Akihabara

To probíhá přes dvůr v automatu administrativního centra, kde se po přiložení čipové karty (slouží i jako klíč k baráku a bytu) otevře účet bytu, vybereš co se platí a hotově sem nasypeš peníze. Ty pak online naskočej i na měřidle v bytě. No a tohle jsme úplně neuhlídali, večer bylo na displeji nějakých pár set jenů a ty do rána díky lednici a tak padly. To bylo radosti po zaplacení, všechno začalo svítit, lednice chladit a prkýnko na záchodě topit.

Navštívil jsem Mekku elektroniky Akahibaru a musím říct, že z první návštěvy jsem byl trošku zklamanej. Tak předně jsem zase očekával mrakodrapy a ty se tak úplně nekonaly. Krámky s elektronikou tu samozřejmě byly, ale poměrně malý, byť jeden vedle druhýho. Ale celek působil podobně jako Ameyoko, tedy asijská tržnice, spleť uliček a pasáží a v nich pak všechno od pojistek a žárovek až po poslední modely foťáků a laptopů.

Daleko víc mě při zkoumání mapy na křižovatce překvapil poměrně solidně vypadající starší Japonec. Oslovil mě sám, což asi nebývá úplně zvykem a docela zdatnou angličtinou povídal, že tady bydlí a ať se svěřím co hledám, resp. kam chci jít. Tak jsem mu to řekl, on mi nakouknul přes rameno do plánku (ze kterýho byl evidentně dost dezorientovanej), ale pak jsme to dali nějak dohromady. Do toho se mu už ale pletly japonský věty. Poslal mě na metro a složitě popsal, jak ujet jednu stanici. Tak jsem se s ním potom pěkně rozloučil, počkal až zajde za roh a vydal se dál pěšky, chtěl jsem cestou taky něco vidět.

Nejširší nabídku průvodců a map Japonska (turistických, cyklistických, horolezeckých a jiných) najdete v prodejně a na eshopu KnihyNaHory.cz

Tak především tady byl na japonský poměry nezvykle pravoslavnej kostel a dále pak už v tradičních stylech chrámy Kanda Myojin a Yushima Seido – ten na mě udělal ze všech zatím asi největší dojem; vnitřek se otvírá jen o víkendech a svátcích, takže tady bylo liduprázdno a klid. Kolem byla navíc zdravě zpustlá zahrada, která tomu dodávala jakési éterično.

A pak jsem se ponořil do čtvrti hudebních nástrojů, v krámu jsem se nechal opět okouzlit basou Sting-signature model a na knihy v Kanda second-hand book area se pak vlastně ani nedostalo, udělala se opět rychle tma.