HedvabnaStezka.cz SvetOutdooru.cz SvetBehu.cz TuleniPasy.cz Padler.cz FestivalObzory.cz SnowFilmFest.cz ExpedicniKamera.cz

S pádlem po slovinských jezerech

S pádlem po slovinských jezerech

Pokud byste na internetu hledali, kolik je ve Slovinsku jezer, došli byste k závratnému počtu 321. Znám borce, který se rozhodl, že si zapádluje na všech, ale věřte, že ho čeká několik skutečně prapodivných výletů, protože se do výčtu jezer počítají i rybníčky o ploše 20 m2. Proto se raději přidržíme jen těch jezer, která za pádlování opravdu stojí. A že se jich několik najde.

Začněme výčtem jezer, která byste měli ze seznamu nejspíše vyškrtnout. Sedm triglavských jezer leží v nádherné horské krajině. Nejvýše položené je dokonce 2006 m n. m. Problém je tu ale s dostupností. Pokud nevlastníte odhlehčenou loď a silné nohy, pak se s vybavením k těmto horským jezerům opravdu nadřete. I když pádlování na nich bude asi velikým zážitkem, právě díky dostupnosti bych je do doporučených slovinských jezer nezařadil.

Naprostým protipólem jsou nízko položená jezera v oblastech mokřin. Ta jsou většinou velmi malá a jediné, co si na nich procvičíte, bude přitahování. Jedná se o už zmíněná jezera s plochou třeba 20 m2.

Pokud jako já patříte do skupiny kajakářů, kteří sem tam něco upustí do vody, pak se ujistěte, že nevyrážíte třeba na jezera Družmirje (hloubka 85 m) nebo Divje (hloubka neuvěřitelných 160 m), protože tady byste svoje hračky už nikdy nenašli. Pro vás budou určitě vhodnější menší vodní plochy.

Kapitolou samou pro sebe jsou potom jezera krasová, která bývají v létě úplně vyschlá a v zimě naopak zamrzlá. Ideálním obdobím pro jejich návštěvu je jaro nebo podzim, a to ještě v období se silnějšími srážkami, které dokážou jezera naplnit. Například Cerkniško jezero se umí zvětšit z plochy 25 km2 až na 35 km2. V každém případě to chce „vychytat“ a pokud do Slovinska vážíte dalekou cestu, asi bych vám tuto variantu nedoporučil. Měli byste vsadit na větší jistotu.

Pomalu se zdá, že to s pádlováním na slovinských jezerech nebude tak horké, ale nebojte se, je tu hned několik krásných jezer, která zaručují pěkné svezení a zároveň dokážou svým okolím potěšit vaše oko (případně čočku fotoaparátu). Počítejte ale s tím, že se nebude nikdy jednat o veliké tripy, ale spíše o jednodenní vyjížďky. Dobrou radou do začátku ještě je, že byste se před vyplutím vždy měli zeptat místních, jestli není plavba na daném jezeře nějak regulována. Pokud bude, určitě vás upozorní a rádi vám doporučí jiné podobné místo, kde se budete moct pohybovat legálně.

Škalske jezero, Velenjsko a Družmirje

Pro mě je mezi slovinskými jezery naprostou špičkou oblast okolo městečka Velenje, kde jsem už strávil mnoho času. Zajímavé je, že přibližně do druhé světové války tu žádná jezera nebyla a vznikla až po ní, když se v oblasti dnešního jezera Škale začalo těžit uhlí. Krajina začala pomalu ustupovat, a tak se vytvořila tři velká jezera, na kterých se dnes dá velice hezky svézt. Škalske jezero jsem už jmenoval, druhým zajímavým je jezero Velenjsko a třetím Družmirje, které se začalo tvořit v roce 1975 a zatím se, díky pokračující těžbě, stále zvětšuje. O něm jsme si už ale řekli, že je pro naše účely příliš mělké.

Největším jezerem v této oblasti je se svým průměrem okolo 5 km Velenjsko.  V současné době je využíváno i k rekreačním účelům. Kromě vodáků tu tedy potkáte i potápěče, vyznavače paddleboardingu nebo začátečníky s malými plachetnicemi. Na březích posedávají rybáři a na některých místech jsou pláže, které jsou hojně využívány ke koupání. Kromě lidí na jezeře potkáte i spoustu labutí a kormoránů. Jeho severovýchodní část je asi nejzajímavější. Zatím se stále pomalu propadá, a protože je břeh zalesněný, dostává se les pomalu pod vodní hladinu. V průzračné vodě máte utopený les jako na dlani a plujete doslova v korunách starých stromů, které jen tu a tam ještě vykukují nad hladinu.

Jakmile se nabažíte potopeného lesa, je čas vydat se k tzv. plujícímu městu. Jedná se o několik dřevěných kopulovitých staveb postavených přímo nad jezerem. Vytvořili je místní umělci a architekti a pokud se sem vydáte mimo hlavní sezonu, budete na tomto zvláštním místě úplně sami. Při západu slunce, kdy se krajina zabarví dočervena, si pak připadáte jako na nějaké cizí planetě.

Ptujsko jezero

Dalším zajímavým jezerem je Ptujsko jezero, ležící na řece Drávě, která je svázána přehradou pro výrobu elektrické energie. Jezero, které přehrada vytvořila, má velice krásné okolí, protože jeho břehy lemuje nejstarší město Slovinska – Ptuj. Ptuj je místem, které je osídleno už od doby kamenné a své největší slávy dosáhlo v době starého Říma. Nejlepším místem, kde dát lodě na vodu, je rekreační centrum, ke kterému vás určitě rádi nasměrují v turistických informacích.

