Poutní a duchovní místa v Česku aneb 11 tipů na spirituální cesty u nás

1) Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Neratově

Neratov je známým poutním místem od 60. let 17. století, kdy zde rokytnický farář nechal podle svého snu vyřezat milostnou sošku Panny Marie. Poutníky lákal též pramen, který u kostela vyvěrá. Původní kostel přestal stačit zvyšujícímu se počtu poutníků, a tak byl v letech 1723 – 1733 na kopci vystavěn nový barokní chrám, jehož architekt je neznámý, ale odborníci jej nejčastěji připisují kruhu kolem Giovanni Battisty Alliprandiho.

V roce 1945 kostel vyhořel po zásahu střelou Rudé armády. Za komunismu bylo rozhodnuto o jeho demolici, z které sešlo díky tomu, že peníze určené na zbourání kostela byly použity na převoz rokokového schodiště.

V roce 1990 byla na svátek Nanebevzetí Panny Marie obnovena poutní tradice ke kostelu a v roce 1992 se podařilo zapsat jej na seznam kulturních památek. Od té doby se usilovně pracuje na jeho obnově, která je vedena originálním, netradičním způsobem, což návštěvníkům poskytuje zajímavý estetický i umělecký zážitek: za všechny detaily zmiňme prosklenou střechu kostela, která dává možnost bohoslužeb „přímo pod hvězdami“.

Krásné výhledy na kostel se naskýtají z louky nad ním, kde si můžete dopřát piknik, zameditovat, praktikovat jógu, nebo třeba pouštět draka se svými ratolestmi, jelikož návštěva tohoto poutního místa je určitě vhodná i pro děti.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie se nikdy nezavírá. Můžete jej tedy navštívit skutečně kdykoliv, ovšem zrekonstruované věže mají svou otevírací dobu. V Neratově najdete i příjemný obchůdek s výrobky chráněných dílen a dárkovými předměty, u hlavní silnice pak Pivovar Neratov a hospodu. 

Okolí je ideální pro pěší i cykloturistiku, jelikož se Neratov nachází v CHKO Orlické hory. Zajímavá je Jiráskova cesta, výlet do Žamberka či na přehradní nádrž Pastviny. Více se dozvíte přímo na neratovickém webu.

Zajímavé tipy na cyklo-výlety v Orlických horách najdete v tomto článku.

2) Premonstrátský klášter Teplá 

Klášter založený roku 1193 českým šlechticem Hroznatou nalezneme cca 12 km východně od Mariánských Lázní, takže se naskýtá ideální možnost propojit jeho návštěvu s wellness pobytem v lázeňském městě. V klášterním komplexu se nachází i hotel, ale návštěvníci s „duchovnějším přesahem“ obvykle raději využívají možnosti přespání (nutno domluvit předem dle aktuálních podmínek) přímo v klášteře – zdejší mniši totiž umožňují pobyt za účelem meditace a usebrání.

Stojí za zmínku, že velký jogín a český mistr Ashtanga jógy Dalibor Štědroňský pořádá v klášteře pravidelné komorní retreaty.

Klášter skrývá pod zemí unikátní štolový systém, který odvádí vlhkost z areálu zpátky do řeky. Za jeho vznikem stojí architekt Kryštof Dientzenhofer. Jedná se o jediné podzemí, ze kterého je vidět modré nebe. V celém systému jsou dodnes neprozkoumané chodby, které stále skrývají svá tajemství. Zpřístupněné části systému lze navštívit po předchozí domluvě a objednávce.

Okolí kláštera je ideální pro pěší i cykloturistiku, jedna z cyklotras začíná přímo za klášterem. Osm kilometrů od kláštera se nachází opatství Nový Dvůr, kde trapisté vyrábějí pochutiny (hořčice, kečupy) i pokrmy v bio kvalitě. V nedalekém Bečově nad Teplou najdeme i hezký zámek.

Více o Teplé a stezkách v oblasti se dozvíte v tomto článku.

