Zapadlé, kouzelné a plné příběhů. Jedno z nejzelenějších a člověkem nejméně dotčených regionů Polska nabízí spousty aktivit a poznání. Od posezení v hospůdkách Přemyšle, přes průzkum ruin rakousko-uherského opevnění, renesanční architekturu, dřevěné karpatské kostelíky, Soliňskou přehradu, lesní železnici v bukových lesích Bieszczad až po nádherné túry v poloninách u hranic s Ukrajinou a Slovenskem.
Podívejte se na kompletní fotogalerii
Přejít do galerie
Zámek Krasiczyn – renesanční perla
Z příjemného Přemyšlu se vydáváme na jihozápad a po deseti kilometrech jsme v obci Krasiczyn. Opět žasneme. Na břehu řeky San tu byl postavena jedna z nejcennějších pozdně renesančních památek Polska – zámek Krasiczyn. Na konci 16. století byla původní strohá pevnost přestavěna pod vedením italských architektů v reprezentativní sídlo velkorysých rozměrů.
K zámku přicházíme upraveným parkem s mnoha staletými duby a lípami. Vcházíme na nádvoří a nahlížíme do recepce zámeckého hotelu, který zaujímá pravé křídlo. Nádvoří nám bere dech svou velikostí, a hlavně obdivujeme vysoké atiky se sgrafitovou výzdobou – střídají se tu medailony s římskými vládci, polskými králi i členy rodiny majitelů zámku nebo výjevy ze života lovců a svatých. Dominantou zámku jsou čtyři charakteristické věže – Božská, Papežská, Královská a Šlechtická – symbolizující čtyři stupně moci a společenského řádu. Hlavní vstup do zámku vede přes Hodinovou věž s mostem překonávajícím zámecký příkop. Za nejcennější část zámku je považována kaple v Božské věži. Její interiér zdobí manýristická sgrafita s loveckými výjevy a motivy římskokatolických světců. Bohužel další interiéry se nezachovaly – za své vzaly během pobytu Rudé armády za války. Stoupáme na hodinovou věž, klesáme do podzemí, kde je instalována strašidelná výstava středověkého mučení, dáváme kávičku na nádvoří. Součástí zážitku je i procházka parkem, jehož nejstarší části pocházejí ze 17. století.
Lesní úzkokolejka z Majdanu do Balnici
Aby se zjednodušila doprava dřeva, kterou dříve zajišťovaly koňské potahy nebo splouvání klád po řekách, byla postavena úzkokolejná trať, která vedla celým jihozápadním Polskem. V krajině pod hřebeny polonin jsme často narazili na ruiny mostů a tajuplné náspy bývalé železnice. Dnes je z této Bieszczadské kolejky zrekonstruován úsek mezi Majdanem a Balnicou na polsko-slovenském hraničním hřebeni. Úzkokolejné tratě měly jednoduchou konstrukci a jejich výstavba nevyžadovala rozsáhlé terénní úpravy. Koleje se často pokládaly přímo podél cest, využívaly ostré zatáčky a velká stoupání. Používaly se lehké kolejnice uložené na dřevěných nebo kovových pražcích a provoz zajišťovaly malé parní lokomotivy s lehkými vagony.
Každý den v 9 a v 12, o prázdninách ještě častěji vyjíždí z historického nádražíčka v Majdanu barevný turistický vláček. Nastupujeme do jednoho z otevřených vagónů a pomalu se rozjíždíme vzhůru. Stejně jako ostatní se nahýbáme z vagónu a pozorujeme potůčky, květiny a voňavý les. Za obcí Żubracze překonává trať karpatskou silnici a obrací se směrem na jih do malebného údolí řeky Solinky. Na východní straně se tyčí masiv Hyrlaté dosahující výšky 1105 metrů, zatímco západní horizont uzavírá hora Matragonia se strmými svahy a hustou sítí horských bystřin. Úzkokolejná železnice tento horský masiv téměř celý obkružuje a postupně stoupá otevřenou krajinou až k zastávce na místě bývalé vsi Solinka. Ta vznikla v první polovině 16. století v oblasti pramenů stejnojmenné řeky a kdysi patřila mezi královské vsi. Kousek dále se blížíme k slovenské hranici a v sytě zelených bukových lesích vidíme hraniční kameny. Balnica je aktuálně konečnou zastávku a tady máme půl hodinu na nákup výborného jídla ze stánků – pečených sýrů i sladkostí. Zastávka se dá využít jako výchozí místo Výchopodokarpatské magistrály. Balnica byla dřevařská osada, dnes z ní zbyla jedna chalupa, která slouží jako prodejna a nabízí místo na přespání v patře.
Soliňská přehrada
Bohužel jsme neměli dost teplo, abychom si mohli užít vody Soliňské přehrady, ale každopádně i zastávka u jedné z mnoha pláží a zátok stojí za to. Najdete i příjemné mariny plné hospůdek, a právě posezení v jedné z nich jsme si dopřáli, abychom aspoň na chvilku nasáli atmosféru zdejší prázdninové pohody. V létě tu musí být koupání nádherné – voda je průzračná a v pozadí se zvedají kopce zeleného pohoří Bieszczady. Jezero je velké a velmi členité, a tak ho s radostí brázdí množství plachetnic a lodiček. Pokud jste tu déle, můžete využít i dalších aktivit – zajímavá je procházka po obří přehradní hrázi nebo jízdu lanovkou PKL Solina.
Drezíny v Uhercích Mineralnych a muzeum FANTO v Ustrzykach Dolnych
Uherce Mineralne jsou vstupní branou do málo obydleného cípku jihovýchodního Polska a návštěvníkům nabízí několik atrakcí, při nichž můžete na vlastní kůži vyzkoušet tradiční řemesla. Na železniční trati č. 108, která byla postavena za Rakouska – Uherska a už ztratila využití, můžete nasednout na šlapací drezínu a užít si jízdu v krásné přírodě. Trasa je asi na hodinu a vyjíždí se v konkrétní čas. Ten si ověřte a drezíny zarezervujte na stránkách https://www.drezynyrowerowe.pl/.
A pokud nemáte zkoušení dost, zajděte si do Bieszczadzké Szkoły Rzemiosła. Toto živé muzeum v budově bývalé školy připravilo interaktivní ukázky a workshopů tradičních řemesel, která dnes postupně mizí. Každý si zde může vlastnoručně vytočit keramický hrnek, napsat pozdrav podle pravidel předválečné kaligrafie nebo si vyzkoušet pečení placek zvaných proziaki ve venkovské peci. Letní atrakce jako je zipline nebo tubing nabízí lyžařský areál BIESZCZAD.ski Wańkowa vzdálený 10 kilometrů severně.
V Ustrzykach Dolnych, jen 20 kilometrů východně, můžete navštívit moderní interaktivní muzeum Bieszczadzkie Centrum Dziedzictwa Kulturowego FANTO. Imerzivní sál patří k nejmodernějším zařízením svého druhu ve střední Evropě. Patnáctiminutová multimediální projekce vás zavede na působivou cestu časem i prostorem, abyste poznali kulturní krajinu Bieszczad, jejich přírodu, historii i mnohonárodnostní dědictví i průmyslovou minulost regionu – zejména tradici těžby ropy. Promítání využívá celý prostor sálu – obraz se objevuje na stěnách, stropě i podlaze.
| Zaujala vás oblast Podkarpatí? Proč si nepřečtete i další články z této oblasti? Třeba Přemyšl – brána do zeleného Podkarpatí , nebo Za dřevěnými kráskami polského Podkarpatí. |
Článek byl zpracován ve spolupráci s Polskou turistickou organizací.
