Domorodá etnika

Hladinu jezera, za nímž z mlhy vystupují vysoké hory, zarůstá spleť vodních hyacintů a plovoucích zahrad, mezi nimiž vykukují vesnice na kůlech, rybáři veslující jednou nohou i buddhistické chrámy a kláštery.  

Maličký ostrůvek sopečného původu utopený v nedozírném Pacifiku celý svět zná díky tajuplným sochám moai. Ať už jejich obrovské oči přehlíží divoce rozeklané pobřeží nebo svůj pohled směřují do vnitrozemí, nad hlavou ozdobenou těžkými klobouky se jim vznáší spousty otazníků.

Během dvou dekád cestovatelského života jsem po celém světě vypil tisíce litrů skvělé, průměrné i podprůměrné kávy a někdy jsem klesl i ke šlichtě nebo dokonce – gurmáni prominou – k instantní karikatuře kávy. Chvilku mi trvalo, než jsem se propil k těm nejlepším kávám světa, zamiloval si kávový rituál v Etiopii, Súdánu, arabských zemích Středního východu nebo ve Vietnamu a zakusil s nimi rauše, které lze přirovnat ke dvěma pohárům dobrého vína.

Přečtěte si o pouti od pramenů až k deltě Nilu. Jaké varianty kříže v nilské oblasti africké kultury používají a jaká se v nich skrývá symbolika?

Historie tradičních vesniček ve vnitrozemí indonéského ostrova Flores sahá až do předminulého tisíciletí. Do vesničky Bena zasazené do úbočí sopky Inerie vcházíme vstupní bránou s hrdým nápisem „Vítejte na místě megalitů a tradičních domů“.

Čtyřiadvacetiletá rodačka z Havířova Nicolette Havlová za pár dní vyráží na velké pěší dobrodružství, ve kterém nechybí drobný otisk legendárních českých cestovatelů Zikmunda a Hanzelky. Velmi náročný přechod přes poušť Atacama v Chile pokračuje přes pětitisícové Andy do Argentiny přes Paraguay až do Brazílie a čítá celkem přes 3500 kilometrů. Ve zkratce: Od Pacifiku k Atlantiku.

„Vždycky jsem se při cestování cítil nejšťastnější, když jsem si povídal s místními. Fascinovaly mě rozdílnosti kultur, jiné osudy a vnímání světa. Dostával jsem se do oblastí, kde se zastavil čas. Zaujalo mě, že paralelně s naší vyvíjející se moderní společností žijí lidé, kterých se vývoj netýká, alespoň zdánlivě. Jejich pohled na svět je tolik inspirující a mnohdy přirozenější,“ říká David Švejnoha, brněnský cestovatel, průvodce a popularizátor hmyzí kuchyně, který s vášní mapuje přírodní národy.

Z ulic bulharského města Perniku plného maškar zaznívají zvuky tisíců zvonců, které na pomezí starého a nového roku vyhání zlé duchy. Poslední lednový víkend se tu každoročně za účasti stovky folklorních skupin koná festival maškarnách her, masopustních masek a zvyků a s ním prochází ulicemi strašidelné postavy, rohatí čerti nebo ptačí masky pošité pery, pentlemi a korálky.

Provincie Jün-nan, v překladu „Oblaka jihu“, leží vklíněna mezi Barmu, Laos a Vietnam, hlavním městem je Kunming. Kromě většinové čínské populace Chanů tu najdeme téměř polovinu národnostních menšin Číny. Severozápadní část Jün-nanu byla historicky a dodnes je kulturně tibetským územím.

Vietnamská kuchyně je jedním z nejvíce fascinujících a rozmanitých kulinářských světů. Spojuje v sobě prvky zemědělství, historie a kultury, což vytváří pestrou paletu chutí a vůní. Místní gastronomie je jedinečná a nelze ji přirovnat k čínské, thajské a ani indické kuchyni. Navíc každý region má své charakteristické pokrmy a každá rodina má své tradiční recepty. 

Takzvané Kašmírské údolí je svět sám pro sebe, oddělený od ostatních kultur hradbou hor a neprostupnou hranicí s Pákistánem. Typickými obrázky z Kašmíru jsou zelené horské pastviny, za kterými se tyčí zasněžené špičáky, nebo bohatě zdobené dřevěné hausbóty hlavního města Šrínagaru, plovoucí na horském jezeře.

Vydejte se s námi do země, kde karavany velbloudů putují vyprahlou pouští, kočovníci pasou svá stáda a lidé v poušti žijí jako za starých časů. Najdete tu nejkrásnější duny Sahary, starobylá pouštní města a oázy jakoby vystřižené z knihy pohádek Tisíc a jedna noc. Setkat se tu můžete i s příslušníky původních kmenů oslavujících mužskou krásu při rituálu Gerewol, do jehož organizace se snaží zasáhnout i vládní činitelé s cílem přilákat zahraniční turisty.

Kinshasa je hlavní město Demokratické republiky Kongo a se svými 17 miliony obyvatel třetí největší aglomerace v Africe. Leží na pravém břehu řeky Kongo přímo naproti  Brazzaville, hlavního města sousední Republiky Kongo. Tato dvě města jsou radikálně odlišná. Klidné a spořádané Brazzaville versus bouřlivá a neklidná Kinshasa.

Vietnamská národnostní menšina v Česku čítá přes 60 000 Vietnamců. Pobývají zde už od 50. let 20. století a po Slovácích a Ukrajincích se jedná o nejpočetnější národnostní menšinu na našem území.

Ono ráno bylo o poznání chladnější, než jsme byli poslední dobou zvyklí. Byli jsme rádi, neboť nás ten den čekal nejtěžší výšlap celé naší cesty, sestup do Grand Canyonu, a zřejmě také nejdelší cesta autem, téměř 6 hodin.