Články

Německo – Švýcarsko – Francie – Monako – Itálie – Slovinsko – Chorvatsko – Rakousko 1. den Je pátek 11:00 hodin a po dlouhém pakování vyrážíme já a moje přítelkyně Magda na cestu. Není zrovna nejlíp, trochu poprchává, ale vyjedeme z Liberce a už se to lepší. V plánu máme cestu cca necelých 4000 km přes Alpy dolu na Francouzskou riviéru a podél pobřeží až do Chorvatska a zpátky přes Dolní Dvořiště domu.

Až po deseti měsících strávených na druhé straně planety jsme se dozvěděli od maorského kamaráda o české vesnici na Novém Zélandu. Hned bylo jasné, že se tam vypravíme.

Petra Bielinová Náš průvodce Lonely Planet z roku 2001 důrazně varoval před návštěvou Kašmíru. Přesto jsme velmi toužili navštívit město plné zeleně a především pak jezero Dal s hausbóty. Jaká tedy panuje atmosféra v dnešním Šrinagaru? To vám přiblíží následující řádky sepsané v září 2005, těsně před nástupem deštivých mozunů.

Tradice a svátky tvoří významnou část židovské kultury, a to již od biblických dob. Vycházejí ze Zákona a později byly přesně definovány rabínskou praxí. Místní tradice a zvyky se návštěvníků země příliš netýkají, pokud je oni sami nebudou chtít zkoumat. Neplatí to však pro svátky, které jsou závazné pro celou zemi a mají dopad i na turistický ruch. Pochopitelně je nebudete nuceni slavit, ale veškeré dění se točí kolem nich a nějakým způsobem se to dotkne i vás.

Vysvětlovat v dalekých zemích, že jste z České republiky a co je to za zemi, není nic lehkého.

Kdo vynalezl byrokracii, nevíme, setkáme se s ní však i během pobytu v zahraničí. Požadavky některých zemí mohou být bizarní, ale i to je způsob jak se lecčemu přiučit.

Při prvním kontaktu s jinou kulturou nevíme co máme očekávat, rozdíl našich představ a skutečnosti však začne působit téměř ihned. Dostáváme do zcela nového a neprozkoumaného prostředí, které vzbuzuje vzrušení a strach zároveň.

Kurdové žijí na mnoha místech Turecka, ale cíp země jižně a jihovýchodně od města Van až k iráckým a íránským hranicím je možné považovat za jejich jádro. Konflikt s ozbrojenými separatisty už utichl, ale cestovatelé se sem vracejí jen pomalu. Co je tu k vidění? Pověstné kočky s dvojbarevnýma očima napovídají, že se zde skrývá mnoho záhadných míst.

Do města přijíždíme osobákem před jedenáctou hodinou a nevycházíme z údivu. Hakkari, ač na to nevypadá, má šedesát tisíc obyvatel a jejich domy jsou po okolních svazích doširoka roztroušené, takže z dálky vypadá město jen jako rozložitá vesnice. Všude kolem jsou nádherné hory a vévodí jim 3467 metrů vysoký Sümbül Dagi. Tahle výška nás už nemůže nijak zvlášť uchvátit, protože včera jsme byli o dost výše, a tak se jdeme raději poohlédnout po něčem k jídlu.

Po klasickém maratónu před odjezdem jsem si až v Londýně na letišti začal uvědomovat že letím do Afriky, která pro mě vždy zosobňovala magický,neznámý kontinentem o jehož fungovaní jsem měl pouze mlhavé představy.

Kdokoliv má rád pláže a romantické ostrůvky, ale nevyhovují mu velké hotely a stovky turistů, může zajet do Kambodži. Nejlepší ostrůvek měl jen čtyři bambusové bungalovy, jednu malou jídelnu a dlouhé pláže jen a jen pro nás. Vítejte na Králičím ostrově!