Články

Nikdy bych neřekl, jak může bejt den před štědrým dnem tak pestrý…

Mezi nejkrásnější místa v Kyrgyzstánu patří bezesporu údolí Altyn Arašan, což v překladu znamená Zlaté prameny. Svými horkými prameny je ostatně vyhlášeno. Údolí se zařezává do severních svahů pohoří Terskey Alatau poblíž města Karakol. Nádherné scenérie se svěže zelenými pastvinami, idylicky se pasoucím dobytkem a stády koní pod zasněženou horou Palatka nemohou nechat snad nikoho lhostejným. V osadě také začíná/končí trek kolem jezera Ala-Köl, což je další dobrý důvod zavítat do této oblasti.

Z Mbeyi jsme vyrazili někdy kolem čtvrté, nejprve minibusem. Ten jsme museli po pár kilometrech opustit, protože jsme dojeli k velké dopravní nehodě. Příliš jsme se tam nemotali, ale bylo asi zraněno mnoho lidí a nás minibus měl pomoci s odvozem do nemocnice. Nehody jsou v Tanzánii dost časté, protože řidiči jezdí na rychlostní hranici svých vozů.

Celej den jsem se s prominutím sral s itinerářem naší cesty, kterou jsme plánovali podniknout mezi 27. 12. až 8. 1. Proč to šlo pomalu?

Ostrov Palawan, který je nejzápadnějším z filipínských ostrovů, byl bezesporu nejlepším zážitkem z našeho putování po této malebné jihoasijské zemi.

K ránu nám vypnuli elektriku, v bytě je totiž naprosto nekompromisní systém placení.

Návštěva trhu u chrámu v Asakuse. Jde o pravidelnou akci s tradicí, díky čemu tam už od metra směřuje víc lidí než obvykle. Měly by se prodávat víc tradiční předměty, ale sklouzává to hodně do komerce. Nicméně z tradičních artefaktů tady kraluje dekorativní napodobenina původně raket na „badminton“ – raketa je ze dřeva, tvar je jednoduchý a protože je to předmět dekorativní, celá přední stranu je polepená většinou figurkou Gejši, ale výjimkou není např. ani o několik epoch mladší hráč baseballu.

Západní svět si zvykl dávat mezi slova „muslim“ a „terorista“ rovnítko. Představuje si je jako vousaté chlapíky se samopaly v ruce. Náš hledáček tu našel docela jiné tváře.

Moje první návštěva Yoyogi parku. Park využívala jak japonská, tak později i americká armáda, ale teprve začátkem šedesátých let se začal park předělávat pro účely olympiády v roce 1967 a od té doby slouží v podobě, jakou lze vidět dnes.

Využil jsem toho, že se Ginza vždy během víkendu odpoledne zavírá pro auta a vyrazil tam. Samozřejmě mě zase hnala posedlost udělat hromadu fotek, i když bylo jasný, že o krásnejch záběrech s modrou oblohou si můžu akorát tak nechat zdát – nebe bylo souvisle šedivý, což je pro fotografování ta nejhorší varianta.

Rozjeli jsme se do Jižní Koreje na můj popud, když jsem si po Mistrovství světa ve fotbale 2002 četl na internetu různé články sportovních novinářů a ty ve mně vyvolaly takovou euforii, že jsem se rozhodl. že do Asie pojedu.

Při večerní procházce jsem potkala Egypťana, který si přisedl na lavičku a zapojil se do debaty, již jsem vedla se svým krajanem. Bavili jsme se o egyptské mentalitě …

Slovo Zabaleen označuje ľudí, ktorí sa zaoberajú zbieraním odpadkov. V každej štvrti sa denne nájdu otrhaní mladí chlapci, ktorí vysypávajú obsah popolníc na voz za svojho oslíka a odvážajú to nevedno kam.

Projel jsem se Yurikamome až na konečnou do stanice Toyosu. Tenhle zadní úsek dráhy zprovoznili teprv na jaře 2006 a je dost zajímavej, protože se občas jede místy, kde jsou jen louky a mokřiny (doslova).

Tak a je to tady. Škrábeme se do kopce pralesem a v duchu přemýšlíme, jak budou vypadat příští tři dny. Asi zpoceně. Jdeme pralesem teprve půl hodiny a už z nás leje. A až nás zavěsí na lano, tak se nám asi pořádně zpotí chodidla a rozklepe žaludek. Podle informací z kanceláře projektu máme spát na stromě a přepravovat se na lanech zavěšených až ve stopadesátimetrové výšce nad zemí.