Cestování podle aktivit

Přes 22 000km, 700USD, 2 nelegální vstupy do země, jedny zavřené hranice, dvoje prošoupané trepky a nespočet zážitků. Moje letní dobrodružství. A rodina? Většinu času jsem sebou neměla ani mobil. Co oči nevidí, to srdce nebolí, ne?

Někdy takhle stopujete, stopujete a naráz máte kolem sebe spousty vojáků. „Válečná zóna? Cože? Kde? Že tady?“ Tak palec nahoru a rychle pryč!

Stopař nepotřebuje prakticky nic, ani vlastně moc peněz. Pár drobností se ale do takové „stopařské krabičky poslední záchrany“ docela hodí. Suhlasíte?

Přejít masív Kanchenjungy není zrovna malý sen, vyžaduje značné úsilí v plánování i dostatečné finance. Navíc když si k tomu přidáte ještě pokus o výstup na nějakou tu himálajskou šestitisícovku! Nepál za to ale stojí!

Při svých cestách ráda navštěvuji země, kde na ulici potkáte více místních lidí než turistů a kde si stále udržují svoji kulturu i přes nezadržitelný vliv západního světa. Země, kterou ještě nezasáhla turistika v tom pravém slova smyslu, je právě ostrovní stát ležící v Oceánii, Papua Nová Guinea.

Už je to pár let, co jsem se vydal na zkušenou do Pyrenejí, ale z této cesty mám dodnes hodně živé vzpomínky. Jednou z nich je Národní park Ordesa a výstup na vrchol Monte Perdido.

Uplynuli tri roky od nášho lyžiarskeho výletu do Dolomitov a bolo nutné sa vrátiť. Dolomiti sú čarovné a vysoko návykové.

Stopování je úžasná věc, ale vyžaduje časovou svobodu. Dnes už se k němu uchyluji jen minimálně, protože na to prostě není čas. V jiném duchu byla však moje cesta před šesti lety do španělských Pyrenejí!

Dědictví Mayů je stále zahaleno velkým množstvím tajemství. Záhady a skryté významy jejich staveb, kde byli schopni načerpat své neuvěřitelné znalosti astrologie a matematiky, nebo jaký měli význam tajuplné cenoty?

O treku Markha Valley se říká, že je zcela nejkrásnějším v celém severoindickém Ladakhu. To sice nedovedu objektivně posoudit, nicméně nezbývá než uznat, že na tom asi něco bude. Už i tak skvělý podnik je navíc možné obohatit o technicky nenáročný výstup na šestitisícový vrchol Reponi Mallali Ri.

Našinec bere většinou návštěvu islandské metropole Reykjavíku jen jako povinnost a přestupní stanici mezi letištěm v Keflavíku a tím pravým Islandem. Co s tím, musíte-li zůstat déle?

Malou vesničku La Tirana na severu Chile obývá pouhých 800 obyvatel. Každý rok v červenci se do ní ale sjede až 250 000 lidí. Proč? Důvodem je druhý nejpopulárnější chilský náboženský festival.

Silnice ze Sierre do Vissoie se klikatí nad děsivými srázy. Dřevěné vesničky přilepené na strmých svazích ve mně budí pocity známé jen z velkých dálek. Vissoie je dopravním uzlíkem a správním i vzdělávacím centrem celého údolí Val Anniviers.

Život na indickém severu je závislý na přírodních cyklech času i drsných podmínkách. Místní lidé tomu už přivykli a jejich každodenní činnost souvisí s počasím i chybějícími silnicemi.