Rajský ostrov Srí Lanka

Rajský ostrov Srí Lanka

Tropický ostrov v teplém bleděmodrém oceánu, kapka ukápnutá z obrovské rozlohy Indie. Země s Indií od pradávna spjatá, a přece tak jiná. Hanzelka se Zikmundem pojmenovali Srí Lanku Rajský ostrov.

Slunce máte přímo nad hlavou od rána do večera, v poledne marně hledáte svůj stín. Od rovníku vás dělí jen 6° severní šířky. Když budete hledat v noci na obloze Jižní kříž, domorodci vám ukážou hned tři – velký, prostřední a ten nejmenší – ten pravý.

Lidé

Staletí koloniální nadvlády se projevují velmi zřetelně – pro místní jste bílý sir, případně madam, trvá dlouho, než překonají vrozený ostych a kulturní hradbu. Když jsme procházeli vesnicí mezi kaučukovými plantážemi v horách, malá, asi dvouletá holčička se při pohledu na bílé nestvůry usedavě rozplakala a nepřestala, dokud jsme nezmizeli. Asi jako když naše děti vidí Mikuláše s čertem. Větší kluci jsou už zkušenější a neodbytně loudí bonbony, propisky, drobné. Řešení to ale nemá žádné – když nějaké bonbony vytáhnete, sesypou se na vás o to usilovněji.

S tímto ostychem ostře kontrastuje drzost ostřílený profesionálů turistického průmyslu. Běžná bělošská přirážka na veškeré zboží je 100 %, a to i v oblastech relativně málo turisty navštěvovaných.

To, že se na vás celou dobu všichni mile usmívali a snažili se vám pomoci v případných nesnázích, si uvědomíte naplno až před návratem na colombském letišti – všechny úřednice se tváří profesionálně protivně, v každém obchůdku dávají prodavačky okázale najevo svůj nezájem státních zaměstnankyň.

Dvě hlavní národnostní skupiny – Sinhálci a Tamilové – spolu i přes rozdílné náboženství žily celkem v míru. Problémy se vyhrotily po vyhlášení nezávislosti Srí Lanky koncem 2. světové války a přerostly téměř do občanské války v 70. a 80. letech. Dnes působí celá střední a jižní část ostrova klidně a mírumilovně. Jen pravidelné zátarasy na silnici, vojenské kontroly a kulometná hnízda dávají tušit, že něco není v pořádku. Severně od historické Anuradhapury se táhne demarkační čára a za ní je regulérní válka. Cizincům vstup přísně zakázán. Státní armáda tvořená téměř výhradně Sinhálci likviduje zbytky tamilských tygrů kdesi v džungli. Já jsem žádné kulturní ani jiné rozdíly mezi Sinhálci a Tamily nezpozorovala.

Sinhálci přišli na Srí Lanku někdy kolem 6. stol př.n.l. ze severní Indie a vyznávají převážně buddhismus. Dnes tvoří asi 74 % populace ostrova. Tamilové pocházejí z jižní Indie, jsou převážně hinduisté a tvoří asi 18 % obyvatelstva. Na Srí Lance žijí dvě skupiny Tamilů. Původní srílanští Tamilové, kteří přicházeli na ostrov před více než 1000 lety, žijí téměř výhradně na severu a severovýchodním pobřeží ostrova. Druhou skupinu tvoří „horští“ Tamilové. Jejich předky přivezli na ostrov Britové v 19. století, aby pracovali na čajových plantážích. Tito horští Tamilové pocházejí většinou z nižších indických kast a srílanských krvavých konfliktů v posledních desetiletích se prakticky nezúčastnili. Na ostrově žije také početná skupina muslimů, většinou potomků arabských a indických obchodníků.

Země buddhismu

Srí Lanka byla bezesporu významným centrem buddhistické filozofie od dob, kdy sem Mahinda, syn slavného krále Ašoky, přinesl buddhistické učení. Posvátný pahorek Mihintale, kde se Mahinda setkal poprvé s tehdejším králem Srí Lanky Devanampiyatissou, má i dnes své silné kouzlo a buddhistické učení hrálo v historii země zásadní roli. Ve mně ale celou dobu sílil pocit, jako by se buddhistická kultura ze země pomalu vytrácela – poválečným „socialistickým“ režimům se povedlo přeměnit zdejší náboženské tradice na jakousi politicko-mocenskou ideologii. Příliš mnoho posvátných míst připomíná ruská „muzea atějízma“ – mrtvé památky bez ducha, odpreparované od života a svého původního poslání, střežené vojáky se samopaly (na obranu proti teroristům).

Přesto je rozhodně buddhismus na ostrově stále živý – potkáte zde vzdělané usměvavé mnichy s klidnýma očima a pro mnoho mladých Sinhálců je buddhismus životní filozofií. Na posvátnou Adamovu horu směřují zástupy poutníků z celé země a na slavný Buddhův zub, uložený v chrámu v Kandy, se přijíždějí podívat věřící i z okolních zemí.

