Cestovatelé

Poloostrov Vogelkop, pohoří Arfak, řeku Fly a Strickland prozkoumal italský geogra Albertis při svých dlouhých výpravách na Novou Guineu.

Monacký kníže se nezajímal jen o vládnutí. Nadchl ho život v mořských hloubkách ve Středomoří, Atlanktiku i Arktidě.

Polární výpravy ruského mořeplavce stály málem jeho vlastní život. Nakonec ale přežil a účastnil se dalších výzkumů.

Španělský dobyvatel poprvé prokázal, že Kalifornie je součástí americké pevniny. Jeho hlavní cesta vedla za indiánským bohatstvím.

Jeden z nadaných španělských mořeplavců pokračoval ve šlépějích Colomba. Své velké objevy učinil hlavě na mexickém pobřeží.

Agricola procestoval za dob velkého rozmachu Říma zejména Anglii a Skotsko. K impériu se mu podařilo připojit i Wales.

Slavný vojevůdce vedl své legie z Říma až do Arábie, Alexandrie i Aethiopie. Bezpečnou cestu do Indie ale Římanůn nezískal.

Adanson nebyl jen cestovatel, ale hlavně skvělý botanik a etnograf. Významně se podílel na Velké francouzské encyklopedii i klasifikaci rostlin.

Jamajku, Kongo i dnešní Mali procestoval africký cestoval, který žil dlouho dobu v otroctví. Jako jeden z prvních se také pokusil projít napříč Saharou.

Savojský vévoda se pokusil dobýt severní pól, zabránily mu v tom omrzliny. Přesto úspěšně vedl několik horolezeckých výprav.

Francouzští bratři cestovatelé si oblíbili Afriku. Svou dvanáctiletou expedici věnovali zejména studiu Etiopie, její přírodě a obyvatelům.

Cesta se vine mezi mrtvými krátery Ngorangora v Tanganice. Zežloutlá pustá savana, několik zakrnělých stromů. Nikdo nemohl slyšet moje Hurá!, když pomalu a slavnostně naskočilo oněch pět čísel. Objevilo se osudové číslo 30 000!

„Pro mne však byl hlavní předmět zájmu ptakopysk. Nikdo v těch letech nedopravil do Evropy tolik ptakopysků jako já.“

Příběh téměř renesančního člověka v oboru geografie. Ze znojemského lékárníka, přes výzkumníka, po prvního profesora Vídeňské univerzity.

Svůj život strávil na univerzitní půdě. Nejprve jako vedoucí katedry geografie na Vysoké škole ekonomické, poté stejný post zastával na Pedagogické univerzitě v Ústí nad Labem, kde stále působí. Podílel se na tvorbě  mnoha učebnic, přednáší a publikuje.