Cestopisy a reportáže

Milý a malý kanárský ostrůvek připomíná obří horu porostlou bujnou zelení. Od středu ostrova ukrytého v hustém deštném vavřínovém lese se směrem k moři paprskovitě rozbíhají hluboké skalnaté rokle, barrancos. Tam, kde se údolí otevírají nejvíce, vznikly rybářské vesnice a později městečka. Aby mohli místní lidé na prudkých svazích zajišťovat svou obživu, změnili je v terasová políčka se zavlažovacími kanály, z nichž vykukují banánovníky, citrusové plody nebo v plochých údolích palmové a bambusové háje.

Obrovské množství nádherných antických památek, starých měst a koloniální architektury, zelená a svěží příroda, vodopády a lesy severního Alžírska, nekonečné písečné duny a skalní útvary hluboko na Sahaře, Berbeři i Tuarégové.

Městečko Chefchaouen leží v pohoří Ríf na severu Maroka. Místní ho nazývají modré město, či šmoulí město.

Nyní se v sérii TENTOKRÁT NA VÝCHODĚ vydáte na Kavkaz a poznáte Ázerbájdžán, ropnou velmoc na hranici evropského a asijského světa. Hlavnímu městu Baku se pro jeho supermoderní vizáž s řadou naleštěných budov přezdívá „příští Dubaj“ nebo „Paříž východu“.

Město tisíce monumentů a tisíce muzeí, město širokých, rovných a dlouhých ulic. Třeba i tak by se dal popsat Washington DC. Metropole od prvního pohledu vznešená a monumentální. Když do ni přijedete z New Yorku, můžete zažít šok – Washington je po architektonické i stylové stránce naprosto odlišný. A jen tak mimochodem se tam nenachází ani jedna budova, která by byla považována za mrakodrap.

Hostem podcastu SVĚTOVÍ byl Jirka Kovář, který strávil posledních devět let života v Číně. Původně odjel za studiem, ale posléze v Číně začal i pracovat a navazovat vztahy, což ho zavedlo do užších kruhů čínské společnosti.

Himálajský stát, kterému by jeho krásu a rozmanitost mohla závidět většina ostatních států indického subkontinentu. Rýžová políčka přecházejí v hory porostlé borovými lesy, za nimi se tyčí zasněžené špičky Himálaje. Na střechách dřevěných domů místní suší kukuřici a ovoce, před barevnými vesnickými chrámky skotačí ušmoulané děti.

Kantábrie je jednou ze španělských provincií prostírající se na severním pobřeží této rozmanité země u Biskajského zálivu. Oblast je známá díky fantastickým podmínkám k surfování, a také kvůli nádherné přírodě, proto se jí přezdívá „zelený region“.

Fraserův ostrov, na dohled od jižního pobřeží Queenslandu, je v mnoha ohledech výjimečný. Pyšní se titulem „největší písečný ostrov planety“ a ukrývá nepředstavitelné množství majestátních stromů i křišťálově čisté vody.

Bhútánské království nese právem nádech tajemna a exkluzivity. Země vyznávající tradiční hodnoty přistupuje k turistice unikátním a trvale udržitelným způsobem, který jí umožňuje chránit svou kulturu i přírodu před negativními dopady cestovního ruchu. Je to země, jejíž
král měří „národní štěstí“ jako hodnotu určující spokojenost obyvatel.

Bydlíme na opravdovém zámku. Jediném veřejnosti přístupném na Normanských ostrovech. Stojí v čarokrásné zahradě s rybníčkem a spoustou moderních soch, umně vpravených do anglického parku s exotickými rostlinami. Jeho zdmi procházela historie ostrova Guernsey – největšího z těch, které dnes tvoří Šafářství Guernsey – nevelké autonomní britské území v Lamanšském průlivu. Dodnes na zámku Sausmarez bydlí rodina původních majitelů.

Sousloví Spojené arabské emiráty (SAE) může některým náročnějším cestovatelům evokovat až příliš luxusní dovolenou a možná i trochu fádní destinaci. Emirát Ras al Khaimah je těmto nálepkám na hony vzdálený. Nejseverněji položená součást federace, jejíž bohatství vyrostlo z ropných ložisek, nabízí návštěvníkům mnohem víc než jen špičkové hotely s nádhernými plážemi či supermoderní nákupní centra.

Po skončení našeho zaměstnání, tedy práce v kempu, jsme zažívali smíšené pocity. Na jednu stranu jsme byli rádi, že se konečně podíváme na všechna ta místa, která jsme chtěli navštívit a jejichž návštěvu jsme si tak dlouho plánovali. Na stranu druhou jsme cítili velký smutek z opouštění všech našich kamarádů, které jsme potkali a míst, po nichž jsme se pohybovali a do kterých jsme se zamilovali. A tak jsme se z ničeho nic ocitli na vlakovém nádraží v NYC.

Nehostinná poušť, vyprahlé nevysoké hory, úrodné a překvapivě zelené údolí Nilu a stopy starověké civilizace prakticky na každém kroku. Luxor, Karnak, Údolí králů nebo Asuán. Kontrasty jižního Egypta na mnohých místech připomínají živoucí muzeum pod širým nebem.

Zavlažovací kanály „levadas“ jsou jedním z nejtypičtějších znaků Madeiry, která bývá přezdívána ostrovem věčného jara. Hlavní funkcí levad je rozvádět vodu z vlhkého severu ostrova na jeho suchý jih. Historie levad sahá až do 15. století a dostat se k informaci, kolik přesně kilometrů jich na ostrově najdeme, je téměř nemožné.