Na mapě jsou Falklandské ostrovy jen pár teček v jižním Atlantiku. Přiletíte sem a zjistíte, že mapa pěkně lže. Před vámi jsou stovky ostrovů, dlouhé bílé pláže bez lidí, větrem bičované útesy a krajina, ve které se silnice ztrácí kdesi za obzorem. Po pláži kráčejí tučňáci, nad hlavou vám na třímetrových křídlech proplouvají albatrosi a občas se vedle člunu objeví delfíni, protože si vás jednoduše přišli prohlédnout. A hlavně je tu prostor. Prostor sednout si na útes a nikam nepospíchat. Hodinu pozorovat kolonii tučňáků. Jít po pláži a nepotkat jediného člověka. Nebo změnit plán, protože fouká z opačné strany, než jste doufali. Právě v tom spočívá kouzlo Falkland.
Falklandy nejsou malá Antarktida
Jedním z největších omylů je představa, že Falklandy jsou jakousi předsíní Antarktidy. Ve skutečnosti jde o úplně jiný svět. Souostroví leží v jižním Atlantiku východně od Patagonie a tvoří ho více než 700 ostrovů a ostrůvků. Dva největší jsou Východní a Západní Falkland. Na Východním leží také hlavní město Stanley.
Krajina je zelená, větrná a překvapivě rozmanitá. Jsou tu farmy, malé osady, silnice a lidé, pro které tyto vzdálené ostrovy nejsou exotickou destinací, ale domovem. A pak je tu samozřejmě zvěř.
Podívejte se na kompletní fotogalerii
Přejít do galerie
Ostrovy, kde mají přednost tučňáci
Na Falklandách hnízdí pět druhů tučňáků: patagonští, oslí, skalní, magellanští a vzácnější tučňáci žlutorozí.
Jedním z nejslavnějších míst je Volunteer Point na Východním Falklandu. Žije zde velká kolonie tučňáků patagonských společně s tučňáky oslími a magellanskými. Už cesta ze Stanley je zážitkem – poslední část se jede terénními vozy mimo klasické silnice.
Na Saunders Islandu můžete pozorování zvířat spojit s pěšími výlety. A na odlehlém Steeple Jasonu čeká úplně jiná podívaná: obrovská kolonie albatrosů černobrvých. Tihle ptáci jsou stvořeni pro zdejší vítr. Sedíte na útesu, pod vámi burácí jižní Atlantik a albatrosi kolem vás proplouvají vzduchem téměř bez jediného mávnutí křídel. V takové chvíli začnete chápat, proč je na Falklandách škoda spěchat.
Šest metrů a trochu zdravého rozumu
Blízkost zvířat může svádět k honbě za dokonalou fotografií. Jenže nejlepší setkání není to, při kterém se člověk dostane nejblíž. Je to takové, při němž zvíře kvůli člověku nemusí měnit své chování. Místní doporučení hovoří o odstupu minimálně šesti metrů. Pokud ale zvíře znervózní nebo mu stojíte v cestě mezi kolonií a mořem, ustupte ještě dál.
Občas se naopak tučňák rozhodne přijít k vám. Pak stačí sedět a nic nedělat. Na Falklandách totiž platí sympatické pravidlo: o vzdálenosti rozhoduje zvíře, ne fotograf.
Ráj pro fotografy
Falklandy nabízejí něco, co se na slavných přírodních lokalitách hledá stále hůř: fantastická zvířata, dramatickou krajinu a relativně málo lidí. Navíc není nutné všechno fotografovat nejdelším objektivem, který se vám podařilo nacpat do batohu.
Tučňák proti nekonečné bílé pláži, albatros nad útesem nebo celá kolonie zasazená do divokého pobřeží často vypovídají o Falklandách víc než další perfektní portrét ptačí hlavy. A největším luxusem je čas. Nemusíte udělat fotografii během pěti minut. Můžete sedět, pozorovat a čekat.
Jak dlouho na Falklandách zůstat?
Dva nebo tři dny stačí na seznámení. Stanley, jedna větší kolonie, několik fotografií – a můžete říct, že jste Falklandy navštívili. Jenže při více než sedmi stovkách ostrovů jste sotva začali.
Týden je mnohem zajímavější. Deset dní až dva týdny ještě lepší.
Nejen kvůli množství míst, ale také kvůli počasí. Na Falklandách totiž itinerář sestavujete ve spolupráci s větrem a oceánem – a ti dva mají občas na váš program úplně jiný názor. Dostatek času znamená možnost plán změnit, místo abyste s přírodou neustále bojovali.
Autem, malým letadlem – a hlavně po moři
Falklandy můžete objevovat terénním autem. Mezi některými ostrovy létají malá letadla, která jsou běžnou součástí místního života. Jenže souostroví má ještě třetí rozměr: moře.
Právě z paluby menší expediční lodě začnou Falklandy dávat geograficky úplně jiný smysl. Najednou nejsou několika turistickými lokalitami propojenými letem či autem. Jsou skutečným souostrovím. Můžete zakotvit v chráněné zátoce, vyrazit člunem na břeh, přistát na odlehlém ostrově nebo změnit plán podle počasí a pohybu zvířat. A právě na tomto principu postavili svou cestu kolem Falkland také Markéta Česká a Russ Evans z LatitudeX Adventures.
