Není rezervace jako rezervace – takové je hlavní poselství Hanky Svobodové, šéfky neziskové organizace Chráníme mořské želvy. Ta se zaměřuje na pomoc těmto plazům v jižní Asii. S Hankou jsme mluvili bezprostředně po jejím návratu z pracovní cesty na Srí Lanku. A zveme na její přednášku v Klubu cestovatelů, která se uskuteční 23. března.
Od června do září vrcholí v Peru turistická sezóna. I v horách je většinou celý den jasné počasí. Právě toto období je považováno za nejlepší čas, kdy navštívit zemi Inků. Jenomže i toto období má své nevýhody: obrovské množství turistů a velké mrazy v horách. V jakém ročním období se tedy vypravit do Peru?
Divadelní hra o putování horskou zemí, beseda o aktivitách české neziskovky i středověká road movie o prvním Evropanovi, který navštívil Tibet. To vše a nejen to je na programu dalšího ročníku Festivalu ProTibet, který se uskuteční na různých místech Ostravy na samém začátku jara. Těšit se můžete i na ostříleného novináře Tomáše Etzlera a jeho ne vždy příjemné zkušenosti s životem v Číně.
Dlouhé pláže, divoké vlny, romantické západy slunce a cizí kultury, jež nám nabízejí nejrůznější poučení, na ostrovech Indického oceánu je život jiný a rozhodně zajímavý.
Zatímco střední a západní Evropa putuje v létě do letovisek severní Itálie jako je Bibione, obyvatelé italského severu se přesouvají na jih. Jednou z nejoblíbenějších oblastí je region Kalábrie, respektive její malebné pobřeží, jehož azurové moře poskytuje úlevu v extrémně horkých letních měsících. Hlavní sezónou se zde rozumí červenec a srpen, ovšem pláže se plní už od půlky června a zajisté nezůstávají prázdné úderem posledního dne letních prázdnin.
Kostarika patří mezi skutečné rajské zahrady. Najdete zde jak tropické pralesy, tak i krásné písčité pláže a více než 100 sopek, z nichž 10 je stále ještě aktivních. Možná si vyberete právě z těchto nejzajímavějších míst.
Pokud si chcete užít Švýcarsko a trochu si přitom zasportovat, přinášíme vám pár tipů, jak si návštěvu pořádně užít.
Poblíž jezera Tonlé Sap, plného vody, ryb a úrodné půdy, leželo po pět století hlavní město Khmerské říše, jejíž vládci postupně vybudovali největší chrámový komplex světa s více než 200 stavbami – od malých věží až po majestátní chrámy, jimž vévodí Angkor Wat. Dodnes spoustu z nich stále ještě kryje téměř neprostupná džungle, v níž se budete cítit jako objevitelé.
Mezinárodní den žen. V České republice poměrně nezajímavý svátek, na který většina obyvatel buď úplně zapomene, nebo v lepším případě koupí své drahé polovičce čokoládu a květinu. Jak se ale „slaví“ MDŽ v hlavním městě Mexika? Pokojný svátek to rozhodně není.
Když se řekne Norsko, každý si jistě představí studenou severskou zemi, fjordy, hory, polární medvědy a neohrožené Vikingy. Ale Norsko toho v sobě ukrývá mnohem víc.
Kodrcáme se po prašné cestě a každý menší výmol mě probudí z příjemného klimbání. V terénním autě, které většinou brázdí národní parky, už jsme urazili přes 400 kilometrů ze severu Tanzanie do jejího středu. Teď nás čeká něco výjimečného.
Malebný sultanát na jihovýchodě Arabského poloostrova je aktuálním hitem českých cestovatelů. Podle dat internetového vyhledávače Seznam.cz směřovalo v lednu nejvíc dotazů na last minute zájezdy právě do Ománu. A není se čemu divit. Arabská monarchie nabízí jako turistická destinace nepřeberné množství lákadel. Krásné hory, kaňony, pouště i pláže, starobylá města, vesnice a pevnosti, skvělé jídlo ovlivněné Indií nebo třeba podívanou v podobě velbloudích dostihů.
