Cestopisy a reportáže

Motto: „Jojoj! Sale, musíme pořádně jet a nikdy se nezastavit, dokud tam nebudem.“„A kam chceš dojet, člověče?“„Nevím, ale jet se musí.“(Jack Kerouac: Na cestě)

Tak konec chvalozpěvu a rychle dolů, podívat se na prý léčivé sirné bahno a na moře, kde prý probublávají také sirné plyny.

S příchodem parných letních dnů (v Tokiu aktuálně přes den cca 30°C, vlhkost vzduchu téměř 90 %) je na čase pojednat o zdejším fenoménu Cool Biz – od června až do září bude v prostorách vládních ministerstev nastavena klimatizace na 28°C.

Neděle ráno, 1. týden dovolené je v čudu. V 9,45 nám jede trajekt. Je 9,30 a na moři jen rybáři a Aliscafi. Aliscaf je rychloloď něco jako v Bulharsku Raketa, ale trajekt žádný. To to pěkně pokračuje. Nakonec v 10,00, když už byli nesví i Italové, přišel nějaký „kapitáno“ řekl, že je „avária“ a že nejméně 2 hodiny nic nepojede, dokud trajekt neopraví a nebo se jim nepodaří sehnat náhradní.

Maroko je pro Evropana lákavou zemí, plnou barev, vůní, historických památek, přírodních krás a nevšedních zážitků. Přitom cesta za dobrodružstvím není nikterak složitá, stačí na starém evropském kontinentě nasednout na loď a ta vás během 40 minut zaveze do země, která je Evropě svojí kulturou, náboženstvím a způsobem života přeci tak vzdálená.

Píše se rok 2003. V tom, že pojedeme na Sulawesi sami dva, jsme se shodli. I termín jsme oba schválili, problém ale jako vždy nastal, když se Tonda otázal: „A kdo z nás dvou bude vedoucí zájezdu?“

Obě události, které jsem si dovolil titulkem spojit do jednoho příspěvku, už proběhly českými médii, takže jen krátce. Že se letošní Miss Universe stala Japonska Riyo Mori, určitě víte.

Když v osmém století na místě současného města Nikko založil buddhistický kněz Shodo Shonin první chrám, určitě netušil, k jakému turistickému rozmachu se město jednou vzchopí.

V pondělí pozdě večer jsme se vrátili z Nikko a už ve čtvrtek nám to nedalo a „museli“ jsme chrtit a jet zase na vejlet. Je pravda, že se před příchodem dešťů (pršet bude tak měsíc) snažíme chodit, co to dá, ale tentokrát nás pánbíček vytrestal, zchladil nám trochu hlavy a to doslova.

V samém srdci mexického státu Chiapas najdete unikátní vesničku San Juan Chamula, zasazenou v údolí pohoří Sierra los Altos de Chiapas. Každou neděli se do Chamuly sjíždí zástupy černovlasých domorodců, oblečených do pestrého tradičního oblečení.

Jedná se o největší sladkovodní jezero Mongolska, které se nachází na severu země v ajmaku Chövsgöl. Jezero vzniklo na konci bajkalské riftové zóny přibližně ve stejné době jako nejhlubší jezero světa Bajkal.

Bali je rájem pro fotografy, ať už se zaměřují na krajinu, živou přírodu, dokument nebo portrétování lidí. Podívejte se, co na tomto tropickém ostrově zaujalo oko fotografa Pavla Tyleho.

Největší pochoutkou mongolských pastevců je svišť bobak. Několik honáků buší klackem do země, další čekají s nabitou puškou až vystrašený svišť vystrčí hlavu. Do vykuchaného chlupáče se pak dají horké kameny, břicho se zadrátuje a letlampa udělá své …

Na Tchaj-pej, metropoli Tchaj-wanu, která leží v severní části ostrova pojmenovaného portugalskými námořníky Formosa (Krásná), se pomalu snáší tma. Potulujeme se v pomalu ožívající Aleji hadů, jednoho z proslulých nočních marketů města.

Cestou z Abel Tasman National Parku nás zaskočil státní svátek připadající na Velký pátek, znamenající zavřené obchody a tím i možnost nákupu nezbytných potravin pro týdenní trek v národním parku Nelson Lakes. Zdrželi jsme se proto jedno odpoledne v námi tolik známé Motuece.