Sloni

Slon byl odjakživa symbolem Srí Lanky. Domestikovaní sloni sloužili jako traktor i náklaďák. Každý domácí slon má svého mahauta – správce a ošetřovatele. Mahaut není jen tak někdo, být mahautem patřilo na Srí Lance vždy k výsadním postavením. Sloni vyrůstají se svým mahautem od malička a společně sdílejí celoživotní osud. Základním pravidlem péče o slona je dopřát mu pravidelnou koupel. Sloni zbožňují koupání, a když se pracovní slon nemůže přes den vykoupat, nepracuje.

V současné době žije na Srí Lance asi 2000 divokých slonů a okolo 800 domestikovaných. Nejlepší možnost, jak se seznámit se slony zblízka, je ve sloním sirotčinci v Pinevale. Zdejší stádo slonů čítá asi třicet kusů i kousíčků – nejmenších slůňat ve věku několika měsíců. Můžete se zúčastnit jejich koupání i krmení – nebudou vás dělit žádné mříže ani příkopy. Můžete si slůňata pohladit, za pár peněz pro mahauta si děti mohou vylézt slůněti na hřbet.

Opice

Hindský epos Rámájana vypráví o tom, jak zlý démon ostrova Lanka unesl Rámovu ženu Sítu z Indie na Srí Lanku a jak ji Ráma s pomocí opičího krále Hanumana získal zpět. Nevím, jestli jsou dnešní opice Hanumanovi potomci, ale potkáte je skoro všude. Žijí zde hlavně dlouhoocasí šedí languři a makakové. Častý způsob výdělku malých srílanských kluků je ochočená opička, kterou vás nechají za pár drobáků pohladit.

Země čaje

Tou je Srí Lanka bezpochyby. Čajové plantáže najdete v horách ve vnitrozemí úplně všude. Čajová políčka rozdělená cestičkami pokrývají i ty nejprudší stráně. Čajovník je druh kamélie, který by dorostl až 30m výšky stále zeleného stromu s jemnými bílými květy a tmavě zelenými listy. Čajové lístky se otrhávají každý týden, po celý rok, pořád dokola. Políčka tak vytvářejí půvabnou mozaiku všech odstínů zelené barvy – podle toho, jak lístky na keřích zrovna dorůstají.

Po továrně na čaj vás rádi provedou – když si zaplatíte. Celý proces zpracování čaje je vlastně úplně jednoduchý. Tedy alespoň na Srí Lance – v průmyslové zemi by k tomu určitě byla zapotřebí továrna se spoustou nejrůznějších strojů. Tady stačí velká dvoupatrová „stodola“, pár jednoduchých prehistorických „trhaček“ a sušiček a něco dělníků – těm nejmladším, které jsme tu potkali, mohlo být tak 13-14 let. Školní docházka je sice povinná, ale když rodina nemá peníze, musí děti vydělávat. Čajové lístky se tedy přivezou z plantáže, nechají trochu zavadnout (asi 1/2 hodiny), pak se srolují a natrhají tak, aby se jemné cévky v listech narušily a teinová silice mohla z listů vyprchávat ven.

Původně se čajové lístky rolovaly ručně a v Číně si můžete dodnes koupit ručně rolované čaje, které patří samozřejmě k těm nejdražším. Srolované a natrhané lístky se rozprostřou na betonovou nebo skleněnou plochu a nechají se v chladné a vlhké atmosféře a průvanu asi 2 hodiny fermentovat. Při fermentaci dochází k oxidaci teinu z listů a listí dostává typickou jasně měděnou barvu čaje. A to je v podstatě vše. Pak se čaj jen na sušičce dosuší (jeho váha tím klesne až na 50 % původní hmotnosti), roztřídí na sorty a může se zabalit na odvoz. Nejvyšší třída nese označení Lon Leaf Broken Orange Pekoe (BOP), druhá třída BOP Fannings a poslední BOP Dust. Nejdražší čaje mají ještě název „flowery“, což označuje, že velké procento čaje bylo usušeno do stříbrné nebo zlaté barvy.

První čajové plantáže se na Srí Lance objevily v roce 1867, poté co zdejší pokusy o pěstování kávy skončily nezdarem. V současnosti Srí Lanka každoročně vyprodukuje 200 milionů kg čaje, z čehož téměř 95 % jde na export.

Život

A jak se žije lidem na Srí Lance? Přestože všude po celé zemi uvidíte políčka, čajové plantáže, kokosové palmy, všechno se zelená a kvete, je Srí Lanka z našeho pohledu chudá země. Chudá, ale lidskou bídu a beznaděj – jako třeba v Indii – tu neuvidíte. Rajský ostrov své obyvatele hlady umřít nenechá.

