Národní parky a přírodní skvosty

Na mapě jsou Falklandské ostrovy jen pár teček v jižním Atlantiku. Přiletíte sem a zjistíte, že mapa pěkně lže. Před vámi jsou stovky ostrovů, dlouhé bílé pláže bez lidí, větrem bičované útesy a krajina, ve které se silnice ztrácí kdesi za obzorem. Po pláži kráčejí tučňáci, nad hlavou vám na třímetrových křídlech proplouvají albatrosi a občas se vedle člunu objeví delfíni, protože si vás jednoduše přišli prohlédnout. A hlavně je tu prostor. Prostor sednout si na útes a nikam nepospíchat. Hodinu pozorovat kolonii tučňáků. Jít po pláži a nepotkat jediného člověka. Nebo změnit plán, protože fouká z opačné strany, než jste doufali. Právě v tom spočívá kouzlo Falkland.

Největší švýcarský kanton nabízí ledovce, čtyřtisícové vrcholy, historické vodní kanály, horská kola, nekonečné turistické stezky i tradice, které jsou tu stále živé. Tentokrát se vydáme do tří oblastí, z nichž každá ukazuje Wallis trochu jinak: Aletsch Arena pro milovníky ledovců a hor, Saas-Fee pro ty, kteří chtějí vystoupat opravdu vysoko, a Nendaz, kde se adrenalin dá snadno spojit s pohodovou procházkou podél historických zavlažovacích kanálů.

Vítejte v místě, kde voní borové lesy, křišťálově čistá jezera vypadají jako zrcadla a řeky meandrují tak divoce, že na moment ztratíte orientaci i pojem o čase. Pokud hledáte destinaci, kde vám cestu místo zástupů uřvaných turistů zkříží spíše jelen, bobr nebo přemnožený skokan s velkými gastronomickými ambicemi, právě jste ji našli. Tady, v severním Polsku jen kousek od našich hranic najdete dokonalý mix nedotčené přírody, špičkových cyklostezek i nečekaného luxusu s vůní jachtingu. Připravme si pádla, seřiďme přehazovačky a pojďme se společně podívat na fotografie z místa, které si vás rychle omotá kolem prstu.

Jestli mě něco na Ekvádoru fascinuje, tak je to neuvěřitelná rozmanitost krajiny. Fakt, že se během jednoho dne přesunete z nadmořské výšky 2800 metrů v hlavním městě Quito do 4000 metrů u laguny Quilotoa, další den přejedete do 1800 metrů do Baños, následně do Amazonie, která leží v 700 metrech, a z Amazonie to střihnete přes kopec 4100 metrů vysoký do Guayaquilu s nadmořskou výškou 4 metry!

Na Korsice jsme byli s manželkou a malými dětmi již před 15 lety a hrozně se nám tam líbilo. Letos po letech jsme se rozhodli ji opět navštívit a to již s našimi dospělými dětmi. Malé děti s námi na GR20 jít nemohly, velké děti už zase nechtěly, no, co na plat, rozhodli jsme se jít sami. Abychom s nimi byli alespoň polovinu z našeho cca 14-denního pobytu, potřebovali jsme přechod zkrátit na nějakých 5-6 dní. Nakonec z toho byly vlastně jen 3 dny přechodu v severní části a jeden samostatný výlet na Monte Renoso (2.352 m) v centrální části pohoří a neplatný pokus o výstup na Monte de Oro (2.389 m). O tom však dále v článku.

Zatímco Lucern a stejnojmenné jezero lákají na pohodové objevování, okolní hory ukazují divočejší tvář centrálního Švýcarska. Ledovec ve výšce přes 3 000 metrů, nejstrmější ozubnicová železnice na světě, panoramatické lanovky i stezky vedoucí kolem horských jezer dokazují, že zdejší Alpy nejsou jen kulisou, ale místem, kde se rodí ty největší cestovatelské zážitky.

