Cestovatelé

Snaha dokázat, že severní pól je obklopen volným mořem, vedla expedici amerického lékaře. Jeho loď ale na dvě léta zamrzla v ledových pláních.

Nejprve měl Číňan Kan Jing snahu navázat kontakt s Evropou, od tohoto plánu ale nakonec upustil.

Tři cesty do Afriky podnikl ruský cestovatel a nadšenec pro černý kontinent Wilhelm Junker. Přivězl mnoho zápisků, dokonalejší mapy i rozsáhlé sbírky.

I přesto, že německý lékař Junghuhn pocházel z Mansfeldu, prohlašoval za svou opravdovou vlast Sundské ostrovy, na kterých trávil velkou část svého života.

Velká jezera i okolní řeky brázdil na kánoi jezuitský misionář Joliett. Dokonce objevil vodní cestu od řeky Svatého Vavřince, přes Velká jezera do Mississippi a s ní až do Mexického zálivu.

O poznání Afriky se zasloužil Angličan Johnston, vedl expedici na Kilimandžáro i na Mount Camroon. Později se stal guvernérem v Ugandě.

Nejen zkušené polárníci, ale i velrybáři se vydávali na sever. Jedním z nich byl i Nor Johannesen.

Mezi hledače bájné země zlata, El Dorada, patřil i Jiménez de Quesada. I přesto že si z Jižní Ameriky dovezl bohatou kořist, novou zemi nenašel.

Zmapovat Kurilské ostrovy i část Kamčatky a Sibiře dostal za úkol Jevrejnov spolu se svým kolegou Lužinovem.

Proti tatarským bojovníkům vedl ataman Jermak úspěšnou bitvu, získal tak nová území na Sibiři. Tataři ho ale stejně za několik let zabili při svých povstáních.

Nové obchodní možnosti hledal Agličan Jenkinson v Asii. Snažil se dojít do Číny přes Rusko a další asijské státy.

Touha Nizozemců ovládat svět vedla i mořeplavce Janszoona. Podíval se na Novou Guineju či do Austrálie.

Další z mnoha kozáků vydávající se na Sibiř byl Ivanov-Gubar. Cestoval sice zejména kvůli výběru daní, nakonec ale přinesl i nové geografické poznatky.

Dvou velkých výprav na Antarktidu se účastnil Francouz Imbert. Poznatky jeho expedičních skupin byly různé – od zajímavostí o tučňácích po polohu jižího pólu.

Ruský kozák Ivanov poprvé spatřil jezero Bajkal při svých výzkumných cestách,