Články

  Žít na Taiwanu znamená přizpůsobit se mnohému. Hlavní překvapení sice začínají i končí u kulinářských zkušeností, divit se však můžeme i svéráznému nočnímu životu nebo lázeňským procedurám. A pozor: čeká nás výlet s taiwanskými důchodci.

Krásná avšak lehce fádní pouštní krajina jihovýchodního Íránu. Vzduch se tetelí horkem a my uháníme rozhrkaným Peykanem silnicí rovnou jako když střelí. Sem, na jihovýchod Íránu, jsme přijeli za pouštními městy a neuvěřitelně pitoreskní pouští Kaluts.

Nizozemí je proslulé výrobou tvrdých sýrů, dřeváků, bohatou sítí vodních kanálů a samozřejmě nekonečnými rovinami. Kromě toho zde naleznete i proslulé skanzeny.

Tisíce lidí dnes a denně procházejí ulicemi El Alto v bolívijském La Pazu bez sebemenšího zájmu o dění kolem. Skupinky dětí žijících na ulici jsou přehlíženy a téměř nikdo se neptá, co se v jejich životě vlastně přihodilo. Ještě méně je těch, kteří pomohou. 

Trek k posvátnému jezeru Phoksumdo je cílem putování divokým nepálským západem. Silnice sem nevedou a čas ubíhá jinak než v Evropě. Mystickou atmosféru vesnic dotváří Dok-pa, tváře vyřezané do dřeva. Ochrání nás před zlými duchy?

Před cestou do Indie se četbou připravte na kulturní šok, který vás čeká. Všechno bude jiné.

Mým cílem je zlezení vršků dvou osmitisícovek, K2 (8611m) a Broad Peak = K3 (8047m) během jedné expedice, to vše sám.

Člověk by ani neřekl, že tak blízko rušné metropole Paříže by mohl nalézt hluboké lesy a četné skalní převisy. Asi po hodině jízdy autem z centra Paříže jsme se dostali do oblasti zvané La Foret de Fontainebleau, neboli do lesíka Fontainebleau.

Podivně zkroucení obři s rukama vztyčenýma vzhůru. Atmosféra napětí a strachu jak vytržena z Hitchockových thrillerů. Strašidelné siluety Jozových stromů. Projíždíme nočním národním parkem Joshua Tree National Park.

Keňa může nabídnout nádhernou přírodu i neskutečnou chudobu. Slumy, prach a špínu i takového dětské úsměvy. Dobrovolnictví přináší poznání obojího. A ještě můžete pomoci.

Během našeho pobytu na Mauriciu jsme měli to štěstí a tu čest být naší hostitelkou pozváni na místní svatbu. Za pozvání jsme samo sebou byli rádi, těšili jsme se na poznání něčeho nového.

Po nadšení z loňského výletu do Arménie jsme chtěli znovu zajet pod Kavkaz, tentokrát k sousedům do Gruzie. Znovu jsme si vybrali stopover, ať stihneme poznat i Kyjev. Cesta byla v pohodě, přežili jsme i nahánění taxikářů na letišti a za 25 hřiven si to svištěli maršutkou do centra k vlakového nádraží. Sice jsme měli kontakty na hotely, ale chtěli jsme vyzkoušet místní vyhlášené bábušky. Naše „bábuška“ měla tak čtyřicet, zavedla nás do obyčejného, ale čistého bytu – no prostě za 200 hřiven na noc (oba) to šlo. Kyjev nám ve dvou dnech ukázali dva kamarádi. Opravdu doporučujeme projít si tohle město s místníma.

Pusté a krásné hory, kam oko dohlédne. Kraj křižáckých válek se rozkládá v pohoří Džebel Ansaríja, jež odděluje pobřeží omývané Středozemním mořem od úrodné planiny střední Sýrie. Tudy putovaly evropské hordy, které za sebou nechaly majestátní středověké hrady.

Hladiny mokřadel a jezer argentinské přírodní rezervace se fotogenicky blýskají v zapadajícím slunci. Jsou posety četnými plovoucími ostrovy tvořenými odumřelou hmotou bujné vodní vegetace a obývány nespočtem unikátních živočichů.