Česká stopa na Falklandách: Markéta Česká a Russ Evans
Za dobrodružnou cestovní společností LatitudeX Adventures stojí dvojice zkušených expedičních cestovatelů Markéta Česká a Russ Evans. Oba mají za sebou dlouholeté zkušenosti s cestovním ruchem a expedičními výpravami. Russ strávil více než dvě desetiletí vedením expedic do polárních oblastí a dalších odlehlých koutů planety. Markéta má přes třicet let zkušeností z turismu, hospitality a expedičního cestování – od provozu a produktového managementu až po přípravu a osobní vedení cest. Společně dnes vytvářejí malé expedice a individuálně sestavené cesty do míst, která sami dobře znají.
A Falklandy pro ně nejsou náhodně vybranou destinací z katalogu. Právě vztah k Falklandským ostrovům stál u zrodu LatitudeX a souostroví dodnes označují za svou „signature destination“.
Signature Voyage: obeplout Falklandy
Jejich LatitudeX Signature Voyage stojí na jednoduchém, ale docela lákavém nápadu: když jsou Falklandy souostroví, proč je nepoznávat jako souostroví? Základem expedice je obeplutí ostrovů na malé expediční lodi. Ta slouží jako dopravní prostředek i základna, díky níž se lze dostat na odlehlá pobřeží a ostrovy, strávit více času na pevnině a přizpůsobovat trasu počasí a aktuálním podmínkám. Nejde tedy jen o to nakreslit lodí čáru kolem mapy.
Jednou může být cílem kolonie tučňáků nebo albatrosů, jindy odlehlá farma, malá komunita, pěší výlet nebo zátoka, která původně v itineráři vůbec nebyla. Podle zájmu lze základní plavbu doplnit také o delší pobyt na ostrovech, fotografování nebo přelety místními malými letadly. Je to způsob cestování, který k Falklandám sedí: mít plán, ale nebýt jeho otrokem.
A co když už jsem Falklandy viděl cestou do Antarktidy?
Možná jste navštívili Stanley, vystoupili na jednom z vnějších ostrovů a strávili pár hodin mezi tučňáky. To rozhodně není málo. Ale Falklandy mají přes 700 ostrovů. Krátká zastávka během antarktické expedice a samostatná cesta po souostroví jsou proto dva velmi odlišné zážitky. První nabízí ochutnávku. Druhý dává čas pochopit vzdálenosti, dostat se na odlehlejší místa, chodit krajinou a poznávat také místní obyvatele. Ani jedno nemusí být lepší. Jen je dobré vědět, že návštěvou Stanley Falklandy zdaleka nekončí.
Kdy vyrazit?
Pro milovníky zvířat je nejzajímavější jaro a léto jižní polokoule. Pozdní jaro přináší hektickou energii období rozmnožování – návraty ptáků, hnízdění a mláďata. Uprostřed léta zase čekají dlouhé dny a více času na pěší výlety a fotografování.
Teploměr ovšem neříká všechno. Na Falklandách rozhoduje vítr. Během jednoho dne se podmínky mohou několikrát změnit, takže místo výbavy do arktických mrazů je praktičtější vrstvené oblečení, kvalitní nepromokavá bunda a něco, čím zkrotíte čepici dřív, než odletí směrem k Jižní Georgii.
Ostrovy, které jsou něčím domovem
Byla by škoda odjet s pocitem, že Falklandy jsou jen gigantická přírodní rezervace. Žijí tu lidé. Mimo Stanley jsou roztroušené malé osady a farmy. A teprve při setkání s jejich obyvateli začnou být zdejší vzdálenosti opravdu konkrétní.
Jak se dopravují zásoby na vzdálený ostrov? Jak funguje farma, když nejbližší soused není zrovna za plotem? Co uděláte, když počasí zastaví dopravu? Právě lidský rozměr odlišuje Falklandy od Antarktidy možná stejně výrazně jako absence ledovců. Divoká krajina tu není jen místem, které přijedeme obdivovat. Je to něčí domov.
Pro koho Falklandy jsou?
Pro fotografy. Birdwatchery. Milovníky zvířat. Turisty, kteří raději chodí krajinou, než objíždějí památky autobusem. Pro zájemce o historii i pro lidi fascinované životem na konci světa. Především ale pro cestovatele, kteří ještě umějí zpomalit. Protože jeden z nejlepších dnů na Falklandách může vypadat podezřele neproduktivně: dlouhá procházka po prázdné pláži, několik hodin na útesech s albatrosy a večer na lodi v zátoce, jejíž jméno jste ještě ráno neznali.
Žádných deset atrakcí. Žádné „must see“. Jen jižní Atlantik, vítr, pár set tučňáků a pocit, že jste se dostali opravdu hodně daleko. Na mapě vypadají Falklandy malé. Na místě je to přesně naopak.
