Co je dobré vědět o náboženstvích

Na pouhých 70 kilometrech čtverečních centrální Barmy najdete neskutečné dva tisíce chrámů. Některé z těchto staveb na břehu řeky Irawady vznikly už v 11. století a dodnes si zachovávají svou eleganci. Barmský Bagan díky tomu bývá velmi často přirovnáván ke kambodžskému Angkoru, jednoho rozdílu si ale všimnete okamžitě – chrámy tu nejsou obsypány davy turistů, díky čemuž má Bagan jedinečnou atmosféru.

Petr Horký nenatočil jeden z posledních dílů své talk show Hausbot na lodi, ale ve velmi specifickém místě a s výjimečným hostem. Tsewang Bista patří k rodu tradičních vládců země Mustang. Kdysi nezávislé království je dnes součástí Nepálu a začíná se otevírat okolnímu světu.

Málokteré etnikum je z mnoha pohledů tak zajímavé jako malijští Dogoni. Stejně jako jejich jazyk, kultura i architektura, je originální také jejich náboženství. Ovšem na rozdíl od architektury, kterou lze na místě jednoduše dokumentovat, nebo jazyka, který lze poměrně snadno studovat, je to s dogonským náboženstvím mnohem složitější.

Profláknuté Thajsko plné lidí? Omyl. Covid, protiepidemická opatření a nouzový stav všechno změnily a dříve přeplněné chrámy a paláce navštěvují hlavně místní a vyhlášené pláže na jihu země vykazují výrazně nižší návštěvnost než v předchozích letech. Thajci jsou unavení a vyhlížejí lepší zítřky spojené s příjezdem turistů, ale i tak vás přivítají s odzbrojujícím úsměvem a vřelou atmosférou. Vydejte se s námi na toulání tak trochu jiným Thajskem, Thajskem bez turistů.

Je poslední dubnový týden, brzké jarní odpoledne a v historickém centru Andújaru to zeje prázdnotou. Počasí je jak ze škatulky, na nebi ani mráček. Kvetoucí pomerančovníky tu sebevědomě šíří omamnou vůni, připomínající jasmín. Zpěv slavíka občas přeruší zvuk nějakého motorového dopravního prostředku, kterému se podařilo proklouznout skrz úzké uličky, jinak je tu naprosté ticho. Je to ale klid před bouří. Za několik hodin se tu rozběhne několikadenní slavnost, která nemá ve světě obdoby – Romería de la Virgen de la Cabeza.

Lidé v Africe již po tisíciletí chápou onu magickou moc uvnitř čarodějnictví jako působení zlé síly, přesněji zlého ducha (např. emi buruku v soudobé čarodějnické větvi juju) a afričtí křesťané s muslimy (po příchodu abrahamovských monoteismů) přímo jako svatými Písmy představovaného Satana.

Ve staré Arábii – v předčasí – se pravděpodobně ustálila poměrně významná náboženská pouť do Mekky, při níž se obcházela (nebo obíhala) Ka‘ba, do jejíž východní zdi byl zapuštěn černý kámen – patrně meteorit – který měl pohlcovat hříchy.

Fascinující dějiny jednoho z nejvýznamnějších náboženských poutních míst na celém světě, mekkánské Ka‘by (nebo též Kaaba, arabsky الكعبة , v překladu „kostka či krychle“), lze rozdělit do dvou údobí, či lépe vyjádřeno do dvou časů.

Hluboké deštné lesy demokratického Konga v centrální oblasti Afriky dosud ukrývají neobyčejný klenot ze světa tradičních afrických náboženství: mocné fetišové figury Nkisi Nkondi.

Jsme nyní přibližně za třetinou délky toku Indu, v pahorkatině pod velehorami, kde Indus přijímá velký a významný přítok ze západu, afghánskou řeku Kábul.

Bönští mágové, buddhističtí meditační mistři, hinduističtí svatí muži, jógini, muslimští mystikové, ale (možná překvapivě) také řečtí filozofové nebo Moravští bratři – ti všichni nazírali propastné hlubiny duchovního světa ze břehů řeky Indus; řeky, jež dala jméno zemi z hlediska náboženských tradic zcela výjimečné – Indii. Indus napájel historická sídliště tak zvučných jmen jako Mohedžodáro a stál tak u samých počátků zrodu fascinujících indických náboženských tradic.

Míst, kde proudí tzv. bílá léčivá energie, je v ČR mnoho. Výběrem nabízíme alespoň několik, jež by neměla uniknout vaší pozornosti, zajímáte-li se o věci duchovní povahy a pobýváte-li zároveň rádi v přírodě. Mnohá jsou vhodná i pro výlety s dětmi a většina nabízí možnost pěší či cykloturistiky v okolí.

Tuaregové jsou hrdí a svobodní saharští kočovníci. Autor článku s nimi strávil několik týdnů. Přečtěte si, co je pro Tuaregy typické, na jakém území žijí, proč jim tuarežský kříž slouží také jako cestovní pas a co mají společného s křesťanstvím.

V tomto článku se blíže podíváme na vznik cestopisných textů Starého zákona a další, podobně staré a ještě starší cestopisy světových dějin.

Kde jsme podle Tóry Bohu nejblíže? Na cestě. Knihy Starého zákona nesou celou řadu zásadních poselství pro člověka a mají spoustu významových rovin; vypovídají o tom, kdo je člověk ve vztahu k Bohu, odpovídají na nejhlubší otázky lidstva a mimo jiné odhalují, kde je člověk Bohu nejblíže: stručně řečeno – na cestě.