Cestování podle aktivit

V městečku Na Hin, někde označované jako Kham Khoun vysedáme z malé dodávky, které se všude v této oblasti říká tuk tuk. Snažíme se trochu zorientovat a naše první cesta vede na tržiště, které je vždy zárukou dobrého a levného jídla. Je také místem, kde můžete otestovat všechny své smysly…

  „Nóóu Fróóst,“ křičíme jako praštění a přídě našich dlouhých kajaků prolamují tenkou vrstvu ledu, která se přes noc vytvořila v zátoce, v níž jsme nocovali. Už svítí slunce, ale na obzoru jsou zasněžené hory a namáčet si při pádlování ruce do vody, to se rozhodně nikomu nechce.

Sardinie je známou a vyhledávanou destinací. Letos budou naše seakajaky brázdit vody zálivu Golfo di Orosei, nacházející se jižně od přístavu Olbia pod nejvyššími vrcholky ostrova.

Nádherné krápníkové stěny, ale i štíři a sklípkani schovaní v rozměrnějších dírkách. Lezení v okolí laoského Vang Viengu stojí za návštěvu, ale raději pozor na tuhle havěť.

Přátelští a srdeční beduíni, barevné písečné duny, znudění velbloudi, voňavá arabská káva a pomalu plynoucí čas. To je Wadi Rum, ráj uprostřed pouště ležící v jordánském Měsíčním údolí. Nezapomenutelnou atmosféru dokreslují oranžově zbarvené několik set metrů vysoké pískovcové hory. A hlavně kvůli těm jsme tady my!

Ostrov Pentecost je proslulý obřadem Naghol, který probíhá každoročně v období od půlky dubna do konce května. Jeho náplní jsou skoky chlapců a mladých mužů na lianách uvázaných kolem kotníků z asi 25 metrů vysokých rákosových věží. Tento vanuatský rituál byl inspirací pro vznik bungee jumpingu.

Prsty rozedrané z žulových struktur u Hampi, divoké řeky pohrávající si s čluny, dechberoucí výhledy při trecích po Ladakhu nebo vyčerpávající cyklistické výkony při výjezdu na nejvyšší silniční sedlo na světě. Indie je rájem adrenalinu!

Poutí na Raiateu se zúčastňovali kněží, učenci, přední válečníci a náčelnící všech spřátelených ostrovů. Přijížděli v předem stanovený den na velkých vyzdobených kániích. Na palubách hrála hudba – bubeníci a trubači na ulity.

Bahnerlebnispfad. Tohle slovo představuje pro českého mluvčího nejen záhadný jazykolam, ale zároveň překvapivě pohodlnou vstupenku do švýcarských Alp. Železniční zážitková stezka, jak zní český překlad z němčiny, otvírá svět velehor komukoli od rodin s malými dětmi až po vitální seniory. Na pochodu velehorami je totiž při ruce vlak.

Na jihu Arabského poloostrova postavili už ve starověku výškové budovy. Nejsou ze skla, ani z oceli. Už stovky let odolávají zubu času, přestože jsou postaveny z hlíny.

„Coca tea!“ klepe horský průvodce na náš stan a budí nás tak do dalšího dne putování okolo posvátné hory Salcantay. Jsou 4 hodiny ráno a teploměr se třese zimou. Čeká nás nejtěžší část stoupání na úpatí hory, kde symbolicky obětujeme lístky koky místním bohům.

Mezi kopci pokrytými bukovým pralesem uvidíte louky a pastviny. Na některých najdete české vesnice. V každém domku žijí pohostinní lidé, kteří mluví česky a žijí už sto padesát let stejným, civilizací téměř nedotčeným způsobem.

Fascinují mě nespoutané dravé řeky valící se z ledovců na vrcholcích okolních hor. Možností je ve Švýcarsku nepřeberně. Od klasické plavby po Innu v úseku Ardezschlucht nebo po Rhoně až třeba po krásné kaňony zdrojnic Rýna nazvané Vorderrhein (Přední Rýn) a Hinterrhein (Zadní rýn). Tyto řeky se nacházejí u města Chur a není veliký problém splout je obě za jeden den. Díky tomu, že obě tečou z ledovce, je navíc zajištěn splavný průtok téměř celou sezonu.