Cestopisy a reportáže

Řeka Sáva je nejdelší a také jednou z nejdůležitějších slovinských řek. Vzniká soutokem dvou zdrojnic u městečka Radovljica, které jsou zejména českým vodákům hodně známé.

Stopem přes Německo se dá jet poměrně snadno a dost rychle – ne, že by snad zastavil každý, ale provoz je tak hustý, takže dříve či později se dočkáte. A když už jedete, cesta ubíhá rychle.

Mongolsko má 46 tisíc kilometrů cest a dva z toho jsou asfaltové… Po prašných kamenitých cestách plných děr, jezdí velmi málo aut i autobusů. Jenže s končícím asfaltem končí i pohodový autostop.

Cestovatel a autor neběžného cestopisu, Roman Vehovský, strávil na stopu několik let. Projel mnoho zemí, kde si stopnul různé dopravní prostředky. Někde to šlo snadno, jinde to bylo zapeklité.

V sobotu 7. června hostí pražská Kampa devátý ročník multikulturního festivalu na podporu integrace cizinců nazvaný RefuFest, s podtitulem Seznamte se bez předsudků. Celodenní program nabídne hudební vystoupení od afrických rytmů, přes židovské písně, gospely až po neofunk či surf rock, taneční vystoupení, divadelní představení i workshopy a diskuze.

Sankt Moritz – honosné lázeňské město, vyhlášené atraktivní lyžařské středisko, „vrchol světa“, dějiště dvou zimních olympijských her, ale i pověstné město smetánky, místo, kde prý slunce svítí 322 dnů v roce…

Island je jeden z nejpozoruhodnějších kousků pevniny, který v Evropě můžete navštívit. Neuchvátí jenom fotografy – krajináře, ale snad každého, kdo miluje divokou přírodu. Ne nadarmo se také říká, že si jej při první návštěvě zamilujete a budete se muset stále vracet. Byl to i můj případ!

V průběhu výletu do severního Švédska se nenápadně objevil nápad podívat se i do Norska vysoko nad polární kruh. Nebylo to daleko, takže jsme půjčili nové auto Škoda Yeti 4×4 a vyrazili do Narviku.

Z moře písku tu a tam trčelo uschlé stéblo trávy. Pískové duny si přímo říkaly o to, aby se na jejím vrcholku objevil kolébající se koráb pouště a logicky doplnil celou scenérii. Jenže ve Španělsku moc velbloudů po pouštích neběhá. Navíc tohle je velmi malá, ale velmi unikátní poušť.

Víte, kde se ve Španělsku nachází katedrála geologie? Samozřejmě v podzemí. V podzemí Kantábrie, kde netopýři poletují tmou v 6 500 jeskyních. To je El Soplao.

Historie národního parku v severním Španělsku sahá do roku 1918, kdy don Pedro Pidal pomáhal prosadit zákon na zřízení chráněného území Montaña de Covadonga. Díky jeho aktivitě se zdejší horská oblast stala prvním národním parkem Španělska, který byl 30. května 1935 přejmenován na národní park Picos de Europa.

Španělsko je svými mořskými plody proslavené. Slávka jedlá (Mytilus edulis) patří mezi běžně konzumované měkkýše. Mořské plody, dobrota, co? Víte ale, jak se slávka dostala z chovné farmy k vám na stůl? Ano, z chovné farmy, slávky se totiž normálně chovají.

Mongolsko je země zelených pastvin, zaoblených kopečků, ale také domovem neuvěřitelně milých a přátelských lidí. Pokud člověk obětuje trochu svého času a trpělivosti, pak se dá prostopovat a odvézt si spoustu autentických zážitků s místními obyvateli, na které se ještě dlouho vzpomíná.

Přes 22 000km, 700USD, 2 nelegální vstupy do země, jedny zavřené hranice, dvoje prošoupané trepky a nespočet zážitků. Moje letní dobrodružství. A rodina? Většinu času jsem sebou neměla ani mobil. Co oči nevidí, to srdce nebolí, ne?

Někdy takhle stopujete, stopujete a naráz máte kolem sebe spousty vojáků. „Válečná zóna? Cože? Kde? Že tady?“ Tak palec nahoru a rychle pryč!