3) Panenský Týnec

Nedostavěný gotický chrám Panenský Týnec (ve stejnojmenném městysu nacházejícím se u jižního okraje okresu Louny) láká každý rok stále více návštěvníků. Obklopuje jej velké množství záhad, z nichž hned tou první je skutečnost, že není známo, kdy přesně byl chrám založen.

Chrám je – dle tvrzení věhlasných léčitelů i psychotroniků – postaven v silné léčivé zóně, která má tvar kříže, takže se sem mnozí návštěvníci „jezdí nabíjet“ a není ojedinělostí vidět meditující či praktikující jógu přímo v dané zóně. Energie oblasti prý ruší depresivní a maniodepresivní stavy a dodává chuť do života.

Konají se tu i svatby a záběry odtud se objevily např. v Kytici F. A. Brabce či v Jakubiskově filmu Post Coitum. Ke komplexu náleží i obchůdek s upomínkovými předměty umístěný v barokní zvonici přistavěné v polovině 18. století a občerstvení o pár kroků vedle. V poli nedaleko Panenského Týnce stojí opuštěný menhir Kamenný Pastýř, který je ideálním místem pro další duchovní zastávku. 

Oblast Přírodního parku Džbán, kde se Panenský Týnec nachází, je bohatá na lesy, skály a krásné výhledy na české Středohoří. Určitě doporučujeme výlet na Říp (37 km) a na Milešovku (46 km). 

4) Rosa Coeli a Porta Coeli

Kláštery Rosa Coeli v Dolních Kounicích u Moravského Krumlova a Porta Coeli u Velké Bíteše patří k vyhledávaným místům, kde meditují duchovní nadšenci, praktikují jogíni a přívrženci nejrůznějších filozoficko-náboženských konceptů provádějí nejrůznější rituály.

Klášter Rosa Coeli založený na konci 11. století fungoval vcelku běžně do doby, kdy se administrátorem v oblasti Dolních Kounic stal Martin Göschl, který šířil ideologii luteránství tak nadšeně, že se oženil s jednou z místních jeptišek. Tohoto vzoru následovaly prý i další jeptišky, které se začaly sezdávat, až se na toto „hříšné chování“ vyšší katolické instance nemohly dívat a na počátku 16. století Göschla umučili ve vězení, což znamenalo i postupný úpadek kláštera, který posléze několikrát změnil majitele. Strahovští premonstráti se snažili na konci 17. století klášter zrekonstruovat, ale nepodařilo se – v roce 1703 vyhořel. Dnes je majetkem státu a nabízí k návštěvě jen „ruiny“, ale se silnou energií, která láká navzdory děsivým legendám o vraždách místních jeptišek, které se tu údajně měly odehrát.

V komplexu v letních měsících najdeme řemeslné trhy, výtvarné dílny vhodné pro děti i dospělé, poblíž se nachází zámek a v místní říčce se dá příjemně svlažit.

Porta Coeli založená v první půli 13. století oproti tomu nabízí architektonické skvosty, jelikož klášter přežil obě světové války i období komunismu a v současné době je jediným dosud fungujícím klášterem cisterciáckých řeholnic v České republice.

5) Svatý Hostýn

Vrch Hostýn je se svou mariánskou svatyní nejnavštěvovanějším poutním místem na Moravě. Nachází se 4 km jihovýchodně od města Bystřice pod Hostýnem ležícího na úpatí Hostýnských vrchů. Dávno před založením baziliky Nanebevzetí Panny Marie, která zde byla postavena v 18. století, tu bývalo keltské hradiště a poutní místo je dodnes silným zdrojem dynamické zemské energie, která zahřívá a dodává vitalitu.