Obrovské množství nádherných antických památek, starých měst a koloniální architektury, zelená a svěží příroda, vodopády a lesy severního Alžírska, nekonečné písečné duny a skalní útvary hluboko na Sahaře, Berbeři i Tuarégové.
Městečko Chefchaouen leží v pohoří Ríf na severu Maroka. Místní ho nazývají modré město, či šmoulí město.
Město tisíce monumentů a tisíce muzeí, město širokých, rovných a dlouhých ulic. Třeba i tak by se dal popsat Washington DC. Metropole od prvního pohledu vznešená a monumentální. Když do ni přijedete z New Yorku, můžete zažít šok – Washington je po architektonické i stylové stránce naprosto odlišný. A jen tak mimochodem se tam nenachází ani jedna budova, která by byla považována za mrakodrap.
Fraserův ostrov, na dohled od jižního pobřeží Queenslandu, je v mnoha ohledech výjimečný. Pyšní se titulem „největší písečný ostrov planety“ a ukrývá nepředstavitelné množství majestátních stromů i křišťálově čisté vody.
Sousloví Spojené arabské emiráty (SAE) může některým náročnějším cestovatelům evokovat až příliš luxusní dovolenou a možná i trochu fádní destinaci. Emirát Ras al Khaimah je těmto nálepkám na hony vzdálený. Nejseverněji položená součást federace, jejíž bohatství vyrostlo z ropných ložisek, nabízí návštěvníkům mnohem víc než jen špičkové hotely s nádhernými plážemi či supermoderní nákupní centra.
Je to už třicet let, kdy Vilda Dvořák, tehdy tramp a organizátor různých společenských akcí a dálkových pochodů i zájezdů po Čechách, založil cestovku. Ovšem už tehdy měl obrovské zkušenosti s organizací akcí v přírodě, na kterých lidi čekaly treky, poznávání a zábava. Pak přišla revoluce, s ní Banát a postupně celý svět. Přestože cestování prodělalo ještě i v poslední dekádě velké změny a z Vildovy někdejší činorodosti vyrostla jedna ze dvou nejstarších a největších outdoorových CK u nás, to nejdůležitější v Kudrnovi zůstává.
Zavlažovací kanály „levadas“ jsou jedním z nejtypičtějších znaků Madeiry, která bývá přezdívána ostrovem věčného jara. Hlavní funkcí levad je rozvádět vodu z vlhkého severu ostrova na jeho suchý jih. Historie levad sahá až do 15. století a dostat se k informaci, kolik přesně kilometrů jich na ostrově najdeme, je téměř nemožné.
Od ledna je nabitý program cestovatelských a outdoorových přednášek. Vždy od 18:30 se můžete těšit na nejlepší vyprávění o dobrodružných cestách z celého světa!
Po celé délce východního pobřeží poloostrova Východní Indie se táhne neskutečně různorodá a zajímavá krajina Vietnamu, na níž se významně podepsala nejen studená válka, ale i dosavadní komunistická vláda. Dlouhé roky byla země rozdělena na dva státy se zcela odlišným vedením. Více než 40 let je ale Vietnam sjednocen, a i přes jistou trvající rivalitu mezi severní a jižní částí země se stal skvělým místem k objevování. Připravte se na nekonečná rýžová pole, nádherné pláže, vysoké hory i pulzující města plná skútrů.
Aneb to nejlepší, co byste měli navštívit.
Ahoj. Napiš na samotarnacestach@seznam
Ahoj, tady moc odpovědí nedostaneš, protože sem už dávno přestali lidi chodit. Když tak zkus napsat na cestujlevne.com. Dotaz na dopravu je moc široký, záleží i na konkrétní oblasti a vzdálenostech. Snad bych jen dodal specifikum k půjčení auta v Mexiko City, že se stává, že krátce před letištěm zkásnou policajti za vymyšlený přestupek.
Bezpečnost taky záleží na oblasti a na konkrétních lokalitách a denní době. Stejně jako jinde v Latinské Americe (což platí skoro všude, ale tam obzvlášť) je třeba ostražitost tj. mít přehled o okolí, ale samozřejmě většině lidí se nic negativního nepřihodí, pokud si o to vyloženě nekoledují.
