Cestopisy a reportáže

Pohoří Aravalli patří k nejstarším na světě. Celý masiv se táhne od jižního Dillí a státu Harijána, přes Rádžasthán, až po severní Gudžarát. Čas jako by se tady navždy zastavil.

Ranní a večerní modlitba, někdy jen v tichosti vlastního obydlí, někdy s knězem v chrámu. Nepočitatelné množství bohů, které snad ani nemůže znát jediný člověk. To je hinduismus. Přečtěte si, jak jej praktikují Indové.

Jako základnu naší výpravy do Nizozemí jsme si zvolili městečko Wormer, ležící asi 25 km západně od Amsterdamu. Chceme si tu půjčovat kajaky a taky se nám zdá jednodušší strávit týden na jednom místě, a vyhnout se tak věčnému balení.

Oblíbené prázdninové letovisko je poměrně malá zemička zaklíněná mezi Alžírskem a Lybií. Tunisko ale nenabízí jen poutavou historii a nekonečné pláže. Láká také milovníky filmů, jelikož právě tady se natáčelo mnoho zajímavých scén hned z několika filmů.

Na chrámy a paláce v městě Puthia upozorňuje kdekterý průvodce. Tento komplex hinduistických památek je po právu považován za jedno z hlavních lákadel Bangladéše.

Terakotově červený kolos hlavního chrámu kláštera Pahar Pur na sebe upozorňuje už z dálky. Základy a zbytky stěn ostatních staveb komplexu naopak připomínají miniaturní model města.

Už za vlády sultánů z Cařihradu v 16. století byl kaňon Neretvy na území dnešního státu Bosna i Hercegovina překlenut odvážným kamenným mostem. Most, který byl v celém širokém okolí jedinou možností jak chladnou, hlubokou a divokou Neretvu bezpečně překonat, se stal natolik významným, že dal jméno celému městu: Mostar.

Na začátku nebylo nic. Jen prázdná hlava: co s načatým měsícem? Byla chuť něco udělat, pak jsem uviděl plakát, jak si to tři kajakáři pádlovali někde v Laguna di Venezia. Na brouka v hlavě bylo zaděláno…

Hlavní město Panamy je úžasné. Mísí se tu koloniální historie s tou moderní. Na své si zde přijdou milovníci památek i přírody. A samozřejmě ti, kteří se sem vydali kvůli jednomu z moderních divů světa – Panamskému průplavu. A jak se o kanálu co nejvíce dozvědět? Tady je malý návod.

Když se řekne Nikaragua, vybaví se mi velká houpací síť zavěšená ve stínu a v ní odpočívající domorodci. Čas na siestu se najde vždycky a o poklidné místečko také nouze není.

Uháníme saharským ergem, jak se nazývá písečná poušť s dunami. Tam, kde by člověk nečekal ani nohu, potkáváme starého pána se stádem ovcí. Pumpuje vodu ze studny a nalévá vědra do pítka pro své kozy. Bydlí opodál, v betonové krabici. Do města jezdí často.

Tam, kde kůň vykopl zlatou číši záhadně ztracenou z Mekky, vytryskla voda. Voda to nebyla lecjaká. Pochází totiž ze stejného pramene, který napájí posvátnou studnu Zamzam v Mekce. Tehdy bylo jasné, že se vojenský tábor arabských dobyvatelů změní v nejposvátnější místo Maghrebu.

„Můžeme dál?“ ptá se náš tuniský společník. Se skromným údivem a arabskou pohostinností se otevírají dveře a my vcházíme do dvorku vykutaného ve skále.

V českých luzích a hájích by byla dozajista řeč o pivíčku. Vzhledem k tomu, že se nacházím na jihu Španělska, mám na mysli hutnější zlatavou tekutinu, která má uplatnění převážně v kuchyni, kosmetice a lékařství.

Pojďte bojovat s mýty a zažitými stereotypy! JAR není jen zemí, kde na vás za každým rohem číhá zloděj. Najdete tady i přírodní krásy, které vám doslova vyrazí dech.