Cestovatelé

Nové obchodní možnosti hledal Agličan Jenkinson v Asii. Snažil se dojít do Číny přes Rusko a další asijské státy.

Touha Nizozemců ovládat svět vedla i mořeplavce Janszoona. Podíval se na Novou Guineju či do Austrálie.

Další z mnoha kozáků vydávající se na Sibiř byl Ivanov-Gubar. Cestoval sice zejména kvůli výběru daní, nakonec ale přinesl i nové geografické poznatky.

Dvou velkých výprav na Antarktidu se účastnil Francouz Imbert. Poznatky jeho expedičních skupin byly různé – od zajímavostí o tučňácích po polohu jižího pólu.

Ruský kozák Ivanov poprvé spatřil jezero Bajkal při svých výzkumných cestách,

Dvě ztracené výpravy se vydal hledat britský polárník Inglefield. Nejprve zmizelou Franklinovu expedici a později Belcherovu výpravu, jejíž námořníky skutečně dopravil domů.

Židovský kupec Ibrahím procestoval velkou část severní Evropy. Navštívil i Prahu, Polsko či Maďarsko. Z jeho pera také pochází první zprávy o našem hlavním městě.

Neuvěřitelných sto dvacet tisíc kilometrů ušel marocký cestovatel. Nejprve se vydal do Mekky, pak se dostal i do Číny a Indie. Procestoval také některé africké oblasti.

První nebezpečné podniky prováděl Brit Chichester v letadle. Až později začal křižovat světové oceány sám ve své jachtě. Jako první člověk pak obeplul svět v jachtě jen s jednou zastávkou v Austrálii.

První francouzskou výpravu k Antarktidě vedl lékař Charcot. Už od mládí měl dobrodružného ducha. Ten ho pak držel po celý život.

Jedenáct tisíc kilometrů povodí Amazonky zmapoval britský hydrolog Chandless. Prozkoumal mnohé přítoky řeky a při svých výpravách se musel vyhýbat i lovcům lebek.

Francouz Champlain zkoumal oblast Kanady a založil zde francouzské panství. V dané oblasti objevil nová jezera i řeky.

Snaha najít cestu do Asie po moři přes sever vedla i Hughema Willoughbyma, který si s sebou jako navigátora vzal Angličana Chancellora. Vůdce expedice nakonec utonul a jeho místo převzal právě navigátor.

Průzkumník a později i vládce tzv. Poamuří, oblasti kolem řeky Amuru, způsobil dlouhotrvající válku s Čínou.

Němce Huboldta známe daleko více jako přírodovědce než jako cestovatele. Proto je nutné zdůraznit, že všechny jeho vědecké poznatky vycházely z dlouhých cesty po Jižní Americe či carském Rusku. Vědec dovezl tisíce exemplářů, které pak do konce života zpracovával.