Cestopisy a reportáže

Sichuan leží v hlubokém vnitrozemí a je to jedna z největších čínských provincií (přes 110 milionů obyvatel) a její východní část je jednou z nejhustěji obydlených oblastí na naší planetě. Východní část je nížinatá, úrodná, západní hornatou část provincie obývají většinou Tibeťané.

Suzhou je na čínské poměry poměrně malé, ale velmi známé město na východě Číny, poměrně blízko Šanghaje. Proslulo výrobou hedvábí, výšivkami na hedvábí a především typickými čínskými zahradami.

Taipei je největším a hlavním městem Taiwanu (Tchaj-wan). Oblast kolem města patří k nejhustěji obydleným místům na planetě. S tím je spojený i největší problém tohoto města – doprava. Ulice jsou přeplněné především skútry.

Urumči, coby hlavní a největší město provincie Xinjiang (Sin-ťiang), není z historického hlediska příliš významným místem.

Areál parku Voňavých hor se nalézá na severozápadním předměstí Pekingu, nedaleko známého Letního paláce. Park je součástí rozsáhlejší přírodní lokality zvané Západní hory – Xishan (Si-šan).

Wutaishan leží na jih od Pekingu a je charakterizován jako jedna ze svatých hor, i když slovo „hora“ tady není zcela na místě. Jde vlastně o rozlehlé údolí, kolem kterého se zvedá pět vrcholků dosahujících výšky kolem 3000 m nad mořem. Odtud také pochází název pohoří, které lze do češtiny přeložit jako pohoří Pěti teras.

Xiahe se nachází v tzv. „vnitřním Tibetu“, v provincii Gansu (Kan-su) a patří k nejzajímavějším městům v Číně.

Xi’an je hlavní město provincie Shaanxi (Šen-si). Leží ve střední Číně v oblasti kolem řeky Wei (Wej; přítok Žluté řeky), která je považována za kolébku čínské civilizace.

Xinjiang je největší z čínských provincií co do rozlohy, ale má jen pouhých 20 milionů obyvatel. Kromě Hanů (Chan), kteří tvoří necelou polovinu, zde žijí Ujguři, Kazachové, Kyrgyzové, potomci Mandžuů a Rusů, všichni většinou muslimové. Formální snaha pekingské vlády respektovat jejich odlišnost je dokumentována rozhodnutím z r. 1955 spravovat Xinjiang jako Ujgurskou autonomní oblast.

Zakázané město je chybný, nicméně vžitý název pro císařský palác v centru Pekingu. Čínsky se jmenuje Gu gong (Ku-kung) – Starý palác. Císařský palác byl v dobách dynastií Ming a Qing (Čching) centrem obrovského „Zakázaného města“ – komplexu, do kterého byl povolen vstup pouze osobám, které měly co do činění na císařském dvoře.

Provincie Yunnan leží na jihozápadě Číny v údolí řeky Mekong, která se zde jmenuje Lancang, u hranic Barmy, Laosu a Vietnamu. Vyznačuje se překrásnou krajinou a mírným klimatem. Má 35 milionů obyvatel a kromě Hanů (Chan) – Číňanů, ji obývají příslušníci 25 národnostních menšin, což je nejvíce ze všech ostatních provincií.

Historie jeskynního komplexu Yungang začíná v 5. století, kdy Tobové, mongolský kmen, jenž dobyl severní Čínu, vytvořil stát Severní Wei (Wej) a učinil z Datongu (Ta-tchung) své hlavní město.

Klášter Yonghegong najdeme v Pekingu a je to nejlépe zachovalý a největší lamaistický chrám nacházející se mimo území Tibetu.

Tisíce lidí dnes a denně procházejí ulicemi El Alto v bolívijském La Pazu bez sebemenšího zájmu o dění kolem. Skupinky dětí žijících na ulici jsou přehlíženy a téměř nikdo se neptá, co se v jejich životě vlastně přihodilo. Ještě méně je těch, kteří pomohou. 

Trek k posvátnému jezeru Phoksumdo je cílem putování divokým nepálským západem. Silnice sem nevedou a čas ubíhá jinak než v Evropě. Mystickou atmosféru vesnic dotváří Dok-pa, tváře vyřezané do dřeva. Ochrání nás před zlými duchy?