Co je dobré vědět o náboženstvích

Míst, kde proudí tzv. bílá léčivá energie, je v ČR mnoho. Výběrem nabízíme alespoň několik, jež by neměla uniknout vaší pozornosti, zajímáte-li se o věci duchovní povahy a pobýváte-li zároveň rádi v přírodě. Mnohá jsou vhodná i pro výlety s dětmi a většina nabízí možnost pěší či cykloturistiky v okolí.

Bori je tradiční africké náboženství etnika Hausa žijícího v západní Africe, které je známé především díky vstupování duchů do věřících při náboženských rituálech. Protože většina Hausů se dnes hlásí k islámu, hovoří se o bori jako o předislámském náboženství Hausů.

Baobaby jsou fascinující stromy, které se právem mohou považovat za pamětníky nejstarších afrických (i dalších) náboženství a kultur, vždyť nejstarší z nich přežívají více než 2 000 let a jsou často uctívány jako příbytek božstva nebo ducha, případně jsou jim připisovány magické účinky, jako je tomu na Madagaskaru u tzv. milujících se baobabů.

Několik příkladů z „cestovatelského terénu“, které mohou v cestovateli vyvolat náboženský šok a jeho oči deformovat do tvaru otazníku. Leckdy pro něj není nutné cestovat daleko, ovšem na cestách je obvykle častější a intenzivnější, už kvůli tomu, že cestovatel bývá otevřenější a citlivější k okolním vjemům.

Váránasí je pro hinduisty nejdůležitějším městem na světě, však ho také založil sám Šiva. Jedno z nejdéle obydlených míst na Zemi leží na břehu posvátné řeky Gangy, která jako pokračování Mléčné dráhy stéká z nebes. Klikaté uličky, tak typické pro starobylou část města, dokáží člověka zmást i po několikáté návštěvě.

Maledivy jsou nepochybně krásné ze všech perspektiv: ze vzduchu (let hydroplánem v nízkých výškách je skutečně pohádkový), ze země či hladiny (pobyt na ostrově nebo plavba mezi ostrovy jsou neméně pohádkové) a z vody, tedy z úhlu pod hladinou (potápění na Maledivách patří k nejlepším na světě). Maledivy ale nabízí další fascinující perspektivu reality, totiž náboženskou.

Kde se bere vůně vánoc? Mimo jiné na Srí Lance, v tropickém slunci, pod nímž sedí snědý usměvavý chlapík s bavlněným sarongem uvázaným kolem pasu. Pomalu a trpělivě oloupává malým nožíkem kůru z hromady větviček. Její vůně pak v daleké Evropě bude doplňovat atmosféru vánočních svátků.

Himbové a Hererové – v Namibii v plurálu označovaní s bantuským plurálovým prefixem Ovahimba a Ovaherero –  přišli do oblasti jihozápadní Angoly a severozápadní Namibie, kde nyní žijí, v 16. století ze severu Angoly, v té době ještě jako jedno etnikum.

Rituálu přihlížela asi stovka věřících stojící v nepravidelném kruhu na nevelkém plácku mezi betonovými domky zdobenými zelenou plísní se střechami z rezavého vlnitého plechu. Mladý hubený černý muž v červené suknici vytažené až na hruď uprostřed tleskajícího kruhu polonahých žen a vyraušovaných mužů divoce tancoval s děrovanou kalebasou zvíci gorilí hlavy, v níž hořel posvátný oheň.

Židé se v Buchaře po dlouhá staletí modlili pouze ve svých domech. Dle výnosu arabského ummájovského kalífy Omara II. se na územích dobytých muslimy nesměly stavět žádné náboženské stavby jiných vyznání. Ovšem na druhou stranu bylo zakázáno stavby už existující bourat. Pokud se Židé chtěli shromáždit ke společné motlitbě ve větším počtu, bylo jim to v Buchaře umožněno v mešitě zvané Magoki Attarí, „Jáma lékárníků“, kde se dle pověstí modlili muslimové a Židé společně.

Hlavním zaměstnáním Židů v Bucharském emirátu bylo barvení příze a látek, hlavně z bavlny, neboť se dobře vyznali v chemii barviv, dále tkaní, řemesla a obchod s hedvábím.

Hinduistický svátek bohyně Saraswati letos vychází na sobotu 13.7. Jak slavíme tento krásný svátek s dětmi u nás v klubovně v džungli?

Ať přijedete do Uzbekistánu s cestovní kanceláří, nebo coby individuální turisté, starobylé město Buchara bude určitě ve vašem itineráři. O bohatých dějinách a kultuře bucharských Židů, kteří jsou považování za nejstarší etnicko-náboženskou skupinu ve Střední Asii, by se dala napsat celá kniha. Pokud vás zajímá tohle téma, pokusím se vám nastínit, co byste v Buchaře neměli vynechat.

Marabut je v africkém (zejména súfijském) islámu náboženský vůdce, průvodce duchovním světem, někdy také učitel islámu, v určitých regionech severní a západní Afriky nahlížený jako svatý muž – v Senegalu a Gambii také žena.

Vodun je tradiční západoafrické náboženství s mimořádně dlouhou a bohatou tradicí, za jehož rodiště i současné centrum je považován západoafrický Benin. Vodun přečkal christianizaci i islamizaci západní Afriky, přečkal rovněž velmi nepřátelský postoj někdejší beninské komunistické vlády a v současnosti zažívá nejen v Beninu novou vlnu zájmu.