Denně nové reportáže a cestopisy ze všech zemí svět. Cestovatelské tipy, zajímavá místa, online průvodce, aktuální informace připravené cestovateli.
Jakmile padne rozhodnutí jet, hlavní otázkou se stane – kudy? Variant trasy je celá řada a možných zastávek ještě mnohem víc. Těm, kdo se do jihovýchodní Asie vydávají poprvé, doporučujeme následující trasu, po které můžete tuto trasu přejet poměrně snadno, bez větších komplikací a rizik a vidět přitom to nejlepší.
Na moskevském Kazaňském nádraží na vás dýchne Asie v okamžiku, kdy najdete svůj vlak Moskva–Almaty. Kazaši, Kyrgyzové, Uzbeci, ti všichni jsou zde, aby se vydali domů.
Když jedete do Egypta, musíte se připravit na to, že se můžete setkat úplně se vším. O překvapení není nouze a proto je Egyptská arabská republika pro cestovatele jako dělaná.
V Maroku jsem byl mnohokrát a do kraje za Atlasem jsem se zamiloval. Při každé cestě jsem objevil o kousek víc a logickým vyústěním těchto cest byla touha vyrazit na velkou výpravu s cílem projet nejvyšší pohoří severní Afriky křížem krážem.
Malá vesnička Khadžuráho leží na cestě od nikud nikam. Jízda z Agry i Váránasí znamená celodenní plahočení několika dopravními postředky. Uprostřed nevzhledné planiny pak překvapí krása, preciznost i zachovalost mnoha hinduistických a džinistických chrámů z desátého a jedenáctého století. Vítejte v historickém výukovém centru kámasútry.
Small, but beautifull – tak zní heslo propagující cestovní ruch v Sikkimu. Indická vláda vynakládá na podporu turismu nemalé finanční prostředky a proto se v Sikkimu koná jeden festival za druhým. Během našeho třítýdenního pobytu jsme stihli navštívit dvě centrálně organizované akce: Gantok Winter Fest (8.-11.12. 2005) a festival kmene Limboo Širidzonga Mela (13.-15.12. 2005).
Pudža je každodenní začátek dne pro mnichy v klášteře. Jedná se o společnou, rituální modlitbu. Obvykle se jí však nezúčastňují všichni mniši, ale pouze někteří z nich. Probíhá v nejstarším a nejváženějším chrámu, který se v klášteře nachází. Kdokoli se na pudžu může přijít podívat. Předpokládá se, že turista zachová alespoň ty nejzákladnější společenské konvence: přijde slušně oblečený, posadí se dozadu na určené místo, bude potichu, nebude pobíhat po chrámu, a nebude fotit s bleskem.
Poznávat krásy Indie lze různými způsoby. Centrála radžastánského turismu nabízí luxusní projížďku speciálním vlakem „Palace on wheels“. Týdenní pobyt ve čtyřhvězdičkovém hotelu na kolejích lze pořídit za 350 dolarů na osobu a noc. Nabytý kulturní program zahrnuje nejnavštěvovanější památky Radžathánu a jako třešničku na dortu pohádkový Tadžmahal v Agře.
Zlatý chrám v Amritsaru je mekkou sikhského náboženství a panuje zde proslulá sikhská pohostinnost. Vstup, anglicky mluvící průvodce, informační brožura o chrámu, společně podávané jídlo, jakož i noclech v gurdwaře je zdarma. Chrám je přístupný každému, bez ohledu na jeho náboženství, kastu či pohlaví. Amritsar najdete v Paňdžábu na severozápadu Indie.
„Hindustán! Hindabád! Hindustán! Hindabád!“ (Indie! Indie! Ať žije! Ať žije!) burácí přeplněná tribuna na indické straně hranice, ve státě Puňdžáb. Z druhé strany se ozývá stejně naléhavá odpověď: „Pákistán! Hindabád! Pákistán! Hindabád!“ Před námi se odehrává slavnostní zavírání jediného hraničního přechodu mezi Indií a Pákistánem.
Potřebujete vyprat košili nebo kalhoty? Stačí v hotelu odevzdat prádlo a svěřit jej do rukou indických pradláků. Prádlo zde totiž perou muži. Je to ostatně poměrně fyzicky náročná práce. Celý den stojí ve vodě a pod parným bombajským sluncem vytloukají z prádla špínu. Pracují od 4:30 ráno do západu slunce.