Podle pověsti, která však byla poprvé zapsána až v roce 1665 v díle jezuity Bohuslava Balbína Diva Montis Sancti, se zde ve 13. století ukrývali místní při velkém nájezdu Tatarů. Trpěli však nedostatkem vody, proto se modlili k Matce Boží; na její přímluvu zde vytryskl pramen a mohutná bouře donutila Tatary k ústupu. I když údajně archeologické nálezy neposkytují doklady podobné události, studánka s pramenem se v blízkosti kostela nachází a mnozí místní i turisté si sem pro údajně léčivou vodu jezdí.   

Roku 1903 byla severovýchodně od kostela vybudována křížová cesta, jejímž autorem je architekt Dušan Jurkovič. Jednotlivá zastavení jsou v Jurkovičově oblíbeném stylu valašské lidové architektury. Cestu tvoří třináct tvarově obměňovaných zastavení, která jsou rozmístěna nepravidelně do podkovovitého tvaru. Cesta je ukončena rotundou v areálu hřbitova, ve které je kamenný reliéf Kladení do hrobu. Mozaikové obrazy pro jednotlivá zastavení křížové cesty vytvářel v letech 1912 až 1933 malíř Jano Köhler a restauroval je v letech 2009 až 2019 Vojtěch Pařík.

6) Svatý kopeček u Mikulova

Jedním z kopců Pavlovských vrchů a zároveň jednou z výrazných přírodních dominant Mikulova je Svatý kopeček, kde se nachází kostel sv. Šebestiána, zvonice a křížová cesta. Zejména v oblasti zvonice natrefíme na mnohé meditující či v Šavásaně ležící nadšence, kteří zde čerpají energii.

Václav Krejčík, který v ČR proslavil power jógu, zde nafotil (tak jako i na jiných místech ČR) nádherné fotky s fotografem Dušanem Štrausem pro svou knihu Žijte jógu 2.

Netřeba zdůrazňovat, že oblast Mikulova a Pálavských vrchů je ideálním bodem pro prozkoumávání moravských vinných regionů a o cyklotrasy zde není nouze. Více o Mikulově se dozvíte v tomto článku.

7) Hor Říp

Tato hora je vzhledem ke geologickým podmínkám dominantou pro široké okolí a v místě rotundy sv. Jiří a sv. Vojtěcha dle psychotroniků vyvěrají silné léčivé vibrace. Jelikož památná hora neodmyslitelně patří k ústředním symbolům české identity, vypravují se na ni každoročně průvody a procesí pořádané různými organizacemi.

Pod rotundou stojí příjemná hospůdka, kde se můžete občerstvit. U města Roudnice lze navštívit také třeba Kratochvílovu rozhlednu. Budete-li v oblasti na kole, projeďte se na cyklostezce kolem Labe vedoucí z Krkonoš do Drážďan.

8) Boží kameny u Strakonic

Jedna z údajně nejsilnějších přírodních svatyní v Česku je „místem nabíjení se“ uprostřed lesa. Jedná se o přírodní mystické místo, které navštěvují lidé hledající duchovní prožitek. Prý zde neustále proudící kosmická energie, která vyvěrá z určitého místa jednoho z kamenů. Léčivé účinky hlavně při chronických onemocněních má mít kámen ve tvaru lodi.

K Božím kamenům se dostanete ze silnice mezi Kraselovem a Tažovicemi, ze které doprava odbočuje polní cesta k samotám Dřetiny. Ke kamenům vede naučná stezka z Tažovic, místo je navíc označeno šipkami.

9) Velehrad

Asi nejznámější poutní místo v ČR, Velehrad, nalezneme 6 km severozápadně od města Uherské Hradiště; jeho kořeny sahají až do doby Velké Moravy a je spojeno s příchodem Cyrila a Metoděje. Velehradskou baziliku navštívil v roce 1990 papež Jan Pavel II.

Velehrad je každoročně dějištěm národní pouti, která se koná současně se státním svátkem Cyrila a Metoděje. Tito dva bratři ze Soluně dorazili do Velkomoravské říše v roce 863 na příkaz druhého vládce říše knížete Rostislava a později byli svatořečeni. Aby jejich poslání šířit křesťanství mezi Slovany bylo úspěšnější, vedli své služby slovanským jazykem, pro který Cyril vytvořil novou abecedu. Oba tito misionáři měli zásadní vliv na rozvoj učení ve Střední Evropě.

