Cestování podle aktivit

Létat letadlem nad venezuelskou divočinou je naprosto jedinečným zážitkem. 115 stolových hor v celé Guyanské vysočině jako by byly z dob dávno minulých.

Na Nový Zéland se jezdí za krásami přírody a stopovat! Tuto úvodní větu si troufám tvrdit po téměř dvouměsíčním stopařském putování. Severní i Jižní ostrov kolem dokola, občas i napříč.

Eiger je bezesporu dominantou Bernských Alp a turisté se sjíždí z celého světa, aby sledovali odvážlivce, kteří se chtějí pokusit o jeho 1800 metrů vysokou severní stěnu. Právě díky této popularitě je v přilehlých dolinách a kopcích méně těsno. Proč se tam tedy nevydat?

Když vám řeknu, že se část pobřeží nachází ve Švýcarsku a Rakousku, tak už určitě tušíte nějakou zradu. Řeč je o Bodamském jezeře, které se rozkládá na území tří států. Tím třetím je Německo a právě tam jej nazývají Švábským mořem. Jeho obvod je delší než bývá nejdelší etapa Tour de France. Troufli byste si?

Arusha, Kilimandžáro, Tangarire…Tanzanie má 16 národních parků a co jméno, to pojem. Výsadní postavení mezi všemi má ale ten největší, nejslavnější a nejnavštěvovanější v zemi – Serengeti. Ročně se jím prožene 1 – 1,5 milionu pakoňů.

Bovec, to je ráj na zemi. Malé městečko, krčící se pod nejvyšší horou Slovinska Triglavem, nabízí tak pesteré sportovní vyžití v přírodě jakomálokterá evropská lokalita. Paragliding, lezení, horská kola a především splouvání nádherné řeky Soča a canyoning patří podle mého názoru k největším lákadlům.

Řeka Sáva je nejdelší a také jednou z nejdůležitějších slovinských řek. Vzniká soutokem dvou zdrojnic u městečka Radovljica, které jsou zejména českým vodákům hodně známé.

V hlavě se mi líhne nápad odjet někam stopem, co nejdál, kam to jen půjde. Podle mapy světa je to nejdál do Vladivostoku. Odkráčím na výpadovku a začnu stopovat. Naskočím na první káru za Třebíčí a tradá na východ.

Stopem přes Německo se dá jet poměrně snadno a dost rychle – ne, že by snad zastavil každý, ale provoz je tak hustý, takže dříve či později se dočkáte. A když už jedete, cesta ubíhá rychle.

Mongolsko má 46 tisíc kilometrů cest a dva z toho jsou asfaltové… Po prašných kamenitých cestách plných děr, jezdí velmi málo aut i autobusů. Jenže s končícím asfaltem končí i pohodový autostop.

Cestovatel a autor neběžného cestopisu, Roman Vehovský, strávil na stopu několik let. Projel mnoho zemí, kde si stopnul různé dopravní prostředky. Někde to šlo snadno, jinde to bylo zapeklité.

Vyrazit do světa bez jasného cíle a nechat se jen tak unášet náhodou. Pro jednoho nepředstavitelný počin, pro druhého životní sen, který se ale málokomu podaří splnit. Roman Vehovský si tento sen splnil. Z roku na cestách se staly dva, ze dvou čtyři… Jaké to je žít „na stopu“ sedm let svého života?

Sankt Moritz – honosné lázeňské město, vyhlášené atraktivní lyžařské středisko, „vrchol světa“, dějiště dvou zimních olympijských her, ale i pověstné město smetánky, místo, kde prý slunce svítí 322 dnů v roce…

Island je jeden z nejpozoruhodnějších kousků pevniny, který v Evropě můžete navštívit. Neuchvátí jenom fotografy – krajináře, ale snad každého, kdo miluje divokou přírodu. Ne nadarmo se také říká, že si jej při první návštěvě zamilujete a budete se muset stále vracet. Byl to i můj případ!

Z moře písku tu a tam trčelo uschlé stéblo trávy. Pískové duny si přímo říkaly o to, aby se na jejím vrcholku objevil kolébající se koráb pouště a logicky doplnil celou scenérii. Jenže ve Španělsku moc velbloudů po pouštích neběhá. Navíc tohle je velmi malá, ale velmi unikátní poušť.