HedvabnaStezka.cz SvetOutdooru.cz SvetBehu.cz TuleniPasy.cz Padler.cz FestivalObzory.cz SnowFilmFest.cz ExpedicniKamera.cz

Lublaň: malé hlavní město s velkým charisma

Lublaň: malé hlavní město s velkým charisma

Hlavní město Slovinska je sice malé, ale velmi rychle si vás získá. Promenáda u řeky, spousta usměvavých lidí, kavárny a stavby architekta Plečnika. To je Lublaň.

Při mé cestě Balkánem v roce 2010, jsem přes Slovensko, Maďarsko, Srbsko, Rumunsko, Bulharsko, Makedonii, Albánii, Černou Horu, Bosnu a Hercegovinu a Chorvatsko doputoval do Slovinska.

Již na hranici chorvatsko-slovinské jsem pocítil závan domoviny, neboť nad budovou hraničního přechodu se třepotala vlajka Evropské unie. Nevím, zda to bylo onou hranicí, zřejmě ne, neboť Rumunsko a Bulharsko již v EU jsou od roku 2007, nebo stavem silnic či mentalitou lidí, ale pro mne Slovinsko není zemí Balkánského poloostrova. Hluboce se odlišuje i od zbytku samostatných republik, které ve dvacátém století tvořily jeden jugoslávský stát.

Po svých přes Lublaň

Po vyhlášení nezávislosti Slovinska se Lublaň (Ljubljana) podržela statut hlavního města. Je to tím, že je to největší město této alpské země a již za dob Jugoslávie zde sídlily regionální správní úřady Slovinska. Přes toto všechno však Lublaň působí dojmem nevelkého města provinčního rázu.

Výhodou je, že se po městě můžete bez problému pohybovat pěšky, neboť vše je nedaleko. Nemusíte se obávat velkých zástupů turistů, neboť Slovinsko a zejména jeho hlavní město je trochu opomíjenou zemí, a to samozřejmě neprávem. Taktéž se nebudete ve městě tísnit s místními, neboť v Lublani žije pouze čtvrt miliónu obyvatel.

Říčka Lublanice a pan Plečnik

Do Lublaně jsem dorazil vpodvečer letního dne. Byl začátek července a město se cudně halilo do paprsků zapadajícího slunce. Ubytoval jsem se na předměstí a hned jsem vyrazil do ulic. Nohy mě neochvějně vedly do centra Lublaně. Cestou jsem potkával uvolněné Slovince, kteří jen tak posedávali na lavičkách či na zahrádkách restaurací. Největší koncentrace restaurací je v centru na nábřeží říčky Lublanice. Při výborné večeři jsem sledoval poklidnost města a cítil jsem se jako doma. Ano, Lublaň působí velmi domácky.Lublaň

Může za to určitě její výstavní architektura i urbanismus všeobecně. Ve středu města je mnoho zdobných secesních domů a střed města tvoří malebné Prešerenovo náměstí (Prešernov trg) s typickou dominantou barokního kostela. Dalším ze tří symbolů města je jedinečné Trojmostí (Tromostovje), které upravil nám dobře známý Jože Plečnik. Trojmostí, jak název napovídá, jsou opravdu tři mosty vedle sebe. Poslední dominantou celého města je hrad, který se vypíná na zeleném pahorku nad městem.

Pohled z hradu

Plán jsem během večeře měl jasný. Vystoupat na vrchol kopce a prohlédnout si hrad a rozhlédnout se z výšky. Na hrad se můžete dostat turistickým vláčkem za pár euro, nebo vyjet nahoru lanovou dráhou, která má dolní stanici na úpatí kopce a horní stanici přímo v areálu hradu.

Hrad pochází z 12. století, ale hradiště tu bývalo už v dobách dřívějších, během věků procházel stavebním vývojem a ve dvacátém století se na úpravách podílel již výše zmíněný Jože Plečnik. V areálu hradu si můžete dát něco dobrého na zub v místní cukrárně, popít lahodného moku v hradní vinárně, dát najíst duši v galerii či z hradní věže popatřit na blízké i vzdálené okolí. Za dobrých podmínek dohlédnete až Julské Alpy.

Kdyby vás začaly bolet nohy, nezoufejte, i Lublaň má systém veřejné dopravy a pohodlně se můžete vozit autobusy. Takže při cestě za Jaderským mořem se zkuste na pár hodin zastavit v tomto městě a dopřát si nevšední turistický zážitek. Lublaň totiž za zastávku určitě stojí.

O AUTOROVI:

Autor Jan Podaný učí na Fakultě strojní ČVUT v Praze. Díky učitelskému povolání má relativně dost času na uskutečňování některých svých snů. A proč cestuje? K cestování ho prý přivedla láska k vlasti, neboť není nic krásnějšího, než se vracet domů.

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář:

Články v okolí