Celá východní Morava je ponořena do živých tradic křesťanské víry. Poutníci najdou známky duchovního života na každém rohu, ať už jde o silniční kříže, křížové cesty nebo baziliky.

Z Velehradu se pěšky či na kole můžete vydat na rozhlednu Modrá a větrný mlýn Jalubí (7 km), necelých 6 km od Velehradu v jiném směru se nachází rozhledna Salaš a na hrad Buchlov se dostanete po 15 km. Trasa odměňuje turisty nádhernými výhledy.

10) Svatý Kopeček u Olomouce

Významné poutní místo Svatý Kopeček s Bazilikou navštívení Panny Marie se nachází pouhých 8 km severovýchodně od krásného města Olomouce.

Na Svatý Kopeček lze dojet autobusem linky 11 (jízdní řád) z olomouckého Hlavního nádraží, zastávka „Svatý Kopeček, bazilika“, ale doporučujeme vám spíše vyjet na kole a užít si příjemných výhledů do okolní krajiny cestou. S dětmi sice nebude možná stoupání úplně snadné, ale „dá se“. V komplexu probíhají mše, pouti i varhanní koncerty, v areálu najdete občerstvení i toalety.

V Bouzovské vrchovině na Olomoucku se zároveň nachází Javoříčské jeskyně.

Pokud byste se z Olomouce chtěli vypravit na delší a náročnější cyklotrasu, můžete se inspirovat v tomto článku.

11) Svatá Hora u Příbrami

Výčet našich tipů končíme numerologicky významným číslem 11, známým Mariánským poutním místem, které se nachází na vrcholu kopce nad starým hornickým městem Příbram. Jedná se o barokní stavbu obdélníkového půdorysu tvořenou ambity se čtyřmi rohovými kaplemi, k níž vede nenáročná, příjemná cesta, kterou hravě vyjdou i malé děti.

Podle senzibilů se především klášter a jeho bezprostřední okolí vyznačuje léčivou silou, která může pomáhat s obnovením vyčerpaného organismu nebo s některými dlouhodobými a komplikovanými zdravotními komplikacemi. Na místě se prý odehrály tisíce zázraků a pro své rituály jej využívaly i keltské kmeny.

Až do začátku 17. století se o tomto místu mluví především v souvislosti s jeho tajemným založením a také kvůli tomu, že na něj byla přenesena soška Panny Marie Svatohorské, které jsou přisuzovány léčebné schopnosti a kterou měl podle legendy vyřezat sám první pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic (1297–1364). Pak přichází rok 1632 a s ním i slavný mariánský zázrak, kdy byl slepému žebráku Janu Procházkovi navrácen zrak. Zdál se mu sen, který jej vyzýval, ať se vypraví do Příbrami na Svatou Horu, kde cizí vojáci poničili poutní kapličku. Když prý ji opraví, navrátí se mu zrak. Jan Procházka se téže noci skutečně v doprovodu svého vnuka vydal na cestu, zadaný úkol splnil a zrak se mu vrátil.

Světově uznávaný fotograf František Drtikol je asi nejslavnějším příbramským rodákem. Stálá expozice jeho fotografií je umístěna hned vedle hlavního náměstí v zámečku zvaném Ernestinum. 

Sjedete-li ze Svaté Hory po červené směrem na Březové Hory, dojedete k báňskému skanzenu, který připomíná někdejší slávu místního dolování. Z Březových Hor lze pokračovat na Bohutín a Láz, kde začíná pohodlná cyklostezka, jež vede ke dvěma Padrťským rybníkům.

Nejširší nabídku průvodců a map Česka (turistických, cyklistických, horolezeckých a jiných) najdete v prodejně v pražském Klubu cestovatelů nebo v eshopu KnihyNaHory.cz