Cestování mám v lásce nejen pro nepopsatelný pocit z objevování nových míst, dobrodružství a volnosti, ale také jako důkaz, že všude na světě jsou v jádru dobří lidé, a to je potřeba si neustále připomínat. Při objevování nových míst a překonávání neznámých překážek zároveň objevujeme a překonáváme sami sebe, což je obrovská výzva a dobrodružství na celý život. Dnešní materialistická doba často hraje na naše základní naše základní pudy, na pocit potřeby mít vše a hned. S batohem na zádech zjistíte, že potřeba většiny zbytečností je jen iluze a dojde vám co je opravdu důležité. Obzvláště při cestování chudými oblastmi, kde snadno zjistíte že místní lidé mají bohatství ve svých srdcích. A nemusíte mít všechno, stačí mít ode všeho trochu.
Byl pozdní večer a nás vedla silnice již bezmála sedm hodin z turistické Méridy do Villahermosy. Cesta skýtala mnoho možností pro koupání v moři a vedla nás i malými vesničkami mexického venkova Tabasca. Slunce již dávno zapadlo a silniční provoz kolem nás se zdál být stále divočejší. Déšť situaci nikterak neulehčil. Všudypřítomné neony protijedoucích aut nás oslepovaly.
V tomto díle se společně podíváme do slavných kolonizačních měst Méridy a Campeche, řekneme si něco o conquestě Mezoameriky a nahlédneme do pravidel zdejšího divokého silničního provozu.
V Mexiku stojí celá řada pyramid a na jihu jsou takřka na každém kilometru. Je tedy z čeho vybírat, každé pyramidové město je něčím unikátní. V tomto díle se dozvíte něco o Mayské historii a navštívíme při tom jednu z nejvíc gringo pyramid v Mexiku.
Když se řekne Yucatán, většina lidí si představí yucatánský poloostrov na jihu Mexika. Yucatán je však zároveň jedním z 32 států Spojených států mexických. Jeho název pochází od názvu mayského kmene Yucatec. Zástupci tohoto kmene zde stále žijí a jejich mayský dialekt je jedním z nejběžnějších, mluví jím bezmála 800 tisíc lidí.
Mexiko je nejen plné barev, svou pestrostí a jedinečností září na každém rohu. Při toulkách pestrobarevnými uličkami se snadno ztratíte ve víru cizokrajných vjemů. Stačí se jen vytratit z turistických zón a zažít to pravé Mexiko.
Florida je v mnoha ohledech tím nejunikátnějším státem ze všech Spojených států amerických. První lidé se zde objevili před více než 14 tisíci lety. Tito paleolitičtí indiáni museli často utíkat před obřími mastodonty, a když skončila doba ledová, naučili se vyrábět mušlemi zdobenou keramiku. Vše narušil až roku 1513 jeden Španěl – Ponce De Leon.
Naše cesta severem Kalifornie pokračovala, nebo alespoň měla pokračovat. Zatím tomu však nic nenasvědčovalo. Byli jsme uprostřed divočiny s autem, které nechtělo startovat a naši jediní sousedé byli lidé z karavanu poblíž. Přitom jsme měli před sebou dvouhodinový přejezd k jezeru Tahoe a tříhodinovou večerní cestu k San Franciscu.
Za Severní Kalifornii se někdy uvádí oblast až nad San Franciscem, jindy již od Bakersfieldu, kde končí pouště a začínají horské lesy. Nás v této oblasti nejvíc zajímaly mohutné Sekvoje, Yossemický národní park a jezero Tahoe, kde byl natáčen druhý Kmotr. A samozřejmě jsme se těšili i na květinové centrum Hippies, San Francisco.
Poté co jsme předchozího večera v pozdních hodinách překročili hranice Utahu s Arizonou, ocitli jsme se nečekaně v jiném časovém pásmu. Místní chtějí mít zřejmě o hodinu delší večer. Před námi byl jeden z nejnáročnějších dnů naší výpravy, chtěli jsme stihnout projít si národní park Zion, vykoupat se v přehradě a večer zakončit v Las Vegas. A den poté nás čekala zkouška žárem v Údolí smrti.
Ono ráno bylo o poznání chladnější, než jsme byli poslední dobou zvyklí. Byli jsme rádi, neboť nás ten den čekal nejtěžší výšlap celé naší cesty, sestup do Grand Canyonu, a zřejmě také nejdelší cesta autem, téměř 6 hodin.