Další duchovní směry

Málokteré etnikum je z mnoha pohledů tak zajímavé jako malijští Dogoni. Stejně jako jejich jazyk, kultura i architektura, je originální také jejich náboženství. Ovšem na rozdíl od architektury, kterou lze na místě jednoduše dokumentovat, nebo jazyka, který lze poměrně snadno studovat, je to s dogonským náboženstvím mnohem složitější.

Hluboké deštné lesy demokratického Konga v centrální oblasti Afriky dosud ukrývají neobyčejný klenot ze světa tradičních afrických náboženství: mocné fetišové figury Nkisi Nkondi.

Bönští mágové, buddhističtí meditační mistři, hinduističtí svatí muži, jógini, muslimští mystikové, ale (možná překvapivě) také řečtí filozofové nebo Moravští bratři – ti všichni nazírali propastné hlubiny duchovního světa ze břehů řeky Indus; řeky, jež dala jméno zemi z hlediska náboženských tradic zcela výjimečné – Indii. Indus napájel historická sídliště tak zvučných jmen jako Mohedžodáro a stál tak u samých počátků zrodu fascinujících indických náboženských tradic.