Světlo, písek a ticho. Existuje jen jasně modré nebe a přemíra světla a písek, z nějž vítr modeluje stále nové tvary. A panuje tu velké ticho, které řeže do srdce hlouběji než cokoliv jiného. A je tu také karavana, ta poskytuje bezpečí a tempo, při kterém je možné poušť skutečně zakusit. Jinak tu není nic.

Graubünden není jen Davos nebo Svatý Mořic. Největší kanton Švýcarska spojuje špičkové horské traily, divokou přírodu Dolního Engadinu i jednu z nejkrásnějších železnic světa. A přestože leží v srdci Alp, z Česka je překvapivě dobře dostupný – ze západních Čech sem dojedete autem přibližně za šest hodin.

Dřevěné kostelíky a roubenky jsou ozdobou nádherného kraje zvlněných pastvin a bukových lesů na jih od města Přemyšl na jihovýchodě Polska. Postupně se kopce zvedají až k tisícovým poloninám u hranic s Ukrajinou a Slovenskem a jsou protkány řekami, říčkami a starými vesnicemi. Některé byly v poválečné době úplně opuštěny, jiné sloužily pohraničníkům, ale v mnoha z nich se dochoval alespoň nějaký ten dřevěný kostelík.  

Tento článek by mohl být návodem či inspirací pro zkušené cestovatele 55+ kteří plánují cestu na Nový Zéland, umí alespoň trochu anglicky a nechtějí tam jet s cestovní agenturou či velkou skupinou. Již před mnoha lety jsme s manželkou snili o tom, že do této krásné země s rozmanitou přírodou, vysokými horami a kouzelnými plážemi někdy vyrazíme. Nakonec se nám tento smělý plán podařilo realizovat až k našemu 30-tému výročí svatby.

El Hierro je nejmenší a nejzápadnější z hlavních Kanárských ostrovů. Zatímco Tenerife, Gran Canaria nebo Lanzarote každoročně přivítají miliony turistů, El Hierro zůstává stranou hlavních cest. Nenajdete tu velké hotelové komplexy, rušné promenády ani přeplněné pláže. Místo toho vás čekají vulkanické krajiny, dramatické útesy, husté lesy, přírodní bazény a pocit, že jste dorazili na samotný okraj Evropy.

Zapadlé, kouzelné a plné příběhů. Jedno z nejzelenějších a člověkem nejméně dotčených regionů Polska nabízí spousty aktivit a poznání. Od posezení v hospůdkách Přemyšle, přes průzkum ruin rakousko-uherského opevnění, renesanční architekturu, dřevěné karpatské kostelíky, Soliňskou přehradu, lesní železnici v bukových lesích Bieszczad až po nádherné túry v poloninách u hranic s Ukrajinou a Slovenskem. 

Jen dvacet kilometrů od rozpálené Santa Marty se silnice zvedne do zelených svahů Sierra Nevada de Santa Marta a Karibik začne pomalu mizet za banánovníky, kávovníky a bambusem. Minca je malé horské pueblo, ale pro cestovatele, kteří hledají víc než jen pláž a hotelový bazén, patří k nejzajímavějším místům severní Kolumbie. Najdete tu vodopády, kávové a kakaové farmy, výhledy na moře i hory, ptačí rezervace, stezky džunglí a místa, kde se dá zpomalit bez pocitu, že ztrácíte čas.

Jen pár desítek sekund, kvůli kterým stojí za to cestovat stovky kilometrů. Úplné zatmění Slunce, které 12. srpna 2026 protne Španělsko, není jen astronomická událost – je to důvod vydat se na cestu. Kam jet, jak si vybrat ideální místo a co všechno při tom zažít?

Jak dlouho trvá objet autem celou Austrálii? Martin Vlk vyrazil na druhý konec světa, aby to zjistil — a stalo se z toho půl roku v Indonésii a další půlrok v australské divočině. Sopky, mořští cikáni, rituály, při nichž se mrtví vytahují z rakví. K tomu 30 000 kilometrů za volantem, spaní ve střešním stanu i chvíle, kdy se plány rozpadnou. O své velké cestě bude Martin vyprávět už v úterý 7.4. v pražském kině Bio Oko na Letné.