HedvabnaStezka.cz SvetOutdooru.cz SvetBehu.cz TuleniPasy.cz Padler.cz FestivalObzory.cz SnowFilmFest.cz ExpedicniKamera.cz

Na seakajaku po vodách zálivu Golfo di Orosei

Na seakajaku po vodách zálivu Golfo di Orosei

Sardinie je známou a vyhledávanou destinací. Letos budou naše seakajaky brázdit vody zálivu Golfo di Orosei, nacházející se jižně od přístavu Olbia pod nejvyššími vrcholky ostrova.

Do Pardubic se tradičně v tuto dobu sjíždí stará parta, rozšířená o několik nováčků, ale rozhodně ne, co se pádlování týče. Po naložení všeho nezbytného vyjíždíme směr jih. Přes noc se musíme dostat do přístavu Livorno. Osvědčené cestování, kdy všichni kromě řidiče mohou zalehnout, je příjemné do doby, než pochopím, že něco není v pořádku.

Je noc, vlastně ráno, a všichni se drápeme ven z  vyhřátých spacáků. Ospalýma očima koukám, co se děje. Chrudoš leží pod vlekem.

„Tak to je problém, a velký. Fakt nevím, co s tím můžeme udělat,“ bezradně a odevzdaně hodnotí stav zánovního, ale dost přetíženého vleku. „Je to v prdeli, je to zlomený a nevím, co s tím. Trajekt asi nestihneme.“

Takový problém nikdo nečekal a nutno říct, že v tomto místě, za tmy, daleko od možnosti sehnat někoho, kdo by to rychle svařil, to nevypadá dobře. Vlek plně naložený mořskými kajaky a bagáží něco váží. Svár nevydržel a hrozilo nebezpečí, že se oj úplně odtrhne.

Vodácká klasika

Neznám vodáka, který by nezažil při cestování problém s vlekem. Mohli by se psát „vlekové“ příběhy a dobrodružství. Ztracené vleky, ztracené lodě a pádla z vleků. Zážitky s jejich opravami jsou mnohdy silnější než prožitky na vodě. Dílny různých úrovní. Od karbidových vyvíječů po moderní, perfektně vybavené. I já mám vzpomínku, jak mi při pohledu do zpětného zrcátka v pravotočivé zatáčce zatrnulo. Vidím, jak mě předjíždí vlastní vlek. Skončil v poli a poklidně lehl na bok. Naštěstí se nic vážného nestalo, i lodě to přežily bez následků.

Situace je výzvou pro Frantu, kterého začínáme podezřívat, že problémy přitahuje, aby je následně mohl řešit. Nutno uznat, že dosud nenastala taková, kterou by nezvládl. Tady je ještě jeden, a to zásadní problém, a to je čas. Trajekt nepočká a pokud nestihneme v Livornu nalodění, lodní lístek propadne a to je dost citelná finanční ztráta. Už jednou jsme poznali, jak to chutná, ale ne z kvůli poruše dopravního prostředku. Chrudoš si prostě spletl datum a přijeli jsme na trajekt o den později.

Zatímco „odborníci“ řeší jak vlek opravit, noří se Franta ze tmy a táhne trubku. Je to trubka, na kterou se připevňují dopravní značky. Byla údajně opuštěná a pro nás jako připravená…

Oprava proběhla tak, že jsme převázali kajaky víc na zadek vleku. Trubka, přitažená popruhy a gumicuky, musí zpevnit nalomenou oj. Vyjíždíme a bude to souboj odolnosti vazačů s časem, kterého opravdu není moc nazbyt. Je to neuvěřitelné, ale trajekt v Livornu jsme stihli.

Výhody mořského kajaku

Cílem letošní expedice je poznání jednoho z nejkrásnějších zálivů – Golfo di Orosei. Tento záliv je v oblasti nejvyššího pohoří ostrova s horou Punta la Marmola, vysokou 1834 m n. m. Mohutné vápencové skály rostou rovnou z moře a mezi sebou ukrývají řadu krásných písčitých pláží. Jedno krásné pobřeží, chráněné před nájezdy turistů. Proto byl záliv vyhlášen přírodní rezervací.

Ještě je nutno jedno auto převést do Arbataxu. Tam by měla expediční plavba končit. I jízda autem je zážitek. Konečně je vše jak má být a můžeme na moře. Dnes jenom kousek popojedeme do klidnější části pláže a může začít první večírek na břehu moře.

Zářijové ráno je příjemné. Období, kdy už pominula hlavní turistická sezona, je dokonalým časem na pádlování. Blížící se podzim přináší zpestření poklidné plavby. Pádlujeme a sílící vítr zvětšuje vlny a méně zdatným pádlerům „krade“ pádlo z ruky. Popravdě řečeno, taková jízda je zajímavá v krásném prostředí, není to jen nudné pádlování. Mořský kajak je stabilní a tady se ocení jeho dokonalý tvar a jízdní vlastnosti. Velké vlny si jedni užívají, druzí prožívají. Pro nováčky je to náročné jak fyzicky, tak psychicky. Nevím, co vyčerpává více.

Umění přistát

Zážitkem i pro zkušené je přistávání na pláži. Je třeba vyčkat na příhodnou vlnu a ta vás v surfu doveze až vysoko na pláž. Jak rychle vrhne kajak na břeh, tak rychle ho bere na moře zpět. Ten se stočí souběžně s pobřežím a následná vlna dokoná dílo. Příboj připraví častou nedobrovolnou koupel. Snadno se tomu dá zabránit, když kamarád na břehu za chytačku kajak popotáhne z dosahu vln.