K jazykové výbavě bych dodal, že s mobilem už je cestování snadné i díky pomoci v této oblasti. Pár základních slov ve španělštině (zvlášť pokud chybí základy angličtiny, které by v turistických oblastech asi stačily) snad není problém se naučit.
Dobrý den všem,
z Kuby jsem se vrátila 20.3.2023. Projela jsem ji od Havany přes Pinar del Río, Viňales, Playa Girón, Cienfuegos, Trinidadu, Santiago de Cuba a zpět přes Varadero. A jedním slovem mohu potvrdit, že nádherná příroda, vodopády, parky a krásy pláží jsou nezapomenutelné. Díky uzavřenosti Kuby je mnoho krás přírody nedotčeno. Můžete se například koupat ve vodopádech, projít si krápníkovou jeskyni a na všechno si sáhnout. Jíst ovoce a zeleninu, která není nijak chemicky ošetřena. Na Kubu je zákaz dovozu chemických postřiků.
Krásná koloniální architektura je přenádherná, bohužel ve většině míst velice silně poškozena. Ulice Trininadu vás přenese do doby, kdy se zde procházel Kryštof Kolumbus. Prožijete zde autentické procházky po místních kamenných ulicích. Všude uvidíte ruční práce místních - háčkované šaty, vyšívané ubrusy, plátěné oblečení a mnoho originálních obrazů. Takových míst je na Kubě nespočet. Strážní věž Torre de Iznaga vás opět uchvátí. Takových míst má Kuba obrovské množství a nedá se vše popsat na několika řádků. Tam kam přijdete, bude jen žasnout a kochat se. Atmosféra Kuby se nedá nikomu předat. To se může jen prožít a zažít.
Ubytování v casas partriculares bylo až na drobné výjimky velice dobré. Domluvené snídaně v casas měly také různou úroveň. Nejhorší to bylo v Havaně - 2 pečiva, vařená mrkev, zelí, rajčata, 1 vajíčko a káva. V místech dále od Havany se ranní jídlo zlepšilo, přibylo množství a třeba i mléko (jen sušené), někde i kousek sýru a lančmítu. Koupit jakékoliv potraviny někde na cestě bylo téměř nemožné. Během dne jsme jedli jen ovoce, které se dá koupit u silnice. Večeře jsme pokoušeli v místních restauracích. Úroveň byla také nevyzpytatelná. Krásná restaurace ne vždy nabízela dobré jídlo a pití. V některých restauracích byl jídelní lístek plný nabídek a ve skutečnosti bylo 1 nebo 2 jídla, mnohdy nebylo ani výběr v nápojích. Asi dvakrát neměli ani vodu. Tento model nás provázel celou Kubou. Nejlepší zážitek máme z Varadera, restaurace Růžová kráva - vše bylo vynikající. Langusty, krevety, vepřové, hovězí, pizza, koktejly ...
Na ulicích byla nabízena místní sladkost - mléčná pasta v tyčince a arašídová pasta v tyčince. Obě tyto sladkosti jsme hojně využívali. K pití jsme kupovali balenou vodu, která byla k dostání u drobných prodejců.
Na Kubě se prostě zastavil čas.
Já sama si odnáším velice pěkné zážitky a budu na cestu dlouho vzpomínat.
Zdravím budoucí cestovatele a pište své prožitky
Dobrý den, byli jsme na Kubě ve 4 na vlastní pěst v roce 2014. Bydleli jsme v casas particulares, bez předchozího zajištění. Majitelé si nás předávali, vždy nám dali adresu svého známého a zavolali mu. Většinou to vylo bez problémů, až v posledním ubytování v Havaně, u paní Luly, jsme měli problém: majitelka bytu nám projela kufry, když jsme byli na nákupu, a vybrala si věci, které se jí líbily. Já tak přišla o kalhoty, které se mnou projely půlku světa a mikinu z Argentiny, manžel o oblíbené kalhoty z Itálie. Také jsme se setkali s různými podvůdky a šizením, .
Chtěla jsem se Vás zeptat, jak to na Kubě vypadá dnes, chtěli bychom se tam s jinou partou vypravit letos, a cestovat místní dopravou, je-li to možné, stejně jako se ubytovat u místních. Případně jak to tam vypadá nyní, po 9 letech.
Děkuji a zdravím, ev