Cestopisy a reportáže

Gasherbrum neboli „Krásná hora“ se tyčí nad ledovým světem pákistánského Karákoramu. Vydejme se po stopách expedice, která se letos v létě rozhodla tuto osmitisícovku poznat ze dvou různých stran.

Mé dvouměsíční putování po střední Americe jsem se rozhodl zakončit v hlavním městě Mexika, v Mexico City. Po přepadení v Nikaragui mi už nezbývalo mnoho peněz a tak jsem místo cestovaní po jihomexickém státě Chiapas vyrazil navštívit mou kamarádku Noru do jednoho z největších měst světa.

Yogyakarta Na nádraží jsem se setkala s Deby, s níž jsem navázala kontakt díky CouchSurfingu. Byla moc ochotná, ani jí nevadilo, že na mě na nádraží hodinu čekala. Nasedly jsme do jejího terénního auta a jely jsme do jejího domu, který byl vzdálený jenom 15 minut cesty od nádraží. Dům byl úplně jinačí než ty, které jsem znala. Byl menší, jednodušší a prostší. Koupelna se blížila typickým indonéským. Nebyla tam vana, sprcha, ani splachovací záchod, nýbrž kamenná čtvercová káď, do níž se napouští voda z kohoutku. Tato voda se nabírá do naběraček, kterými se lidé polévají. Touto vodou se také splachuje záchod, v této koupelně byl tureckého typu.

Obří želvy, ještěři Iguana, modronozí ptáci Boobies nebo kolonie tuleňů tvoří z Galapág jednu z nejlepších přírodních „safari“ na světě. Našlapujte tiše po bělavém písku, poslouchejte šumění moře a uvidíte na vlastní oči, co znáte jen z obrázků.

Do Turecka jsme se vydali v srpnu 2009. Dost lidí nás předem zrazovalo, že v tu dobu tam bývá příšerné horko, ale vůbec to nebylo tak hrozné. V Istanbulu bylo příjemných 25 – 27 stupňů, podobně i ve vnitrozemí. Hodně horko bylo potom u Středozemního moře, ale tam to zas díky koupání tolik nevadilo.

Jakých bylo pět dní na řece v nejodlehlejší části Laosu?

Jakarta – město, kam nesvítí slunce Na letišti na mě čekaly studentky z Universitas Indonesia, Tasya a Sindi. Hned mě překvapilo, že holky nenosí šátky, a odvodila jsem z toho, že nejsou muslimky. Nakonec muslimky byly, jenom v Jakartě není islám tak přísný a většina vzdělaných rodin dává dcerám na výběr, jestli chtějí, nebo nechtějí šátek nosit.

Vlčata vyrostla, mráz odešel a příroda změnila svou tvář. Fotograf Petr Slavík se vrací do minnesotské divočiny, aby opět výtečně vystihoval těžko uchopitelný život zvířat. Vydejme se tam s ním.

Mohlo by se zdát, že Gruzie je malá země. Vaše zdání bude pravdivé, podloženo fakty o rozloze země (67,700km²), počtem obyvatel (4,6 milionů) a navíc faktem, že Ruská federace odtrhla další dvě součásti Gruzie – Abcházii a Jižní Osetii v loňské válce v létě 2008. Země je však obrovská svou přírodní krásou a bohatstvím, které se nachází uvnitř samotných Gruzínců. Země slouží jako tranzitní koridor pro ropu a geopolitické zájmy Ruska a USA, podstatnější pro nás ale je to, že Kavkaz, který odděluje Ruskou federaci od Gruzie a sloužil po věky jako nárazníkové pásmo, je jednou z přírodních krás Gruzie.

Fotografové a cestovatelé Kateřina a Miloš MOTANI připravili další obrazovou publikaci, která vás zavede do různých končin amerického divokého západu. Co všechno na čtenáře čeká?

Jestli zrovna nepatříte mezi dobrodruhy, asi by vás hned na začátku zajímalo, co mě to napadlo a proč jsem jela zrovna do Indonésie. Tak začnu hezky popořadě.

Cestování s dětmi je trendem dnešní doby. Můžete si to vyzkoušet třeba autobusem po Maroku. Děti budou tuto barevnou zemi milovat – ze všeho nejvíce potom jemný písek pouštních dun. Byl jednou jeden autobus. Ne – byly dva, tři nebo kolik vlastně, než jsme se dostali z Tetuanu do pouště. Bylo už skoro jaro, děti měly dobrou náladu a vše šlo jako po drátkách…

Stejne jako predesly den, jsme hned po promnuti oci naskocili na skutr. Prvni den jsme obdivovali vse nad zemi. Dnes jsme meli v planu prozkoumat podzemni atrakce. O slozitych mestech vytesanych do skal casto i nekolik pater do vnitra zeme, jsem cetla mnoho let zpatky. Hned od prvni chvile jsem si prala videt jedno z nich. Jen malo veci prekona mou kratkodobou pamet, ale kupodivu prani, projit podzemni mesto nekde v Turecku, tam zustalo po dlouha leta. A v tuto chvili cekalo na naplneni.