Vodáctví

Říká se, že Ukrajina je nejkrásnější na konci léta či na začátku podzimu, tedy v době, kdy vyhlášené karpatské řeky už dávno nemají vodu. Ale Ukrajina není jenom Podkarpatská Rus. Ve střední Ukrajině je kraj zvaný Podolí, jehož centrem je slavné historické město Kamjanec Podylskyj. Z literatury, bedekrem Lonely Planet počínaje a Ohněm a mečem Henryka Sienkiewicze konče, víme, že městem protéká hlubokým kaňonem nějaká řeka a že ta řeka přímo v Kamjanci Podylskym tvoří velký, ostře uzavřený meandr.

  Chcete-li prozkoumat Kodaň opravdu podrobně, nejlepší variantou dopravy je vlastní kajak. Stihnete všechny památky a ještě zažijete poněkud netradiční pohled na celé město.

Jako základnu naší výpravy do Nizozemí jsme si zvolili městečko Wormer, ležící asi 25 km západně od Amsterdamu. Chceme si tu půjčovat kajaky a taky se nám zdá jednodušší strávit týden na jednom místě, a vyhnout se tak věčnému balení.

Už za vlády sultánů z Cařihradu v 16. století byl kaňon Neretvy na území dnešního státu Bosna i Hercegovina překlenut odvážným kamenným mostem. Most, který byl v celém širokém okolí jedinou možností jak chladnou, hlubokou a divokou Neretvu bezpečně překonat, se stal natolik významným, že dal jméno celému městu: Mostar.

Na začátku nebylo nic. Jen prázdná hlava: co s načatým měsícem? Byla chuť něco udělat, pak jsem uviděl plakát, jak si to tři kajakáři pádlovali někde v Laguna di Venezia. Na brouka v hlavě bylo zaděláno…

Soča je průzračně čistá řeka vytékající z jeskynního systému v Julských Alpách. Tahle kráska nás okouzlila natolik, že letošní léto bude už čtvrtým celým létem, které na ní s Bety strávíme.

Před mnoha lety jsem narazil na malou knížečku nazvanou „Řeka posvátné opice“ od Dimitara Krusteva, který v ní popisoval svá dobrodružství na Río Usumacinta. Dimitar pádloval v dvojmístném skládacím kajaku, který nebyl příliš vhodný do velkých peřejí v soutěskách Usumacinty.

  „Nóóu Fróóst,“ křičíme jako praštění a přídě našich dlouhých kajaků prolamují tenkou vrstvu ledu, která se přes noc vytvořila v zátoce, v níž jsme nocovali. Už svítí slunce, ale na obzoru jsou zasněžené hory a namáčet si při pádlování ruce do vody, to se rozhodně nikomu nechce.

Sardinie je známou a vyhledávanou destinací. Letos budou naše seakajaky brázdit vody zálivu Golfo di Orosei, nacházející se jižně od přístavu Olbia pod nejvyššími vrcholky ostrova.

Fascinují mě nespoutané dravé řeky valící se z ledovců na vrcholcích okolních hor. Možností je ve Švýcarsku nepřeberně. Od klasické plavby po Innu v úseku Ardezschlucht nebo po Rhoně až třeba po krásné kaňony zdrojnic Rýna nazvané Vorderrhein (Přední Rýn) a Hinterrhein (Zadní rýn). Tyto řeky se nacházejí u města Chur a není veliký problém splout je obě za jeden den. Díky tomu, že obě tečou z ledovce, je navíc zajištěn splavný průtok téměř celou sezonu.

Dobrodružnou pětiměsíční plavbu po evropských mořích, kanálech i řekách se rozhodli podniknout Lucie a Petr Žáčkovi.

Nedaleko novozélandského městečka Rotorua se naskýtá jedinečné možnost sjet na raftu sedmimetrový vodopád na řece Kaituna. Je to opravdu nezapomenutelný zážitek!

Kdo z vodáků nemá rád zimu, ten určitě každý rok po skončení sezony přemýšlí, kam by se dojel s kajakem ještě ohřát, a překlenul tak nepříznivé období v naší domovině. Pokud mezi takové lidi patříte, mohu vám vřele doporučit Indii, kterou jsme s kamarády na podzim roku 2012 prozkoumávali.

Seakajaking je sport, který v posledních letech zaznamenává obrovský boom a vyhledává jej i stále více Čechů. A to i přesto, že naše malá vlast nemá moře. On to ale není až takový problém, vžďyť stačí dát seakajaky na střechu auta a vyrazit k nejbližšímu moři.