Články

Během dvou hodin jsme dojeli do druhého největšího města Kalifornie, San Diega. Je to pěkné město nedaleko mexických hranic. Před příjezdem do města jsme byli překvapeni hustou mlhou, která se táhla v dálce několika kilometrů kolem moře. Prý jsou tam vojenské základny a mlha je umělá.

Autem napříč Hollywoodem.

Teprve po půl třetí jsme se dostali do NP Sequoia. Na poměrně malém území, na západních svazích Sierra Nevady zde rostou tisíce let gigantické sekvoje, v nadmořské výšce přes 2000 m nad mořem. Cestou k nim je třeba překonat velký výškový rozdíl, zejména prudký úsek silnice zvané Generals Highway. Zdejší horské lesy netvoří jenom sekvoje, většinou je tu smíšený les, ve kterém tito velikáni rostou v osamocených skupinkách.        

Další část deníku Dáši Pavlíkové z cesty po USA. Dny sedmý a osmý nás přivedou do národních parků Capitol Reef a Zion a divokého Las Vegas.  

Další část deníku Dáši Pavlíkové z cesty po USA. Den šestý nás zavede do národního parku Arches a do Goblin Valley (Údolí skřítků).  

Další část deníku Dáši Pavlíkové z cesty po USA. Den pátý nás přivádí do národního parku Canyonlands, největšího a určitě nejúchvatnějšího ze všech NP ve státě Utah.

Druhá část deníku Dáši Pavlíkové z cesty po USA. Navštívíme známý národní park Joshua Tree v Kalifornii, projedeme se slavnou Route 66 a den zakončíme v Grand Canyonu.

V jižním cípu Laosu se nachází atraktivní prostředí nejenom pro turisty, ale také pro místní rybáře. Na mekongských vodopádech Khone Falls se vždy dvakrát do roka odehrává rybolov, který nemá na světě obdoby. Je to divadlo, na které se nezapomíná.

Když přestalo asi padesát mil před Vanikorem v souostroví Nových Hebrid v Pacifiku foukat, ještě jsem netušil, že zde zůstanu déle, než jsem si kdy dokázal představit.

Rád bych se Vám představil – jmenuji se Zan, jsem grónský pes, je mi pět a půl roku a bydlím kousek za Longearbyenem spolu s asi třiceti kamarády.

Naše cesta do Vietnamu přišla znenadání, jako náhradní cesta za zrušenou výpravu do Afriky. Letenky, víza a zakoupení průvodce bylo dílem několika týdnů a na Silvestra jsme už letěli směr Hanoj.

Tady v Indii jsou všichni Láďa. Takže slyšte ten „příběh černej jako krtci, plnej zrady, krve, pěstí, závisti a nenávisti“.

Výlet na Srí Lanku (20. 2. 2004 – 21. 3. 2004) Tento výlet by se dal nazvat jako kombinovaný. Z Prahy jsem odlétal s mámou a babičkou, které spolu strávily měsíc v hotelu Land’s End na jihu Srí Lanky. Původně tu s nimi měla být i jejich kamarádka Eva, ale ta nakonec neodcestovala z Prahy. Já jsem s mámou a babičkou pobyl tři dny a pak z Prahy přijeli moji kamarádi Iva a Vojta, se kterými jsem tři týdny s baťohem na zádech cestoval po Srí Lance. Poslední čtyři dny jsem opět strávil s mámou a babičkou. Do Prahy jsme odlétali všichni společně – já s rodinou i moji kamarádi.