Cestopisy a reportáže

Neděle ráno, 1. týden dovolené je v čudu. V 9,45 nám jede trajekt. Je 9,30 a na moři jen rybáři a Aliscafi. Aliscaf je rychloloď něco jako v Bulharsku Raketa, ale trajekt žádný. To to pěkně pokračuje. Nakonec v 10,00, když už byli nesví i Italové, přišel nějaký „kapitáno“ řekl, že je „avária“ a že nejméně 2 hodiny nic nepojede, dokud trajekt neopraví a nebo se jim nepodaří sehnat náhradní.

Maroko je pro Evropana lákavou zemí, plnou barev, vůní, historických památek, přírodních krás a nevšedních zážitků. Přitom cesta za dobrodružstvím není nikterak složitá, stačí na starém evropském kontinentě nasednout na loď a ta vás během 40 minut zaveze do země, která je Evropě svojí kulturou, náboženstvím a způsobem života přeci tak vzdálená.

Píše se rok 2003. V tom, že pojedeme na Sulawesi sami dva, jsme se shodli. I termín jsme oba schválili, problém ale jako vždy nastal, když se Tonda otázal: „A kdo z nás dvou bude vedoucí zájezdu?“

Obě události, které jsem si dovolil titulkem spojit do jednoho příspěvku, už proběhly českými médii, takže jen krátce. Že se letošní Miss Universe stala Japonska Riyo Mori, určitě víte.

Když v osmém století na místě současného města Nikko založil buddhistický kněz Shodo Shonin první chrám, určitě netušil, k jakému turistickému rozmachu se město jednou vzchopí.

V pondělí pozdě večer jsme se vrátili z Nikko a už ve čtvrtek nám to nedalo a „museli“ jsme chrtit a jet zase na vejlet. Je pravda, že se před příchodem dešťů (pršet bude tak měsíc) snažíme chodit, co to dá, ale tentokrát nás pánbíček vytrestal, zchladil nám trochu hlavy a to doslova.

V samém srdci mexického státu Chiapas najdete unikátní vesničku San Juan Chamula, zasazenou v údolí pohoří Sierra los Altos de Chiapas. Každou neděli se do Chamuly sjíždí zástupy černovlasých domorodců, oblečených do pestrého tradičního oblečení.

Jedná se o největší sladkovodní jezero Mongolska, které se nachází na severu země v ajmaku Chövsgöl. Jezero vzniklo na konci bajkalské riftové zóny přibližně ve stejné době jako nejhlubší jezero světa Bajkal.

Bali je rájem pro fotografy, ať už se zaměřují na krajinu, živou přírodu, dokument nebo portrétování lidí. Podívejte se, co na tomto tropickém ostrově zaujalo oko fotografa Pavla Tyleho.

Největší pochoutkou mongolských pastevců je svišť bobak. Několik honáků buší klackem do země, další čekají s nabitou puškou až vystrašený svišť vystrčí hlavu. Do vykuchaného chlupáče se pak dají horké kameny, břicho se zadrátuje a letlampa udělá své …

Na Tchaj-pej, metropoli Tchaj-wanu, která leží v severní části ostrova pojmenovaného portugalskými námořníky Formosa (Krásná), se pomalu snáší tma. Potulujeme se v pomalu ožívající Aleji hadů, jednoho z proslulých nočních marketů města.

Cestou z Abel Tasman National Parku nás zaskočil státní svátek připadající na Velký pátek, znamenající zavřené obchody a tím i možnost nákupu nezbytných potravin pro týdenní trek v národním parku Nelson Lakes. Zdrželi jsme se proto jedno odpoledne v námi tolik známé Motuece.

Zpětně vzato, návštěva turnaje sumo byla parádním zážitkem, jen máloco na nás tady dýchlo tak zvláštní atmosférou. Hned na úvod ale musím dodat, že jsme se o to ale dost snažili, čili nikdo nám to nenaservíroval rovnou pod nos.

Ze severního thajska míříme na pramici do města Luang Prabang. Bývalá laoská metropole, kam jsme následující den dorazili, se ukázala být velmi příjemným a klidným turistickým místem s koloniální francouzskou atmosférou.

Pracovat v Motuece a nechat si ujít Abel Tasman NP, to by bylo opravdu ostudné. Je možné jít dva tracky – coastal track a inland track. Oba jsem částečně prošli. Poprvé jsme se tam vypravili pouze na jeden den. Krásné písčité pláže, blankytně modrá voda, plno lastur a spousta kajakářů a turistů – tak, jak se dalo čekat.