Cestopisy a reportáže

Karel Topič má dvě srdcové destinace: Austrálii a Nový Zéland. Obě země se pro něj staly skoro druhým domovem a dlouhodobě se věnuje průvodcování a zájezdům na míru právě do těchto koutů světa. Dneska jsme si nechali prozradit jeho tajné tipy na to, jak si užít Nový Zéland co nejintenzivněji.

V nadmořské výšce téměř 4000 metrů nad mořem se na hranicích Peru a Bolívie rozkládá obrovské jezero Titicaca. Návštěvníky láká nejen samotné jezero a krásné výhledy z něj na okolní hory, ale především světoznámé plovoucí rákosové ostrůvky Uros. Jejich prohlídka je bohužel pro mnohé zklamáním. Necelé tři hodiny plavby z Puna jsou další dva ostrovy, tentokrát “pevné” – Amantaní a Taquile. Jejich návštěva nadchne snad každého.

Malá rybářská vesnice Taghazout na západním pobřeží Maroka prožívá jednu z největších transformací. Stará řemesla a vůbec celý životní styl původních Berberů se transformují do moderních služeb orientujících se na cizince a turisty. Jakoby chytání ryb na dřevěných bárkách při západu slunce bylo načasované pro fotoaparáty zvědavých dobrodruhů. Do Taghazoutu přijíždí stovky surfařů, backpackerů a stále častěji také digitální nomádi.

Posvátná hora Hua Shan, v překladu Květinová hora, se nachází v provincii Shaanxi. Leží přibližně 120 km východně od historického města Xi-An, u něhož byla nalezena slavná terakotová armáda. Pět vrcholů hory se tyčí do výšky nad dva tisíce metrů a svým tvarem připomínají květ. Odtud také pochází její název a právě na ní můžete zažít jeden z nejadrenalinovějších zážitků!

Spousta cestovatelů má procestovanou polovinu světa, ale do Afriky se zatím nepodívali. Panuje o ní spousta mýtů, kde kdo má strach z bezepčnostní situace, různých nemocí, říká se, že je drahá… Pokud vás ale při první návštěvě okouzlí, navždy si ji zamilujete. Přečtěte si rozhovor s Jaroslavem Blichou z cestovní kanceláře Dream Africa, která se na tento kontinent specializuje.

Naše redakce vám jde příkladem a cestujeme, jak jen to jde 🙂 Naše kolegyně Natálie, šéfredaktorka časopisu Svět outdooru, se letos v létě vypravila do Slovinska. Přečtěte si krátký rozhovor o tom, jak se jí tam líbilo a co určitě stojí za vidění.

Studium spojené s cestováním do zahraničí je v poslední době čím dál oblíbenější. Je totiž pravda, že nejlépe se jazyk naučíte tehdy, pokud vám „nic jiného nezbyde“ – musíte se nějak domluvit, nemůžete si pomoct českými slovíčky. Jak se takový pobyt v Austrálii líbil Adamu Žákovi? Přečtěte si v rozhovoru!

Colca kaňon v jižním Peru dosahuje hloubky 3270 metrů, čímž se řadí mezi nejhlubší kaňony na světě. Je domovem prostým horalům, kterým nevadí žít v nadmořské výšce kolem 3 500 metrů nad mořem, ale také napříkad kondorům, lamám alpakám, divokým vicuñám a pumám. Tato suchá, sopečná příroda nabízí dramatické výhledy na gigantické hory, dosahující výšek kolem 6 000 metrů.

K Machu Picchu nevede žádná silnice. Většina návštěvníků tak míří k Machu Picchu kaňonem řeky Urubamba po železnici. Firmě PeruRail za 38 kilometrů dlouhou cestu jedním směrem zaplatíte od 60 dolarů výše. Pamatujte ale na to, že to není jediná cesta. Honza Brotánek vám poradí, jak se sem dostat doslova za pár korun.

Špicberky jsou v našich představách většinou spojené s poetickou divočinou, barevnými domečky a krutým mrazem v zimě. Málokdo ví, že jejich součástí jsou také černouhelné doly na Svalbardu. Ty jen velmi těžce zapadají do našich představ o krásách Norska. Odsud si totiž odnesete spíše atmosféru sovětského Ruska….

Za letním odpočinkem vyrazila kolegyně Natálie Šírová do sluncem zalité Kalifornie. Jejím hlavním cílem ale nebyly bílé písčité pláže na pobřeží Pacifiku, ale národní parky pohoří Sierra Nevada. Přečtěte si krátký rozhovor, jaké dojmy si přivezla z Yosemit, Sequoia NP nebo Lassen Volcanic NP.

Daleko na jihu Chile a hluboko v samém srdci Patagonie, existuje místo s divokou panenskou přírodou, stále poměrně neznámé turistům, nedotknuté a obtížně dostupné. A právě tam se teprve nedávno zrodil Národní park Patagonia. O jeho existenci se z velké části zasluhují i dobrovolníci. Za pomoc při budování stezek si domu odvážejí zážitky z opravdové divočiny všude okolo.

Lenka Klicperová je válečná novinářka a fotografka. Od roku 2004 je šéfredaktorkou časopisu Lidé a země. Navštívila řadu afrických zemí, pracovala v Angole, Namibii, Nigérii, Tanzánii, Keni, Etiopii, v Mali, Burkině Faso, Čadu, Nigeru či několikrát v Demokratické republice Kongo a Iráku. Přečtěte si rozhovor nejen o jejích posledních cestách do Iráku a Kurdistánu, kde dokumentuje boje proti tzv. Islámskému státu.

Studium spojené s cestováním do zahraničí je v poslední době čím dál oblíbenější. Je totiž pravda, že nejlépe se jazyk naučíte tehdy, pokud vám „nic jiného nezbyde“ – musíte se nějak domluvit, nemůžete si pomoct českými slovíčky. Proč tedy nespojit příjemné s užitečným?

K večeři jsme dostali okurkový salát od jednoho z japonských dobrovolníků, který byl nadšený, že se mu okurky podařilo vypěstovat. Až po jídle nám došlo, že jíst zeleninu z oblasti Fukušimy asi nebyl úplně ideální nápad. Vláda se přece jen snaží situaci stále tutlat a my potkávali dva druhy lidí. Jedni tvrdili, že je situace pod kontrolou a není se čeho bát, ti druzí jim zase oponovali. Pravda leží asi někde mezi oběma tábory.