HedvabnaStezka.cz SvetOutdooru.cz SvetBehu.cz TuleniPasy.cz Padler.cz FestivalObzory.cz SnowFilmFest.cz ExpedicniKamera.cz

Národní park Joshua Tree a Grand Canyon ve vánici

Národní park Joshua Tree a Grand Canyon ve vánici

Druhá část deníku Dáši Pavlíkové z cesty po USA. Navštívíme známý národní park Joshua Tree v Kalifornii, projedeme se slavnou Route 66 a den zakončíme v Grand Canyonu.

2. den – pátek 6.5.2005

Probudili jsme se kolem půl páté, udělali snídani a v 6 jsme vyrazili směrem na Joshua tree. Původně jsme mysleli, že najdeme průjezdnou cestu parkem přímo z India, a vjeli jsme podle mapy do hor, ale silnice se pak stáčela a nezbylo než pokračovat k Palm Springs a jet po 62. Po cestě jsme zastaviliv oáze „Tisíc palem“ se stromy, které měly obrovské tlusté kmeny. Protože bylo brzo ráno, nebyla tam ani noha a oáza působila velmi tajuplně. Chodili jsme kolem stromů a visících lián a pročítali, jaká zvířata zde žijí.

Joshua Tree
Do národního parku jsme vjeli západním vjezdem z vesnice Joshua Tree a projeli po pěkné asfaltce kolem Hidden Valley, kde jsme udělali asi hodinový trek krásným údolím plným kamenů, skal, juk, rostlin a všelijakých zvířátek.

Joshua Tree – Yucca brevifolia – juka krátkolistá je zvláštní strom dosahující běžně asi 5 metrů (ale i 12) a pokud má k tomu podmínky, dožívá se úctyhodného stáří. Nejstarší stromy mají zakroucené větve a rozložitou korunu. Za své biblické jméno vděčí prvním mormonským osadníkům, táhnoucím tímto krajem na západ. Vzhled stromu a jeho roztřepené větve jim připomínaly starozákonního izraelského vůdce Joshuu. Zaschlé listy pokrývají větve a větší část kmene a tvoří tak dokonalou izolaci od vnějšího prostředí.
Ani v největších letních parnech nepropustí vzácnou vláhu a díky tomu dokáže joshua přežít. Patří do čeledi liliovitých a mezi její blízké biologické příbuzné patří konvalinka nebo česnek. V období od března do dubna překrásně kvete, na koncích větví vyrostou z poupat velké hrozny bílých dužnatých květů, které mají vůni jak čerstvé žampiony.

Po uvadnutí květu dozrávají tisíce drobných semínek, které se otevřou až pozdě na podzim. Po opadání tobolek zůstávají na koncích větví tvrdé dřevité stopky, které nedovolí pokračovat větvi v růstu původním směrem. Díky tomu jsou větve stromu pokroucené a křivolaké. Malá rostlinka roste zpočátku velmi pomalu. Samotný kmen Joshua tvoří svazky tisíců souběžných vláken a kvůli nepřítomnosti letokruhů se velmi obtížně určuje stáří stromu.

Ven z parku jsme se dostali východní branou, tam jsme taky koupili Golden pass za 50 dolarů, který nás oba, případně další pasažéry auta, opravňoval k bezplatnému vstupu do všech národních parků v USA.

Slavná Route 66

62-koujsme pokračovali nekonečnou pustinou a pouští, až jsme se dostali k přehradě Havasu na řece Colorado. Po několika zastávkách – na přehradě, v Lake Havasu City (báječný hamburger), v Kingmanu (obchoďák, benzínka), jsme dorazili v pozdním odpoledni do Williamsu, který je výchozím městečkem pro návštěvu Grand Kaňonu.

Část cesty vedla po legendární ROUTE 66. Byla to cesta, která vznikla ve 20. letech 20. století (26.11.1926) z potřeby rozšířit stávající dopravní síť z Východu na Západ. Cesta se rychle stala americkou cestou číslo jedna. Za dobu své existence dostala několik jmen. John Steinbeck ji nazval Matkou cest, pro jiné byla Hlavní ulicí Ameriky nebo Cestou slávy a stala se námětem mnoha knih, filmů, seriálů a písní. Dnes již neexistuje a připomínají ji pouze sem tam rozmístěné upomínkové tabule a spousta suvenýrů v obchodech.

Návštěva Grand Canyonu

Společné hranice států Arizona, Utah, Colorado a Nové Mexiko vytvářejí pravidelný kříž. Zde se nachází oblast, která nese oficiální název Coloradská náhorní plošina. Území se rozkládá na ploše 5x větší než naše republika.

Jedním z dalších názvů je Four Corners (čtyři rohy), Grand Stairs (Velké schodiště) nebo Colour Country – Barevná země. Málokde na světě najdeme tolik přírodních krás – kaňony, sklaní města, stolové hory, přírodní oblouky a ještě v tak pestrobarevném provedení. Jednotlivé parky hrají všemi barvami – převládá většinou červená, potom žlutá, růžová a zelená.

Krása této země se zrodila v dávných dobách. Oblast Coloradské náhorní plošiny byla dnem mělkého moře, na němž se usazovaly vápenné schránky živočichů, vrstvy písku a bahna. Území bylo opakovaně zdviháno, zaplavováno a probíhala zde velká sopečná činnost. Potom kolize s pacifickou oceánskou deskou způsobila postupný zdvih Coloradské náhorní plošiny. Následnou říční erozí byl povrch rozčleněn mnoha kaňony. Nejznámější částí území je Grand Canyon, ke kterému jsme právě směřovali.

Začalo mírně poprchávat a tak jsme s napětím sledovali obzor před námi, jestli se rozprší nebo ne. Jeli jsme ještě asi 50 mil, neustále jsme stoupali a s každým kilometrem bylo hůře a hůře. Nahoře byla sněhová vánice a mlha, takže jsme ze slavného kaňonu neviděli skoro nic.

Délka kaňonu podél řeky Colorado je asi 450 km a vzdálenost okrajů je 5 – 25 km. Svou hloubkou 1,6 km připomíná bezednou propast. Na dno kaňonu se dá vypravit buďto pěšky – cesta se dá zvládnout i za jeden den –na mezkovi, nebo se dá proletět vrtulníkem nebo malým letadlem. Většina turistů přijíždí k Jižní hraně z Williamsu nebo Flagstafu, pouze jedna desetina návštěvníků zamíří na Severní hranu, která je výše položená, daleko divočejší a hůře přístupná.

Byla příšerná zima (rozdíl oproti poušti Joshua určitě víc než 30 stupňů), tak jsme pospíchali do auta a odjeli pryč. Z nadmořské výšky cca 2300 m jsme sjeli serpentinami do krajiny Hopijů a ubytovali jsme se kolem 20.hod za 42 dolarů v městečku Tuba City. Potkali jsme tam skupinu mladých Čechů z Třebíče achvíli jsme s nimi poseděli.

Převzato z http://www.mujweb.cz/www/amerika2005/index.htm

Dáša Pavlíková

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář:

Články v okolí