Jiří Jokl

Nadšený a zkušený cykloturista. Od mládí podniká daleké cesty nejraději sám nebo jen s pár přáteli. S kolem byl na všech světadílech. Miluje hory a rád se dělí o zážitky a fotografie z cest. Kromě Korsiky, o níž napsal průvodce pro cyklisty, miluje zejména Černou Horu, Albánii a Rumunsko. Do těchto zemí také připravuje zájezdy pro CK Alpina Brno.


Články autora

Tip na fantastický cyklistický výlet přes černohorské pohoří Žijovo
Cyklocestování

Tip na fantastický cyklistický výlet přes černohorské pohoří Žijovo

Miluji cyklistiku v Černé Hoře. Chcete vědět proč? Až neskutečně krásná krajina, přátelští lidé, snadná domluva, hustá síť cest vhodných pro MTB, služby pro turisty ve větších obcích a rozumné ceny – stačí?

Ladakh na kole: Přes Nake La a Lachulung La do Pangu
Cyklocestování

Ladakh na kole: Přes Nake La a Lachulung La do Pangu

Na sobě mám dlouhé čapáky, na nohou ponožky. Oblékám si pertexovou bun­du. Kapuci stahuji přes obličej, pod hlavu dávám druhou bundu. A nyní mi už nic ne­brá­ní v použití lůžkovin, které máme k dispozici. Nedojde totiž k přímému kontaktu pravděpodobně nikdy nepraných textilií s mým tělem. Ostatně se mi zdá, že vysokohor­ská poloha klasické špíně ani bakteriím příliš nepřeje.

Ladakh na kole: Rohtang Pass
Cyklocestování

Ladakh na kole: Rohtang Pass

V pondělí 26. srpna vstávám v 6:15 hodin. Před sedmou máme sbaleno. Ob­jed­naný džíp, který nás doprovodí až do Lehu, nikde. Blízká pekárna ještě nemá na­pečeno, a tak sní­dám v prosté „li­dov­ce“ pár sma­že­ných placek puri s ostrou dýňo­vou o­máčkou.

Ladakh na kole: Údolím Indu z Hemisu do Lehu 
Cyklocestování

Ladakh na kole: Údolím Indu z Hemisu do Lehu 

Ráno vstáváme až před půl osmou. Mám šíleně sucho v krku. Po vzoru domo­rodců vyhledávám skryté místečko u potoka pro vykonání potřeby. Myji a holím se opět s po­tížemi. O proud vody z hadice je neobyčejný zájem ze strany míst­ního obyvatelstva. Zřejmě sem chodí pro vodu celá ves.

Ladakh na kole
Cyklocestování

Ladakh na kole

Po návštěvě přívětivého, vegetací oplývajícího Sikkimu, kdy mi nevyšel záměr alespoň letmo se dotknout Tibetu, jsem se rozhodl pro cestu do západního indického Himaláje. Tedy abych si nevymýšlel. Jirka, t.č. ředitel c.k. Penguin, součásti zná­mé pražské cestovní agen­tury Adventura, přišel s ná­pa­dem uspořádat cyklistickou expedici do Ladakhu, zvaného někdy „Malý Tibet“. Tamní silnice překoná­vají řa­du sedel, je­jichž výška osciluje okolo pěti tisíc metrů.

Ladakh na kole: Severoindický Ladakh
Cyklocestování

Ladakh na kole: Severoindický Ladakh

Země vysokých průsmyků, Malý Tibet, Měsíční země, poslední Shangri La – to vše jsou synonyma pro Ladakh. Území je součástí indického státu Jammu&Kash­mir. Obvykle se o Ladakhu hovoří v souvislosti se sousední oblastí Zanskar.

Ladakh na kole: Z Prahy do Manali
Cyklocestování

Ladakh na kole: Z Prahy do Manali

V pátek 23. srpna 2002 vstávám ve čtyři hodiny ráno. Před pátou nastupuji do me­tra, které naštěstí na území jihozápadního města neutrpělo záplavami a mezi Novými Butovicemi a Zličínem funguje. Na konečné nasedám na autobus číslo 100 a v 5:40 hodin vystupuji na ruzyňském letišti.

Ladakh na kole: Taglang La, brána do Ladakhu
Cyklocestování

Ladakh na kole: Taglang La, brána do Ladakhu

Spal jsem dobře, jen ve čtyři hodiny někde vedle neodbytně zvonil budík. V pět mě vzbudil Zdeněk. Jdu k řece, která zde supluje koupelnu a její travnaté bře­hy i WC. Vracím se do ruchem kypícího tábora. Plynové vařiče ve všech stanech syčí na­plno. Nastal všeobecný shon, autobusy se pomalu připravují k odjezdu. Zával byl odstraněn kolem půlnoci, vojáci to tedy zvládli.

Ladakh na kole: Do údolí Indu, klášter Hemis
Buddhismus

Ladakh na kole: Do údolí Indu, klášter Hemis

Dnes je sobota, poslední srpnový den. Na sklonku noci přišlo několik dešťo­vých přeháněk, což mělo sice zajímavý, nicméně nepříjemný efekt. Vzbudila mne jemná vodní sprška do obličeje. Zpuchřelou plachtovinou totiž pronikají drobné ka­pič­ky. Většími dírami pak stékají čůrky vody na můj žďárák (jak prozře­tel­né, že jsem si jej přetáhl přes spacák!) a do tašky s věcmi. Tu dávám stranou a zakrývám ji bun­dou. Přehrnuji si límec vaku přes obličej a pokračuji ve spánku.

První dny doma z Ladakhu
Cestopisy a reportáže

První dny doma z Ladakhu

V poledne nás vítá letiště Praha – Ruzyně. Je sobota, 14. září 2002. Po přivítání s rodinou v Praze a obědem z české kuchyně opět balím a jedu na chalupu. Nějak ale vůbec nemám apetit, všechno jídlo mi chutná stejně mdle.