.
Bílý skvost postavený z lásky k milované ženě se tyčí uprostřed ošklivého města Agra. Pravidelnost, symetrie a bohatá výzdoba přitahuje turisty z celého světa. Nenasytné vstupné 750 rupií (500 Kč) však symbolizuje indickou představu o tom, že všichni cizinci mají plné kapsy peněz.
Dárdžíling je proslaven především svými čajovými plantážemi. Horské město ležící v indickém státě Západní Bengálsko však skrývá i jiná lákadla, která na rozdíl od čajových plantáží neztrácí na své atraktivitě ani během chladných zimních měsíců. Jedná se především o unikátní úzkokolejnou dráhu, která je zařazena do seznamu památek UNESCO a malou zoologickou zahradu věnovanou živočichům, žijícím pouze v Himaláji.
Ladakh není zrovna oblastí, do které by se sjížděli vodáci z celého světa. Je to „náhorní poušť“ a o vodu je tu nouze. Pokud si ale na treku zvrtnete kotník nebo si jen tak chcete odpočinout od hor, nepřeberné množství místních cestovek nabízí vyžití na některé z řek. Nejblíže Lehu je Indus a Zanskar.
Neznám krásnější místo k odpočinku na cestách než malebné městečko Leh v údolí Ladakhu. Ubytovali jsme se v zapadlém guest housu mimo centrum města. Spíme v malém, prostém, ale světlém pokojíku v přízemí. Za okny nám rostou meruňky a růže a jediným hlasem, který sem dopadá je zpěv ptáků a sem tam zahýkaní oslíka nebo zabučení krávy.
„Severní“ trasa do Asie vede z velké části územím Ruska a Číny. Připravte se proto na předlouhé přejezdy jednotvárnou krajinou, které vám však velmi družní místní s radostí zpestří. Nebo je zpestříte vy jim?
Jakmile padne rozhodnutí jet, hlavní otázkou se stane – kudy? Variant trasy je celá řada a možných zastávek ještě mnohem víc. Těm, kdo se do Asie vydávají poprvé, doporučujeme následující trasu, po které můžete Asii přejet poměrně snadno, bez větších komplikací a rizik a vidět přitom to nejlepší.
Selamat pagi! Po probuzení se zdravím s naším portýrem Udinem v jeho rodné řeči, zatímco ostatní ještě spí. Noc byla dnes zatraceně tvrdá! Místo u říčky je pěkně hrbolaté a do toho jsem si stále nemohl uložit hlavu na kletr ležící pod ní.
Probouzím se s ostatními kolem sedmé. V noci bylo chladno a i když jsem byl oblečen, nebylo mi zrovna nejtepleji. Popíjíme čaj a pozorujeme skupinu opic „Thomas Leaf Monkey“ skákající v korunách stromů. Portýři dělají k snídani volská oka s rajskými a chlebem a já dávám do placu svou Kayu (přesnídávku, kterou jsem si před pár dny koupil v sousední Malajsii) a dvě pěkně měkká manga. Mé zápěstí je stále bolavé, ale už se to lepší. Po ránu se vyrojila spousta otravných kousavých mušek na rozdíl od pijavic, kterých je tu oproti očekávání mnohem méně než v Taman Negara.
16 miliónů lidí na jednom místě vás nenechají chvilku napokoji. Po opuštění hotelu ve čtvrti Kolaba, kde se ubytovává nejvíce turistů, vás přepadnou stovky prodavačů nejrůznějších cetek, turistických suvenýrů a nebo neuvěřitelně velkých nafukovacích balónků. Po každém prodavači vás osloví nějaký žebrák nebo žebračka a vnutí se vám se svou vadou těla.