Cestopisy a reportáže

Letní palác je rozsáhlý park s komplexem chrámů a obytných budov ležící na severozápad od Pekingu na úpatí Západních hor. Za dnešní podobu vděčí císařovně Cixi (Cch’-si), která vládla v Číně prakticky celou 2. polovinu 19. století.

Macao je bývalá portugalská kolonie a od r. 1999, kdy bylo předáno zpět Číně, zvláštní administrativní oblast ČLR. Rozprostírá se při ústí Perlové řeky do Jihočínského moře, zhruba 60 kilometrů západně od Hongkongu.

Areál hrobek čínských císařů dynastie Ming ze 14.–17. století nalezneme asi 50 km na sever od hlavního města Pekingu. Na ploše asi 40 ha je zde mezi políčky a vesničkami roztroušeno třináct hrobek bývalých čínských panovníků.

Starobylé městečko Pingyao se nachází v provincii Shanxi (Šan-si) a patří k místům s nejzachovalejší historickou zástavbou v Číně. Její stěžejní část pochází z období dynastií Ming a Qing (Čching). Největším lákadlem starého města jsou monumentální hradby, jejichž základem byl původně hliněný val vystavěný v 8.–9. století př.n.l, který byl kolem r. 1370 obestavěn cihlovým zdivem.

V r. 1980, kdy ČLR zahájila program hospodářských reforem, bylo rozhodnuto o vybudování několika zvláštních ekonomických zón (ZEZ), které se stanou příkladem pro hospodářský rozvoj ostatních oblastí.

Sichuan leží v hlubokém vnitrozemí a je to jedna z největších čínských provincií (přes 110 milionů obyvatel) a její východní část je jednou z nejhustěji obydlených oblastí na naší planetě. Východní část je nížinatá, úrodná, západní hornatou část provincie obývají většinou Tibeťané.

Suzhou je na čínské poměry poměrně malé, ale velmi známé město na východě Číny, poměrně blízko Šanghaje. Proslulo výrobou hedvábí, výšivkami na hedvábí a především typickými čínskými zahradami.

Taipei je největším a hlavním městem Taiwanu (Tchaj-wan). Oblast kolem města patří k nejhustěji obydleným místům na planetě. S tím je spojený i největší problém tohoto města – doprava. Ulice jsou přeplněné především skútry.

Urumči, coby hlavní a největší město provincie Xinjiang (Sin-ťiang), není z historického hlediska příliš významným místem.

Areál parku Voňavých hor se nalézá na severozápadním předměstí Pekingu, nedaleko známého Letního paláce. Park je součástí rozsáhlejší přírodní lokality zvané Západní hory – Xishan (Si-šan).

Wutaishan leží na jih od Pekingu a je charakterizován jako jedna ze svatých hor, i když slovo „hora“ tady není zcela na místě. Jde vlastně o rozlehlé údolí, kolem kterého se zvedá pět vrcholků dosahujících výšky kolem 3000 m nad mořem. Odtud také pochází název pohoří, které lze do češtiny přeložit jako pohoří Pěti teras.

Xiahe se nachází v tzv. „vnitřním Tibetu“, v provincii Gansu (Kan-su) a patří k nejzajímavějším městům v Číně.

Xi’an je hlavní město provincie Shaanxi (Šen-si). Leží ve střední Číně v oblasti kolem řeky Wei (Wej; přítok Žluté řeky), která je považována za kolébku čínské civilizace.

Xinjiang je největší z čínských provincií co do rozlohy, ale má jen pouhých 20 milionů obyvatel. Kromě Hanů (Chan), kteří tvoří necelou polovinu, zde žijí Ujguři, Kazachové, Kyrgyzové, potomci Mandžuů a Rusů, všichni většinou muslimové. Formální snaha pekingské vlády respektovat jejich odlišnost je dokumentována rozhodnutím z r. 1955 spravovat Xinjiang jako Ujgurskou autonomní oblast.

Zakázané město je chybný, nicméně vžitý název pro císařský palác v centru Pekingu. Čínsky se jmenuje Gu gong (Ku-kung) – Starý palác. Císařský palác byl v dobách dynastií Ming a Qing (Čching) centrem obrovského „Zakázaného města“ – komplexu, do kterého byl povolen vstup pouze osobám, které měly co do činění na císařském dvoře.