Tady kamarádi nejsou, nejspíš vymřeli. Škodolibě se očekává „vystoupení“ každého přistávajícího. Je pěkně teplá voda, tak ať každý předvede, co umí. U těch, od kterých se očekávalo nejkrásnější „divadlo“, náhoda a příslovečné štěstí zařídí hladké přistání.

Ráno vlny útočí na pláž nezmenšenou silou. Vítr je ještě silnější. Start přes příboj je mistrovský kousek. Všichni to zvládli a na moři už je pohoda.

Drobné ztráty patří k životu, ale proč to potkává mě? Včera jsem na pláži zapomněl boty, dnes mi příbojová vlna ukradla brýle. Chodím bos a místo brýlí si narazím kšiltovku více do čela. Pádlování je v silném větru a velikých vlnách náročné. Rozdělili jsme si péči o slabší jedince. Jedeme po skupinkách, kdyby došlo k nejhoršímu.

Noc v jeskyni

Cala Gonone, krásné přímořské městečko, je vstupní branou do oblasti, kde se nachází řada jeskyní s prohlídkovými okruhy. Zátoka a přístav chrání před vlnami. Tady je přistání jednoduché. Válíme se na pláži a čekáme, až dojedou ostatní. Ti poslední přijíždějí dlouho po nás a je vidět, že toho mají dost. Co dál? Následná porada všechno řeší. Větší část výpravy zůstane v této oblasti.

Chrudoš, Choroš, Dambič, Franta, Míra, dá se říci stabilní jádro většiny expedic, bude pokračovat dál. Nemůžeme to vzdát, pro auto se musí dojet.

Projíždíme okolo obrovských jeskyní. Ty nejzajímavější jsou v sezoně hojně navštěvovány. Musí se k nim dojet lodí, což je dobrá příležitost výdělku pro řadu společností okolních městeček na pobřeží. Přístaviště jsou až v jeskyni. Na kajaku je možné se dostat daleko do nitra hory. Škoda, a možná i dobře, že pokračovat dál do jeskyně je zakázáno. Zvláštní svíravý pocit, každé šplouchnutí je provázeno ozvěnou, šero přecházející do úplné tmy.

Přistáváme na nejznámější pláži Cala Luna, kde v jedné z několika obřích jeskyní strávíme noc. Čistý písek, střecha nad hlavou, jen obsluha v tomto dokonalém hotelu chybí.

Večírek u ohně nás vrací hluboko do historie. Dovedu si představit, jak tady žil jeskynní člověk. Jenom rum s kolou zřejmě nepatřil k oblíbeným nápojům. Krásný večer, vítr se ztišil, moře se zklidnilo. Na tmavé obloze září plno hvězd. Žádná energetická krize, svítí naplno.

Pořádný kus cesty

Sluneční paprsky si našly brzy ráno cestu do jeskyně a plnohodnotně nahrazují budík. Je krásné ráno a brzy vyplouváme. Vysoké vápencové skály jsou výzvou pro horolezce. Podle prospektů je tu mnoho lezeckých cest. Pádlujeme kolem dalších jeskyň. Přímo se nabízí do nich zajet. Řada pláží a plážiček je přístupných pouze z moře.

Koupání, potápění, ale i lenošení na takových plážích je odměnou seekajakáře. Dnes ale musíme dokončit poměrně dlouhý úsek. Poslední koupání na pláži Cala Goloritze. Kamenný oblouk, který je dominantou této pláže, se často vyskytuje na prospektech.

Pádlujeme kolem vysokých skal a vlny se opět zvětšují. Cítím, že pádlujeme proti silnému mořskému proudu. Je to nekonečný boj se živlem, jakým je moře. Tady není možnost nikde zastavit a vysednout. Musíme pádlovat tak dlouho, dokud se nedostaneme za tento mohutný skalní masiv. Za dnešní den jsme upádlovali hodně kilometrů a je jen dobře, že s námi nejede slabší část výpravy. Nebyl by to pro ně hezký zážitek, ale trápení.

Návrat z moře

Skály začínají ustupovat a objevují se malé kamenné pláže. Na jedné z nich končíme. Bude to poslední noc před ukončením cesty v Arbataxu. Poslední ráno je bez slunce, mraky a mlha. Ranní opar ale zmizí a slunce si nás najde. Dopádlujeme několik posledních kilometrů. I když jsme v Itálii, auto několik dní bez dozoru přečkalo na svém místě. Při každé výpravě to je poslední napínavý okamžik.

Méně oblíbenou činností je nakládání a balení. Vše ale jednou končí. Šplháme nespočtem zatáček do výšky nad 1000 m n. m, za nimi na nás čeká zbytek výpravy.

Vyprávějí, jak krásně si užili pobyt u moře. Trochu i pádlovali, ale hlavně byla vždy v dosahu nějaká restaurace s vyhlášenou italskou kuchyní a dobře vychlazeným Heinekenem.

Další expediční plavba skončila. Jsme o kousek dál v nikdy nekončícím poznávání Sardinie, italského ostrova, kde seekajaking má své místo.

Zájezd byl organizován cestovní kanceláří CVOK, která každoročně připravuje desítky vodáckých  zájezdů v ČR i zahraničí. Kromě raftových a kanoistických zájezdů, nechybí v nabídce ani výpravy na mořské kajaky. V ČR CVOK organizuje školní kurzy, vodáckou školu a provozuje půjčovnu lodí a vodáckých obchod s e-shopem.

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář:

Články v okolí