Nejširší nabídku průvodců a map Srí Lanky (turistických, cyklistických, horolezeckých a jiných) najdete v prodejně v pražském Klubu cestovatelů nebo v eshopu KnihyNaHory.cz

Zkušenosti čtenářů

Monika

Ahoj, přiletíme s přítelem koncem ledna. Můžete mi prosím někdo poradit nebo doporučit ubytování i průvodce? Email [email protected]. Děkuji

Katka

Dobrý deň,s kamoškami by sme veľmi chceli navštíviť Srí Lanku práve v letných mesiacoch. Konkrétne sa jedná o oblasť pri meste Beruwala.

Na rovinu sa chceme spýtať, či sa nám vôbec dovolenka čo sa týka počasia a monzúnových dažďov v mesiaci júl (červenec) oplatí a či nemáme radšej zvážiť iný termín…Ďakujeme za rady a prípadné odporúčania 🙂

Libor

Červenec i srpen je v pohodě i na JZ pobřeží:
http://en.wikipedia.org/wiki/Colombo#Geography_and_climate_table
V průměru 6,5 h. slunce denně. Za měsíc 122 mm deště je dvojnásobek, co v Praze, ale ne že by pršelo 2x déle, spíš 2x intenzivněji, když už prší.

Katka
Libor:

Libor ani neviete ako veľmi ste nás potešili 🙂 už sme si chceli dovolenku na Srí Lanke v červenci rozmyslieť,ajkeď nás to veľmi láka. Asi to riskneme 😉

Libor
Katka:

Na druhou stranu několikadenní větší deště mohou být i tam, kde běžně v tuto dobu tolik neprší, zvlášť v posledních letech, a to kdekoliv na světě. Východní pobřeží by mělo být suché, takže když tak můžete přejet tam. Já osobně bych nechtěl trávit na SL celou dovolenou na 1 místě, když je tam toho tolik k vidění. Na 1-denní výlety je ale většina míst daleko. Pro vás tak Galle, Bentota nebo jet autem s řidičem a vracet se za tmy.

Petra

Ahojda, chci se zeptat. Byli bychom s přítelem velcí blázni, kdybychom se vydali na Srí Lanku na přelomu července a srpna? Nemáte někdo zkušenosti s počasím? Bojíme se, aby nebyly deště.
Děkuji za radu. 🙂

Libor

V pohodě. Já jsem tam byl 3 týdny od 21.8.2013 a měl jsem většinou slunečno, jen párkrát trochu sprchlo, na horách byl vždy odpoledne déšť, v Nuvara Elija celý den. Celý srpen vyšel dobře, ale v červenci prý pršelo trochu více, zvlášť na horách. Statisticky vychází červenec i srpen podobně, takže je to i o štěstí, příště to může být naopak. Kdyby pršelo více, můžete jet na východ, třeba do Arugam Bay nebo Uppuveli, kde od března do září téměř neprší.
http://en.wikipedia.org/wiki/Colombo#Geography_and_climate
http://en.wikipedia.org/wiki/Trincomalee#Climate

Petra
Libor:

Děkuji moc! A na přelomu září – říjen, to už by bylo asi horší, že? Nebyl jste tam někdo? My právě nevíme, protože na diskuzích píše každý něco jiného. Ještě jednou moc děkuji.

Libor
Petra:

To, co někdo napíše na základě vlastní krátké zkušenosti, nemusí být směrodatné. Na statistiky se také dá spoléhat v posledních letech čím dál méně, ale stále je to lepší než vlastní krátká zkušenost. Asi všechny statistiky pro různé oblasti SL potvrzují, že na přelomu září a října by to už bylo horší než v červenci a srpnu.

Jana

Doporučení na průvodce
ASIRI GOKULA – milý, slušný, staral se moc hezky o nás, 3 holky, zajištoval ubytko, doporučil jídlo a nakonec nám ještě poslal fotky, kde nás fotil 🙂
Email: [email protected]
Website: http://www.srilankatourdriver.com

Ilona

Máme v plánu Srí Lanku procestovat s dětmi (7 a 11 let) na konci listopadu-zac. prosince (nechceme se ale moc příblížit k Vánocům, takže spíše část v listopadu). Jak je to prosím s počasím, nějak stále váhám, zda si budeme moci užít i pláže a moře a kde je to nejjistější. Moc děkuji za doporučení!

Libor
Ilona:

Obvykle je jihozápad SL v prosinci už dobrý na rozdíl od listopadu, ale loni to bylo naopak – velké záplavy v prosinci. I v nejdeštivějším měsíci listopadu je ale podle statistik v průměru 7 hodin slunce denně, takže o koupání se nebojte:
https://en.wikipedia.org/wiki/Colombo#Climate
Na východ určitě nejezděte, je to období SV monzunu, takže jsou tam i vlny:
https://en.wikipedia.org/wiki/Trincomalee#Climate

Ilona

Moc díky za rychlou odpověď a odkazy!

Jakub

Ahoj posílám odkaz na svůj blog o Srí Lance a dalších zemí Asie (Malajsie,Vietnam,Kambodža,Thajsko), určitě pomůže http://samocestovani.blogspot.com/
 
🙂

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář:

Články v okolí