Než se ale vydáte na vodu, pečlivě si nastudujte pravidla pohybu po jezeře. Je totiž rozděleno do tří částí A, B a C. Zóna A se nachází po proudu od nasedacího místa a smí se na ní jezdit jen v červnu a červenci. Zóna B je proti proudu od nástupního místa a končí u dálničního mostu a města Ptuj. Smí se tady plout od začátku května do konce července.

Zóna C je pro vodáky a pohyb po vodní hladině celoročně zcela uzavřena. Jejím účelem je chránit ptačí kolonie na malých ostrůvcích a také slouží jako ochranné pásmo pro vedení vysokého elektrického napětí. Zóna je vymezena ve vzdálenosti 50 až 350 m od pravého břehu a 100 m okolo každého ostrůvku, kde sídlí ptáci. I když vstanete brzy, nemá cenu pokoušet se sem dostat, pokuty za narušení jsou astronomické. Dostatečnou atrakcí vám musí být výhledy na město Ptuj, které je ale tak krásné, že by to mělo bohatě stačit. V době hlavní sezony se po jezeře pohybujte velmi opatrně, protože se tu prohání mnoho motorových člunů, wakeboardistů, vodních lyžařů a rychlostních kanoistů.

Cerkniško jezero

Cerkniško jezero je sezonně největším jezerem Slovinska a určitě tomu nebudete věřit, pokud je navštívíte v suchém období. Břehy jezera jsou pokryté lesem, který postupně přechází v bažinatou část s neprostupnou hustou trávou a rákosím, skrz které protéká malý potůček Cerkniščica, který je jediným pozemním přítokem do jezera. Ostatní vodní zdroje, které jezero zásobují vodou, jsou podzemní. V krasové oblasti nic zvláštního, ale pro neznalé je to neuvěřitelný jev. Jezero je navíc bezodtoké a veškerá voda, která z něj odtéká, se ztrácí do podzemních závrtů a jeskyní.

Podél jezera vede silnice, takže není problém vybrat si místo pro spuštění lodí na vodu. Pokud je velká voda, což snadno poznáte tak, že silnice zmizí pod vodní hladinou, nebude plavba po jezeře až tak zajímavá, protože je vše, včetně nádherné travnaté mokřiny, pod vodou. Lepší je mít střední (normální) vodu, při které je silnice na suchu a vy můžete vyplout mezi hustý travní porost a kličkovat mezi bujnou vegetací. Když se dostanete k potůčku Cerkniščica, můžete se vydat proti proudu jeho meandrů a okolo vás nebude nic jiného než porost trčící 2 metry nad vodní hladinu.

Planinsko jezero

Podobné je ještě Planinsko jezero, které ale v letošní zimě (2014) postihla silná bouře a do jezera se její vinou dostaly části polámaných stromů ze břehů, které se pohybují po hladině a plavba je kvůli nim téměř nemožná. Některé části stromů navíc klesly ke dnu a ucpaly odtokové kanály z jezera, takže voda v něm dramaticky stoupla, zaplavila pobřežní vesnici a odřízla mnoho obyvatel od okolního světa. V současné době situaci řeší armáda a hasiči a odklízení materiálu v jezeře podle všeho ještě bude nějaký čas trvat. Pádlování nebylo přímo zakázáno, ale pokud máte alespoň trochu zdravého rozumu, nevydáte se sem, dokud nebude zase všechno v pořádku. Těžko se dá odhadnout, kdy to bude.

Bohinjsko jezero

Posledním ze zajímavých jezer, která bych doporučil, je Bohinjsko jezero, které je v současné době největším jezerem Slovinska se stálou vodní hladinou (není krasové). Napájí je řeka Savica, která sbírá vodu ze sedmi triglavských jezer a těsně pod posledním z nich vytváří krásný vodopád stejného jména – Savica. Z jezera potom vytéká řeka Jezernica, která se velmi brzy spojuje s říčkou Mostnica a dohromady tvoří Savu Bohinjku, která je známým vodáckým terénem (více na str. 10). Jezero je v létě vyhledávaným cílem turistů a kajakářům poskytuje dobrou alternativu ke slovinskému moři. Díky blízkosti hor můžete navíc v jeden den podniknout třeba pěší túru po okolních kopcích a zároveň si pěkně zapádlovat na jezeře s Alpami v pozadí.

Tak jako samotné Slovinsko, ani jeho jezera nejsou ta největší na světě, ale určitě stojí za průzkum na lodi. Díky velkému počtu jezer je tu navíc zatím mnoho skvostů, které čekají na objevení a budou určitě stát za to. Tak proč se na ně nezkusit vypravit? Až nějaký takový objevíte, dejte mi o něm určitě vědět.

HydroHYDROmagazín – jediný vodácký offline i online magazín v ČR, který píší vodáci pro vodáky. Kanoe, kajaky, rafty, seakajaky, turistika, cestování po vodě, tipy rady, vybavení, pozvánky na akce vodáké diskuze a mnoho dalšího. Vše naleznete v HYDROmagazínu, na webu www.hydromagazin.cz nebo na facebooku HYDRA.

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář:

Články v okolí